Polsko hlasovalo o plynu | Německo – současná německá politika. DW novinky v polštině | DW

Země Evropské unie v pátek (5. srpna 2022) oficiálně schválily nová krizová nařízení, jejichž cílem je snížit spotřebu plynu o 15 %. od srpna do konce března příštího roku (oproti průměru předchozích pěti let). Tato snížení byla dosud ponechána na uvážení jednotlivých vlád, a dohoda o úsporách – i když je obsažena v textu nařízení – je tedy především politická. V případě prudkého zhoršení situace na energetickém trhu EU, například letos na podzim, však nové nařízení počítá se zavedením povinných úspor, jejichž bojkot by podléhal stejným disciplinárním řízením jako porušení předpisů EU. zákon.

Ministři z 27 zemí EU dosáhli dohody o nových předpisech 26. července pouze s odporem Maďarska. Rychlý navrhovaný kompromisní text však stále potřeboval překlad do jazyků EU a právní urovnání, takže jeho formální schválení bylo ponecháno na písemném postupu. V tomto případě to byla informace „ano“, „ne“, „zdržení se“ odeslaná e-mailem do Bruselu dnes odpoledne. A až dnes se ukázalo, že Polsko se přidalo k maďarské opozici, která však nezničila potřebnou většinu alespoň 15 z 27 zemí EU, z toho alespoň 65 %. obyvatel EU. Všechny ostatní země EU hlasovaly pro solidární pravidla pro úspory plynu.

Během červencových diskusí v Radě EU se ministryně Anna Moskva – jak uvedl zápis úředníků – „rozhodla pro čistě dobrovolný mechanismus“. Na otázku českého předsednictví v Radě EU o postoji k novému nařízení však odpovědělo „ne“ pouze Maďarsko. – Předsednictví uvedlo, že návrh nového nařízení má „převážnou podporu“. Pouze Maďarsko hlasovalo proti, uvádí zápis z rozprav. A ministryně Moskva ve svých červencových prohlášeních pro média poukázala na to, že řada výjimek obsažených v kompromisní verzi nařízení činí tato ustanovení pro Polsko „neutrálními“, to znamená, že s nimi nejsou spojeny další poplatky. Výklad drobných dodatečných povinností pro Varšavu potvrdili i naši nepolští partneři v Bruselu.

Protest polských úřadů

V písemném prohlášení přiloženém dnes k výsledkům hlasování však polské úřady pouze upřesňují argumenty vznesené v národních debatách premiérem Mateuszem Morawieckim a ministrem Moskvou po jeho návratu z červencového jednání v Bruselu. „Polská republika je proti přijetí návrhu nařízení o koordinovaných opatřeních ke snížení poptávky po plynu v písemném postupu kvůli vážným námitkám k obsahu návrhu, včetně zejména právního a konvenčního základu chybného,“ stojí v polském prohlášení. .

Morawiecki navíc tvrdí, že taková nařízení by měla být přijata jednomyslně a nikoli většinou. „Polská republika je proti tomu, aby jakýkoli stát nebo Evropská komise uvalovaly omezení na jiné státy. Polská republika nesouhlasí s tím, aby jeden stát rozhodoval za jiný z hlediska energetické politiky, nebo že by Evropská komise měla v této oblasti pravomoci,“ argumentuje polská vláda. Ačkoli to nenazývá „jedna země“, v červenci předlohu Evropské komise od začátku nejsilněji hájilo Německo a bez jakéhokoli ředění.

Cílem koordinovaných úspor plynu, včetně povinných odstávek v případě akutní krize („významné riziko vážného nedostatku plynu nebo výjimečně vysoké poptávky po plynu“) v důsledku silného omezení nebo úplného zastavení dodávek z Ruska, je poskytovat ad hoc podporu do zemí s největším deficitem plynu sdílením dodávek plynu dostupných pro celou Unii. Jedná se o dodávky energií chráněným zákazníkům (včetně bytů), plnění zásobníků plynu před zimou, ale také ochranu celých průmyslových odvětví.

Další hlasování na podzim?

Evropská komise chtěla ve svém projektu právo vyhlásit „nouzový stav“, který by znamenal přechod na povinné spoření. Rada EU se ale postavila proti tomuto řešení a Komise proto bude moci zavést „nouzový stav“ pouze z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň pěti zemí EU. Poté však bude muset tento výjimečný stav schválit Rada EU, tedy hlasy alespoň 15 z 27 zemí EU, které představují 65 % obyvatel. obyvatel Unie. Ačkoli s tím dnes schválené předpisy nepočítají, je možné, že na podzim budou rozhodnutí o společném a solidárním snižování spotřeby plynu provázet žádosti o kompenzaci pro země, které se vzdají plynu své likvidace, aby pomohly celé Unie. Ačkoli celá jižní EU nakonec hlasovala pro, červencový postulát „sdílení plynu s Německem“ rozvířil mnoho politických emocí v zemích, kde je stále živá vzpomínka na tvrdé úsporné programy při výměně půjček pomoci během krize eurozóny. .

Evropská komise dnes potvrdila, že „urychleně posuzuje různé možnosti cenového stropu“ pro plyn na jednotném trhu EU. „Komise bude konzultovat členské státy (a případně mezinárodní partnery) a na podzim, kde to bude vhodné, předloží zprávu s konkrétními návrhy,“ stojí dnes v prohlášení Komise, které doprovází výsledky hlasování.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.