„V jedné z dětských bot obětí Osvětimi našli muzeologové sbírkové služby Památníku údaje o jeho majitelce, české židovce Věry Vohryzkové. Ukázalo se, že v muzeu byl uschován i kufr jeho strýce,“ informovalo dnes Osvětimské muzeum.
Bota patřila Věře Vohryzkové, narozené v lednu 1939. V květnu 1942 byla dívka uvězněna v terezínském ghettu zřízeném Němci u Prahy. S matkou Sztepankou Vohryzkovou a o dva roky starším bratrem Jirzim byla deportována do tábora Osvětim v prosinci 1943. Všichni zemřeli v táboře – řekla Hanna Kubik ze sbírkového oddělení muzea.
Paweł Sawicki z tiskového oddělení muzea uvedl, že jméno a příjmení dítěte, jakož i jméno a přepravní číslo, pod kterým bylo jméno zapsáno v přepravním listu, byly nalezeny uvnitř jedné z bot.
Dříve, v červenci 1942, zemřel v Osvětimi i otec dívky Max Vohryzek, majitel velké továrny na pleteniny v Daczicích. Archivy muzea obsahují jeho táborovou registrační fotografii a dokument potvrzující jeho smrt.
Podle Hanny Kubikové se díky současně provedenému hloubkovému výzkumu, spočívajícímu v rozboru stop, které zanechali majitelé kufrů deportovaných do Osvětimi, podařilo dívce připevnit botu ke kufru jejího strýce. Frantiszek Aufrecht se narodil v březnu 1908. V lednu 1944 byl vězněn v ghettu Terezín a v září 1944 byl deportován do tábora Osvětim. Zemřel v táboře Dachau v dubnu 1945, měsíc před osvobozením.
Vedoucí sbírky Elżbieta Cajzer upozornila, že „péče o historické předměty patřící obětem tábora je neustálým zvyšováním bezpečnosti jejich skladovacích podmínek“. Když tyto speciální položky umístíte do speciálních ochranných obalů velmi pečlivě analyzujeme a kontrolujeme všechny stopy zanechané jejich majiteli – ona říká.
Paweł Sawicki řekl, že jde o druhý případ, kdy bylo možné spojit různé předměty, které z tábora zbyly, jako je kufr a dětská bota. V roce 2020 byly identifikovány boty Amose Steiberga a kufr jeho otce Ludvika.
Němci v roce 1940 založili tábor Osvětim, aby tam věznili Poláky. O dva roky později vznikl Auschwitz II-Birkenau. Stalo se místem vyhlazování Židů. V areálu tábora existovala síť dílčích táborů. V Osvětimi Němci zabili nejméně 1,1 milionu lidí, většinou Židů. Z asi 140-150 tisíc Téměř polovina Poláků deportovaných do tábora zemřela. V Osvětimi zemřeli také Romové, sovětští váleční zajatci a lidé jiných národností.
„Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec.“
