„Částmi Vattenfallu, které nás zajímají, jsou kromě vodní divize i moderní uhelné elektrárny s životností až 40 let,“ vysvětluje Daniel Beneš z české energetické společnosti ?EZ. Je přesvědčen, že uhlí bude v Německu potřeba ještě dlouho.

Daniel Beneš je generálním ředitelem společnosti ?EZ založené v roce 1992 se sídlem v Praze. ?EZ je největší energetická skupina ve střední a východní Evropě a zároveň největší výrobce elektřiny v České republice a také provozuje uhelné, vodní, větrné a solární elektrárny v Německu. Skupina projevila zájem o koupi hnědouhelné divize Vattenfallu v Lužici.

Před klimatickou konferencí v Paříži jste byl velmi aktivní v jednání s různými partnery. Kromě iniciativ Magritte Initiative, která spojuje hlavní evropské energetické společnosti, byl ?EZ také mezi přibližně 100 mezinárodními společnostmi a dalšími organizacemi, které podporovaly takzvané „obchodní návrhy“. Co pro vás bylo v těchto diskuzích nejdůležitější?

Ano, konferenci předcházel rok velmi intenzivní práce, během níž se politici setkali se zástupci byznysu a nevládních organizací. V těchto diskusích jsem se snažil vysvětlit, že průmysl a energetická ekonomika fungují na základě dlouhodobějších investičních cyklů. Myslím, že hlavním problémem dekarbonizace globální ekonomiky není neochota firem snižovat emise skleníkových plynů, ale často špatná volba nebo nedostatek vhodných technologií a nástrojů a také dlouhodobá nestabilita regulačního prostředí. Tato dohoda by také měla pomoci vyvážit trh s energií a zlepšit předvídatelnost pro investory.

Které konkrétní nástroje podle vás mohou dát trhu ten správný impuls k investicím do nízkoemisních technologií?

Podle mého názoru je nutné stanovit cenu CO2, která by povzbudila nejen obchodní partnery, ale i veřejný sektor a domácnosti ke snižování emisí. Musí být tržní; závazné rozhodnutí naopak prodraží dosažení cíle a bude mít negativní dopady na ekonomiku jako celek. Je proto pozitivní, že dosažená dohoda uznává a podporuje tržní mechanismy založené na stanovení cen uhlíku.

Splnila dohoda tedy vaše očekávání?

Je důležité, aby Evropa nezůstala ve svých ambiciózních cílech ochrany klimatu sama. Dohodu nakonec podepsalo 196 zemí světa. Nyní bude na každém státu, aby určil konkrétní opatření a nástroje, které pomohou zpomalit globální oteplování. Ale příprava na summit už přinesla jistou řadu závazků. Desítky zemí, včetně Číny a Spojených států, se zavázaly k dobrovolným cílům ochrany klimatu. Konkrétní závazky přijali také zástupci energetických společností a průmyslu, kteří nakonec ponesou většinu nákladů na řešení změny klimatu.

Jaké závazky EZ přijala?

Skupina ?EZ si dala za cíl do roku 2020 zvýšit energetickou účinnost a snížit měrné emise CO2 na megawatthodinu elektřiny vyrobené v ČR o 46 % ve srovnání s rokem 2001. Dlouhodobou strategií ?EZ je dosáhnout uhlíku -neutrální výroba elektřiny do roku 2050. Spolu s dalšími významnými evropskými energetickými společnostmi jsme odhodláni dosáhnout tohoto ambiciózního cíle, který také přesahuje závazky ?EZ EU a závazky většiny zemí světa. ?EZ investoval v uplynulém desetiletí více než pět miliard eur do nízkouhlíkových technologií. Tato oblast je pro nás důležitá a investujeme do ní. Ekologický přístup ke klimatu pro nás není žádnou novinkou.

Znamená „uhlíkově neutrální“ výroba elektřiny, že kromě snahy vyhnout se fosilním palivům můžeme také používat technologie k zachycování a dalšímu zhodnocování uvolněného uhlíku nebo k financování činností, které podporují přirozené zachycování CO2?

Předpokládáme, že kolem roku 2050 již nebudeme vyrábět elektřinu z uhlí. Mezitím končí životnost naší nejmodernější a nejefektivnější uhelné elektrárny v Ledvicích. Náš výrobní mix bude založen zejména na obnovitelných energiích a jaderných elektrárnách, spojených s nízkými emisemi.

Co odpovídáte na argumenty , že jaderná technologie ve skutečnosti není pro klima užitečná , protože vyžaduje vysoké a ne vždy efektivní investice , které by bylo možné místo toho investovat do obnovitelných zdrojů energie nebo úspor energie ?

Samozřejmě se jedná o velmi drahou technologii, ale nesmíme zapomínat, že u dnes stavěných reaktorů třetí generace se očekává životnost minimálně 60 let. To je například třikrát delší životnost, než je životnost větrné elektrárny. Podle našeho názoru mohou jaderné elektrárny a obnovitelné zdroje energie dobře spolupracovat a vzájemně se doplňovat. Jádro je stabilní zdroj s nulovými emisemi, který není závislý na rozmarech přírody. Kromě toho, stejně jako spolehlivý a bezpečný provoz našich konvenčních zdrojů, je důležitou součástí naší strategie také rozvoj obnovitelných zdrojů energie a inovativních řešení v rámci decentralizované energetiky.

Co si EZ myslí o výzvě rozloučit se s uhelnými elektrárnami?

Pokud jde o úplnou dekarbonizaci, jsme svědky evoluce, nikoli revoluce. Investice v energetice jsou dlouhodobého charakteru a nelze očekávat změny přes noc. ?EZ podnikl jeden z největších modernizačních programů uhelných elektráren a nebylo by rozumné ohrozit stabilitu dodávek elektřiny. Moderní uhelné elektrárny jsou vstupní branou k budoucím bezemisním dodávkám energie.

V Německu, kde je zájem o části švédské firmy Vattenfall, mají lidé revolučnější přístup.

V Německu se situace zhoršila kvůli postupnému vyřazování jaderné energie. Uhelné elektrárny jsou zdrojem elektřiny pro obyvatelstvo, když nesvítí slunce nebo nefouká vítr, tedy když obnovitelné zdroje energie nejsou schopny zajistit dostatečný přísun energie. To platí do té doby, než budou k dispozici alternativní technologie, schopné například uchovávat větší množství energie. Ale to je ještě v budoucnosti. Podle mého názoru budou uhelné elektrárny hrát v Německu ještě dlouho důležitou roli. Části Vattenfallu, o kterých mluvíme, nejsou jen moderní uhelné elektrárny s životností 40 let, ale také vodní divize.

Chcete tedy podat nabídku?

Zda podáme nezávaznou nabídku, rozhodneme v nejbližší době. To ale není jediná akvizice, která nás v Německu zajímá. Chceme být spolehlivým partnerem při energetické transformaci, a proto také hledáme příležitosti v obnovitelných zdrojích energie a inovativních společnostech CleanTech. Nedávno jsme například investovali do bavorské společnosti Sonnenbatterie, světové jedničky ve výrobě bateriových systémů pro skladování energie. Získali jsme také podíl v drážďanské společnosti Sunfire, která vyvíjí inovativní technologie pro snižování emisí CO2 a pro decentralizované zásobování energií.