Podle Globsec Vulnerability Index 2021 je Česká republika zemí EU nejodolnější vůči škodlivým zahraničním vlivům, naopak Bulharsko je nejzranitelnější.
„Česká odolnost pramení z ochoty politických elit identifikovat ruské a čínské vměšování jako hrozbu,“ vysvětlil Jonáš Syrovátka, programový ředitel Institutu bezpečnostních studií v Praze a spoluautor knihy studiena EURACTIV.cz.
Kromě toho má Česká republika „poměrně rozvinuté demokratické instituce, jako jsou nezávislá média a občanská společnost,“ říká Syrovátka.
Studie zahrnovala osm zemí střední a východní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Slovensko). K větší odolnosti podle hlavních výsledků přispívá členství v EU či NATO.
Srbsko si vedlo z osmi zemí nejhůře, zatímco Bulharsko bylo označeno za nejzranitelnější z členských států EU. „Bulharské politické strany byly na základě své veřejné rétoriky hodnoceny jako nejvíce proruské a nejméně pro-NATO,“ uvádí studie.
Všechny země střední a východní Evropy (CEE) čelí podobným překážkám, které zvyšují jejich zranitelnost vůči zahraničnímu vlivu.
„Nedůvěra občanů k politickým elitám a státním institucím je hlavní překážkou pro zlepšení odolnosti zemí střední a východní Evropy. Bez dlouhodobého a systematického úsilí v této oblasti budou tyto země stále zranitelnější vůči vlivu cizích mocností a dalším bezpečnostním otázkám,“ řekl Syrovátka.
Podle analytika mohou EU a NATO adekvátně reagovat na globální výzvy pouze tehdy, bude-li mezi regionem střední a východní Evropy a západními zeměmi zaveden řádný dialog a výměna zkušeností.
„Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec.“
