Po spuštění zvláštní platby pro malé farmy se počet žadatelů s farmami od 100 do 150 hektarů zvýšil o 24 %. To znamená, že se společnosti začaly záměrně rozdělovat, aby několikrát získaly redistribuční platbu – informovaný Zemědělská komora ČR.

V ČR zemědělské podniky o výměře nad 500 ha. Analýza Ústavu zemědělské ekonomiky a informací ukazuje, že tyto farmy produkují více než 80 % zeleniny, ovoce, chmele, cukrové řepy, škrobových brambor, bílkovinných plodin a také asi 85 % pěstují. počet dojnic, drůbeže a prasat.

Farmy větší než 500 ha jsou podle AK ČR často „samostatné právnické osoby, které nevlastní půdu, ale patří do větší skupiny vlastníků půdy, kteří jsou v novém systému znevýhodněni“.

„Redistribuční platba (v ČR) byla zavedena v rámci nové evropské SZP (…). Každá země si musela definovat parametry této podpory drobného podnikání podle svých individuálních potřeb a v českém modelu se ZP vyplácí za každých prvních 150 hektarů podniku a tvoří celkem 23 %. přímé platby, největší skupina zemědělských dotací. Česká vláda nastavila parametry tak, aby se odchylovaly od evropského průměru o 10-12 %. (…)

Podle názoru Agrární komory ČR je toto vládní rozhodnutí populistickým pokusem zalíbit se majitelům malých farem. Ústav zemědělské ekonomiky a informací však ukázal, že kategorie žadatelů o rozloze 100–150 hektarů vzrostla o 24 %. meziročně na 1 800 v loňském roce, což představuje nárůst o několik stovek společností. Přitom o téměř 6 procent. klesla kategorie zájemců obhospodařujících půdu do 5 ha.

„Dá se to vysvětlit tím, že se některé firmy záměrně rozdělily, aby vypadaly menší, a ty menší se začaly spojovat,“ vysvětluje Agrární komora ČR.