Provádělo Československo v meziválečném období specifickou a plánovanou národnostní politiku vůči obyvatelům území státu národnostních menšin vytvořeného v roce 1918? Na tuto otázku odpovídá historik Grzegorz Gąsior ve své nejnovější knize Národní státní politika v Československu v Těšínském Slezsku v letech 1920-1938. Odpovídá ano. Ne však na základě toho, co on nebo pamětníci historie, se kterými během projektu Svědci historie hovořil, jak se zdá, ale na základě konkrétních dokumentů dochovaných v archivech, které pečlivě prostudoval.
Setkání s Grzegorzem Gąsiorem k propagaci knihy „Národní státní politika v Československém Těšínském Slezsku v letech 1920-1938“ se uskutečnilo 19. října v Książnici Cieszyńska. V jejich čele stál zaměstnanec této instituce Witold Kożdoń. Kromě dotazů, které autor položil učitel, zazněly i hlasy a dotazy z publika. Shromážděné mimo jiné zajímaly otázky, jako je postoj československých úřadů ke konfesním otázkám nebo zda v dokumentech nalezli stopy po úmyslné a plánované kolonizaci Těšínského Slezska osadníky z hlubin Československa.
„Dr. Grzegorz Gąsior je výsledkem dlouholetého bádání v archivech a vychází především z dosud badatelsky nepoužitých dokumentů. Potvrzují existenci celostátní státní politiky ČSR vůči Těšínskému Slezsku, zaměřené na oslabení národní menšiny a posilování české národnosti. Otázka, jak dalece byla realizována a jaká tato národnostní politika skutečně byla, je právě jejím účelem.“ – říká Kożdoń, který setkání s autorem vedl.
(indi)
„Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec.“
