12 nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2021

Začátek roku ukončil ekonomiku. Zákaz komerční činnosti se týkal restaurací a hotelů, klubů a diskoték, kin a divadel. Zhoršení finanční situace podnikatelů i nedostatek státní podpory pro mnohá odvětví či dlouhé čekací doby na získání kompenzace vyústily v kampaň #OtwiaMY. Majitelé některých restaurací a klubů, zaražení do zdi, se rozhodli fungovat navzdory formálnímu zákazu. Argumentovali tím, že v zemi není výjimečný stav.

Dne 22. února české úřady oznámily, že podají stížnost na Polsko u Soudního dvora Evropské unie za to, že souhlasilo s rozšířením hnědouhelného dolu Bogatynia. Důl zásobuje uhlím elektrárnu Turów, která se podílí zhruba 8 % na celkovém objemu uhlí. moc v národní energetické soustavě. Česká republika v březnu svou hrozbu dotáhla do konce. V květnu SDEU vyzval Polsko, aby do vyřešení případu okamžitě zastavilo těžbu uhlí v Turówě, a v září udělil Polsku pokutu 500 eur denně za nerespektování tohoto rozhodnutí. Polsko-česká jednání probíhají již měsíce, ale jejich konec je bohužel v nedohlednu.

Zde najdete všechny publikace o sporu kolem Turówa.

Březen – Kontejnerová loď EverGiven blokuje Suezský průplav

Byl to jeden z nejsledovanějších příběhů minulého roku. A není divu, váží 220 tis. tuny kontejnerových lodí, které uvízly při překračování Suezského průplavu, způsobily nejen spoustu emocí, ale i skutečné ztráty světové ekonomice. Samotný Egypt během dvoutýdenní blokády průplavu ztratil zhruba 1 miliardu dolarů. Nešťastné „dobrodružství“ kontejnerové lodi také otřáslo mezinárodním zásobovacím trhem a vyhnalo nahoru ceny ropy. Suezský průplav je nejrychlejší dopravní trasou mezi Evropou a Asií a obsluhuje více než 10 %. globální námořní obchod a podobný objem zásilek ropy.

Duben – Začátek polských problémů s Fondem rekonstrukcí

Duben přinesl třenice uvnitř vládnoucí koalice ohledně souhlasu s ratifikací Evropského fondu pro obnovu. Právě odtud vyplácí EU finanční prostředky na národní plány obnovy. Polsko mělo být jedním z hlavních příjemců programu a získat celkem 58 miliard eur ve formě půjček a grantů. Na jaře se ještě nevědělo, že spor o ratifikaci Fondu je jen začátkem telenovely. Polsko v dalších vydáních dlouho otálelo s představením národního plánu obnovy, na jehož základě jsme měli obdržet plánované prostředky, a nakonec Evropská komise spojila jejich výplatu s dodržováním právního státu ze strany zastupující státy. V důsledku toho jsme stále nedostali avizované peníze.

Květen – Vláda představila Polskou dohodu

Polská dohoda – to je nejdůležitější téma našich květnových publikací. V polovině měsíce jsme se dozvěděli o předpokladech globální reformy, které byly v následujících měsících mnohokrát modifikovány. Jeho klíčové body jsou: navýšení částky bez daně na 30 000 PLN, zákaz odpočtu zdravotního pojištění z daně, spolufinancování státem vlastního příspěvku ve výši podle počtu dětí v rodině, možnost výstavba domů do 70 m². bez oprávnění.

Zde jsou shromážděny všechny dokumenty k polské dohodě.

Červen – Objevila se varianta Delta Coronavirus

Další milníky ve vývoji globální pandemie lze jen stěží považovat za ekonomické zprávy. Příchod varianty Delta však zhatil naděje na rychlý úspěch očkovacího programu, imunitu obyvatelstva a ukončení pandemie, která těžce poškodila národní ekonomiky. Varianta Delta se také ukázala jako první ze série stále nebezpečnějších mutací koronaviru, z nichž v současnosti nejvíce nese Omikron. Tolik zemí opět omezuje ekonomiku a některé volí další uzamčení. Kvůli rychlému šíření varianty Omikron bylo Světové ekonomické fórum v Davosu plánované na leden 2022 odloženo na jaro.

Červenec – Začínají problémy s licencí TVN24

Lex TVN už několik dní vzbuzuje veřejné emoce. V pátek 17. prosince parlamentní většina přijala novelu zákona o vysílání, která se přímo dotýká stanice TVN24 a jejího amerického vlastníka – společnosti Discovery. Nyní akt čeká na podpis prezidenta Andrzeje Dudy. První pochybnosti o prodloužení licence nejoblíbenějšího soukromého vysílání v zemi začaly v červenci, kdy poslanci PiS předložili Sejmu návrh novely zákona o vysílání. Cílem změn je přimět společnosti mimo Evropský hospodářský prostor, které mají média v Polsku, aby prodaly svá aktiva.

Srpen – ceny bytů lámou rekordy

Uplynulý rok byl na realitním trhu horký. Historicky nízké úrokové sazby a nízké úročené vklady vyvolaly obrovskou poptávku po úvěrech na bydlení i po nemovitostech samotných. Pandemie nezastavila developery, kteří v roce 2021 postavili více bytů než v roce 2020. Také zatím není naděje na pokles cen nemovitostí, ačkoli rekordní inflace již ovlivňuje poptávku.

Zde jsou další novinky z trhu s bydlením.

Září – Zdravotníci vyšli do ulic

Časný podzim byl dobou protestů zaměstnanců veřejného sektoru. Největší ohlas měla stávka zdravotníků, kteří bojovali za zvýšení platů ve veřejných zařízeních. Předpokládali mimo jiné vyrovnání platů s evropským průměrem, zvýšení koeficientů, na základě kterých se vypočítávají minimální platy lékařských a nelékařských profesí ve zdravotnictví, a zavedení nemocenské. V září bylo naproti Seymu založeno bílé město.

Říjen – první zvýšení úrokových sazeb po 9 letech

Dne 6. října překvapila Rada pro měnovou politiku trh a analytiky, když se poprvé po 9 letech rozhodla zvýšit úrokové sazby. Kromě toho není špatný. Zvýšení o 0,1 %. až 0,5 procenta bylo některými analytiky vnímáno jako „bezhlavý spěch“. Komentátoři souhlasili s tím, že je potřeba zvýšit sazby, ale kritizovali současnou zdrženlivost MPC. Správně si také všimli, že nárůst se tím nezastaví.

Listopad – inflace dosáhla nových maxim

Každý, kdo je zodpovědný za každodenní nakupování, ví, jak je to drahé. Ropa je na prvním místě v kategorii pro zvýšení cen, následovaná dalšími tučnými produkty, cukrem a zeleninou. Zdražují nejen potraviny, ale také ceny benzínu, energií a elektřiny a plynu. Spotřebitelskou intuici potvrdil i údaj o inflaci ČSÚ – inflace v říjnu poprvé od roku 2001 prolomila hranici 6 %. a činil 6,8 %. V listopadu to bylo již 7,8 %. Reakcí vlády na cválající ceny je protiinflační štít.

Zde najdete veškerý materiál o inflaci.

Prosinec – gigantické nárůsty cen energií

Energetický regulační úřad v polovině posledního měsíce roku schválil nové tarify energií a plynu v roce 2022. Účty za plyn domácnostem vzrostou v průměru o cca 54 %. Celkový účet za elektřinu se zase zvýší o 24 %, což pro průměrnou rodinu znamená nárůst o cca 20 PLN měsíčně. Nárůsty se ukázaly být vyšší, než očekávali analytici a analytici aktuálně očekávají, že inflace dosáhne vrcholu na jaře 2022. Dopady těchto změn na některé domácnosti by měl zmírnit ochranný příspěvek, který je součástí antiinflační vlády. .

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."