Moldavsko – také známé jako Moldavsko – je země ve východní Evropě a bývalá sovětská republika. Sousedí se zeměmi Rumunska a Ukrajiny, takže i přes blízkost pobřeží není přístupná k Černému moři.

• Moldavsko jako knížectví založil ve středověku kníže Bogdan.
• Země byla v letech 1940 až 1991 socialistickou sovětskou republikou.
• Konflikt v Podněstří stále brání této zemi v politickém postupu.

Kišiněv – Moldavsko se rozkládá na ploše 33 843 kilometrů čtverečních a je jednou z nejchudších zemí Evropy. Rozhodujícím faktorem je tzv. tranzistický konflikt, ve kterém se bývalá sovětská republika potýká od 90. let 20. století, jde o region, který bojuje o svou dosud neuznanou nezávislost. Přestože je konflikt oficiálně považován za „zamrzlý“, země značně zpomalila svůj ekonomický a politický rozvoj.

Moldavsko: od starověké historie ke knížectví

Nálezy naznačují, že oblast dnešní Moldavské republiky byla osídlena již od paleolitu. V neolitu se zde vyvinula kultura s lineární keramikou a kultura Kokutini v roce 4800 př. n. l. V 1. století našeho letopočtu se zde usadily kmeny ze Západní Dácie, poté Gótové, Hunové, Bulhaři, Maďaři a Mongolové. Moldávie byla v 7. století součástí Bulharské říše a ve 13. století ji ovládalo Maďarsko.

V roce 1349 zde princ Bogdan založil Moldavské knížectví, které se zpočátku jmenovalo Bogdania. Uherský vazalský stát získal nezávislost v roce 1359 a později se dostal pod polskou nadvládu. Země zažila svůj kulturní rozmach od roku 1457 za vlády Štěpána Velikého. V roce 1512 se však dostalo pod osmanskou nadvládu, což také znamenalo, že ztratilo přístup k Černému moři.

Moldavsko: Ruská nadvláda a sovětská republika

Již v 18. století ztratili Turci část země pod ruskou nadvládou. V roce 1812 byla Moldávie začleněna do Ruské říše jako provincie Besarábie. Vláda cara však skončila únorovou revolucí v roce 1917 a země získala nezávislost jako Moldavská demokratická republika v roce 1918. Území na východ od Dněstru byla však v roce 1922 začleněna do Ukrajinské sovětské republiky a o dva roky později byla transformována do jejich Moldavské sovětské republiky.

V roce 1940 se Sovětský svaz chopil příležitosti obsadit Besarábii a sloučil ji se západní částí bývalé Moldavské sovětské republiky, čímž vznikla Moldavská sovětská socialistická republika. V následujících desetiletích se Sovětský svaz snažil o likvidaci velkostatků a konsolidaci zemědělství. Ruština se stala oficiálním jazykem a rumunština byla uznána jako Moldavsko, aby se oslabila rumunská identita. Teprve po rozpadu Sovětského svazu vyhlásil stát 27. srpna 1991 nezávislost.

Moldavsko: vývoj od roku 1991

Rok před nezávislostí Moldavska se ve východním Podněstří a jihozápadní Gagosii objevila hnutí za nezávislost kvůli etnické rozmanitosti země. Zatímco Gagosia mohla být znovu začleněna do republiky jako autonomní oblast, konflikt s Podněstřím, který stále nebyl vyřešen, pokračoval. Přestože je region de facto nezávislý od roku 1992, jeho nezávislost dosud žádná země neuznala.

O politickém dění dlouho rozhodovali představitelé komunistických a socialistických stran. S prezidentem Nikolajem Timoftym se země vydala na proevropskou cestu. V roce 2020 byla Maya Sandu zvolena předsedkyní Liberálně demokratické strany. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 země zažila masivní příliv uprchlíků. Mnoho západních zemí jim přislíbilo pomoc, včetně finanční podpory. Přestože Moldavsko není plnoprávným členem Evropské unie, je úzce vázáno smlouvami.

Moldavsko: politický systém

Moldavsko je parlamentní republikou. Podle ústavy z roku 1994 je země demokracií, ale Index demokracií ji také klasifikoval jako hybridní režim nebo někdy jako „okupovaný stát“, protože vláda zastupovala pouze zájmy oligarchie. Od prezidentských voleb v roce 2020 však svitla naděje na návrat k původnímu ústavnímu uspořádání, v němž má prezident významný vliv na fungování vlády.

Ústava stanoví, že prezident republiky je garantem suverenity, nezávislosti, jednoty a bezpečnosti národa. Jeho funkční období je čtyřleté. Vláda je odpovědná parlamentu, který je volen občany každé čtyři roky. Parlament musí schválit jmenování prezidenta předsedou vlády a ministrů, které jmenuje. Legislativní návrhy předkládají parlamentu poslanci nebo vláda.

Moldavsko: přehled faktů

• Hlavní město: Kišiněv
• Úřední jazyk: rumunština, regionální také gagauzština, ruština a ukrajinština
• Rozloha: 33 843 kilometrů čtverečních
• Populace: 2,59 milionu (v roce 2021)
• Měny: moldavský leu (MDL), podněsterský rubl (PRB)
• Správní členění: 5 obcí a 32 oddělení
• Náboženství: ortodoxní křesťan

Moldavsko: jazyky a populace

Moldavané nadále zdůrazňují svou blízkost k Rumunům. Úředním jazykem je rumunština. Termín „Moldavsko“ zavedený Sovětskou socialistickou republikou pro odtržení od Rumunska se již oficiálně nepoužívá. Hovorový jazyk je jiný typ rumunštiny. Vzhledem ke své dlouhé příslušnosti k Ruské říši je ruština stále přítomna ve velkých městech a v ekonomice a také se zde oficiálně mluví. Ale anglická a francouzská přejatá slova, stejně jako v sousedním Rumunsku, se také stala běžnější. V regionech Gagauzia a Podněstří má gagauzština a ukrajinština stále oficiální status jako úřední jazyky.

Etnicita skupin obyvatelstva je zcela odlišná. 82,1 % populace jsou rumunsky mluvící Moldavané. Ukrajinci představují pouze 6,6 %, následují Gagauze (4,4 %), Rusové (4,1 %), Bulhaři (1,7 %), Cikáni (0,36 %), Židé (0,11 %) a někteří Němci, Poláci, Bělorusové a Maďaři.

Moldavsko: geografie a města

V severojižním směru se Moldavsko rozprostírá přes 350 km. Délka osy západ-východ je více než 150 km. Celková rozloha země odpovídá přibližně velikosti spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Oblast se nachází mezi řekami Dněstr a Prut. Ten se vlévá do Dunaje poblíž jižní hranice. Jihovýchodní konec je jen dva kilometry od Dněstru Limana – ústí Dněstru do Černého moře.

Samostatná část Podněstří pokrývá jen asi 12 % území země východně od Dněstru. Pokrývá asi 17 % populace, která kdysi patřila k Moldavsku. Hlavní město Kišiněv (čti: Kišiněv) má už 700 000 obyvatel. Druhým největším městem je Triaspol v Podněstří. Asi 57 % moldavské populace žije na venkově a 43 % ve městě.

Pohled na největší města Moldavska

• 1 Kišiněv: 678 200 obyvatel, okres Kišiněv
• 2 Tiraspol: 158 069 obyvatel, oblast Tiraspol (Podněstří)
• 3 Belchi: 145 300 obyvatel, okres Belchi
• 4 Bandar: 92 027 obyvatel, region Bandar (Podněstří)
• 5 Rubinia: 53 648 obyvatel, region Rabínie (Podněstří)
• 6 Cahul: 39 600 lidí, okres Cahul
• 7 Angeni: 38 400 lidí v regionu Angeni
• VII Soroka: 37 600 obyvatel, okres Soroka
• 9 Orhei: 33 600 obyvatel, okres Orhei
• deset Dubăsari: 35 300 obyvatel, okres Dubăsari (Podněstří)

Moldavsko: zajímavá fakta o zemi

Název země pochází z řeky Moldova (v němčině: Moldova). Aktuálně však teče v Rumunsku a nemělo by se zaměňovat s Moldem v České republice. Z tohoto důvodu se tato země běžně nazývá Moldavsko. Ve Švýcarsku je oficiální pouze název Moldavské republiky nebo Moldavska.

Moldavsko je relativně rovinatá země, která mírně stoupá na sever. Hornatá oblast je ve výšce 430 metrů nad mořem, ale horská se jí neříká. Zbytek země se kvůli masivnímu odlesňování proměnil ve stepi. Ostatní dřeviny se nazývají manšestrové a skládají se převážně z dubu a buku.

Moldavsko má dlouhou křesťanskou tradici. Asi 90 % obyvatel se hlásí k některé z pravoslavných církví: Moldavské pravoslavné církvi, Ruské pravoslavné církvi, Pravoslavné církvi Besarábie a Ukrajinské pravoslavné církvi. Turisticky významná je také 500 let stará sakrální architektura s ambity. Počet ruských kostelů prudce vzrostl, z 280 na více než 1000 v prvních dvanácti letech po nezávislosti.