Kancléř Olaf Scholz (SPD) během první všeobecné rozpravy v Bundestagu od změny vlády přislíbil solidaritu Německa s Ukrajinou. „Prezidente Zelenskyji, Ukrajina se může spolehnout na naši pomoc,“ řekl ve středu v Berlíně. Zdůraznil ale také: „Ať je to náročné, neustoupíme požadavkům na bezletovou zónu. NATO se nestane stranou války. Na tom se spojenci shodují.
[Alle aktuellen Entwicklungen im Ukraine-Krieg können Sie hier in unserem Newsblog verfolgen.]
„Zbraně musí být tiché – okamžitě,“ řekl Scholz. Opakovaně si vyměňoval názory s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskyjem o dalším postupu a také v posledních dnech často dlouze a intenzivně diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Putin potřebuje slyšet pravdu o válce na Ukrajině,“ řekl Scholz. „A ta pravda je taková: válka ničí Ukrajinu. Ale válkou Putin ničí i budoucnost Ruska.
Scholz ujistil: „Nenecháme kámen na kameni, dokud na našem kontinentu opět nezavládne mír. Nikdo nedokáže říci, zda budou probíhající jednání mezi Ukrajinou a Ruskem úspěšná. Je jasné, že Ukrajinci o Ukrajině vyjednávají – „a nikdo jiný“. Cokoli může Německo udělat, aby Ukrajině pomohlo najít politické řešení, „uděláme“.
Německo dodává zbraně a vybavení od začátku války a spolu s jeho partnery byly uvaleny sankce, které nemají obdoby. Ty měly efekt a byly také neustále zdokonalovány, řekl Scholz.
Scholz však řekl, že nevidí žádný krátkodobý způsob, jak se obejít bez dodávek energie z Ruska. Německo chce ukončit svou dlouhodobou závislost na ropě, plynu a uhlí z Ruska, řekl Scholz. „Ale udělat to přes noc by se rovnalo uvrhnutí naší země a celé Evropy do recese,“ varoval. „Byly by ohroženy statisíce pracovních míst. Celá průmyslová odvětví jsou na pokraji kolapsu.
Sankce uvalené na Ukrajinu kvůli ruské agresi už tvrdě dopadají na německé občany – a to nejen v podobě vysokých cen pohonných hmot. Funguje však na následujícím principu: „Sankce by neměly zasáhnout evropské státy tvrději než ruské vůdce.
Kancléřka přislíbila unijní frakci spolu s jejím předsedou Friedrichem Merzem (CDU) účast na diskuzi o rozhodnutích o lepším vybavení Bundeswehru. „Měla by to být společná věc, kterou děláme pro naši zemi.“ Na začátku debaty Merz již dříve představil šestibodový katalog s podmínkami pro schválení chystané novely základního zákona unijní frakcí v této souvislosti.
Scholz řekl, že je „zcela správné“, aby Unie formulovala své myšlenky. Scholz konkrétně poděkoval Merzovi a unijní frakci, že jsou ochotni „jít touto cestou“.
Kancléř slíbil, že všechny investice, garantované základním zákonem, budou přínosem pro alianci a obranné schopnosti. Je vytvořena bezpečnost a spolehlivost dlouhodobého plánování, což je nezbytné zejména pro připravované rozsáhlé projekty. Kromě toho se sleduje udržitelnost německých financí, včetně dluhového pravidla základního zákona a maastrichtských kritérií.
Scholz mluvil o nesnesitelných obrazech zničených bytů, vybombardovaných nemocnic a obležených měst na Ukrajině – a o ženách a dětech prchajících před bombami, tanky a raketami ruského prezidenta Putina.
Scholz poděkoval za „ohromující výlev soucitu a solidarity“. Desetitisíce otevřely nejen svá srdce, ale i domy a byty. Mimořádnou práci odvedly především Polsko, Česká republika, Slovensko, Moldavsko, Rumunsko a Maďarsko.
„Stále není známo, kolik žen, mužů a dětí z Ukrajiny u nás bude hledat útočiště. Víme jen, že jich bude mnoho,“ řekl ve středu v Bundestagu politik SPD. Zdůraznil: „Uprchlíci jsou zde vítáni.“ Německo pomůže a spolková vláda je také připravena přijmout dodatečná opatření.
Kancléřka potvrdila, že spolková a zemská vláda chtějí otevřené otázky ohledně přijímání uprchlíků do Německa vyjasnit do 7. dubna. „Je povinností a povinností každého – federálního, státního i místního – spolupracovat v zájmu věci, místo toho, abychom nejprve diskutovali o zdlouhavých povinnostech.“
Způsob, jakým se němečtí občané vypořádali s touto novou krizí, ukazuje „na naší zemi vše dobré“, řekl politik SPD. Prostě se ukáže, že se v krizi přetěžujete. Dodává mu to odvahu.
„Velké krize jsou vždy impulsem k odchodu a změně,“ řekl Scholz. Zmínil změnu paradigmatu s dodávkami zbraní na Ukrajinu, ale také nové cesty energetické politiky. Válka ve východní Evropě působí jako lupa: „Protože nás přivádí k takzvaným novým prioritám, které jsou ve skutečnosti dávno za námi.“
[Alle aktuellen Nachrichten zum russischen Angriff auf die Ukraine bekommen Sie mit der Tagesspiegel-App live auf ihr Handy. Hier für Apple- und Android-Geräte herunterladen]
Na začátku debaty Merz obvinil semaforskou koalici, že dostatečně nereagovala na ruskou válku proti Ukrajině. Vzhledem k válce na Ukrajině mluvil Scholz o zlomu, řekl předseda CDU, který je zároveň lídrem opozice v Bundestagu. Přesto on a unijní frakce tento obrat v projevu ministra financí Christiana Lindnera (FDP) příliš nezaznamenali.
„Výdaje vzrostou kvůli válce na Ukrajině, a přesto předkládáte rozpočet, jako by se nic nestalo. Pokud to vláda myslí vážně, měla by vlastně znovu projednat koaliční smlouvu. Vláda dělá základní předpoklady, o kterých už víme, že jsou nesprávné. Problémem je především 2% cíl pro výdaje na obranu.
Více informací o ukrajinské válce na Tagesspiegel Plus:
Merz kritizoval plán koalice rozšířit rozpočet o „zvláštní rozpočty“ a „zvláštní fondy“. Podle lídra CDU to bylo nečestné. CDU chce, aby byl 2% cíl obrany stanoven nebo překročen – podle Merze každý rok. „Nebudeme zde vydávat bianko šek na 100 miliard.“
Merz řekl: „Nejsme většinovými kupci z federální vlády. Každý zákon se bude projednávat a hlasovat samostatně. Na konci svého projevu se Merz von Scholz ptá: „Tuhle odbočku evidentně musíte provést.“
Po Merzovi se slova ujal lídr poslaneckého klubu AfD Tino Chrupalla. „Protože federální vláda chce ekonomicky pomoci vyhladovět Rusko, měli bychom se vzdát dodávek levného zemního plynu přes Nord Stream 1 a Nord Stream 2,“ řekl. Je to špatné.
Chrupalla také zopakoval, že jeho frakce odmítá prodej zbraní Ukrajině. Říká: „Ani 500 milionů eur, ani 1 miliarda eur neukončí válku na Ukrajině. Naopak, tato scestná politika přivede krev na ruce i německým občanům – to se nesmí. Na adresu Merze říká: „S panem Merzem jako spolkovým kancléřem bychom již byli ve třetí světové válce.“
Chrupalla také kritizoval vládu za to, že nemá „cash crash“. Semafor musí vysvětlovat, za co se peníze utrácejí. Plány financování Bundeswehru jsou podle Chrupally formou „managementu nedostatku“. Ke špatnému stavu vojsk přispěla i CDU. K cestě ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení) do Kataru řekl: „Už téměř neexistují dvojí metr“.
Předsedkyně poslaneckého klubu Zelených Katharina Drögeová ve svém projevu uvedla, že zvláštní rozpočet pro Bundeswehr byl správný. Poté zaútočila na Merze. Jeho útoky na FDP byly zvláštní, „po 16 letech vlády pod vedením Unie“. Právě politika CDU posledních let podle Drögeho přivedla Německo do současného stavu energetické politiky. „V této situaci, kdy jsme tak závislí na fosilních palivech, nelze říci, že by se mělo zvrátit vyřazování jaderných elektráren a blokovat expanzi větrné energie,“ říká Dröge. Merz ve svém projevu neukázal žádnou perspektivu energetické politiky.
Vůdce levicové frakce Dietmar Bartsch poté obvinil vládu, že po Selenskyjově projevu v Bundestagu mlčela – a situace v oblasti lidských práv v Kataru nebyla během Habeckovy cesty dostatečně řešena. „Jsou zátěžovou koalicí,“ řekl Bartsch. V zemi klesla kupní síla, ceny energií a potravin explodovaly, aniž by semafory zareagovaly. „Je to neuctivé,“ říká Bartsch. (s dpa)
„Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec.“
