Nejnovější dohodou je Polsko, oblíbené mezi našimi jižními sousedy čaj od Mokate z Ustroně. Tentokrát šlo o standardy týkající se alkaloidů: skopolamin a atropin a jejich údajné tlumivé účinky. Polský výrobce se brání a sdílí svůj výzkum.

WP Money jako první obdržela výsledky kontroly zadané polským výrobcem. „Zkoušky uvedených výrobků jsme objednali u akreditovaných laboratoří v Evropské unii: PhytoLab v Německu a Eurofins z Prahy. Výsledky získané v posledních dnech plně potvrzují, že naše výrobky splňují normy bezpečnosti potravin a jsou prodejné,“ ujišťuje Mokate tisková zpráva. nám byla zaslána zpráva.

Jak uvedl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Radoslav Pospichal, cit. Populární český deník „Hospodářské noviny“Polský čaj údajně obsahuje až 206 mikrogramů atropinu a 31,7 mikrogramů skopolaminu na kilogram. Podle inspektorů může infuze této koncentrace způsobit i halucinace.

Informace se rychle rozšířila v českých médiích a citovala ji většina internetových portálů. Média také Čechům neopomněla připomenout, že skopolamin přítomný v mátovém brusinkovém čaji Herbal Tea Loyd je alkaloid používaný při výsleších StB, komunistické státní bezpečnosti, při přípravě politických procesů.

Čaj Loyd byl odstraněn z českého řetězce prodejen Albert, kde byl polský výrobek k dispozici, a mluvčí řetězce se zákazníkům omluvila a ujistila je o možnosti vrácení peněz. Plíživá obchodní válka trvá už léta. Místní čaj měl problémy i s polským čajem TESCO.

„Normy ISO, normy BRC IFS a doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, kterými se řídíme, byly a stále jsou zárukou dobré kvality našich výrobků pro každého. Rozhodli jsme se, že dobrá pověst společnosti Mokate a naše budoucí vztahy s firmou Čeští zákazníci požadují jak objektivní vysvětlení, tak odstranění pochybností,“ stojí v prohlášení. Výsledky výzkumu a stanovisko byly prezentovány na jednání s Českou inspekcí.

Česká státní zemědělská a potravinářská inspekce již dříve vyjádřila výhrady ke značce Babická Růženka, české obdobě polské značky Babcia Jagoda, rovněž vyráběné Mokate. V tomto případě šlo o pesticidy.

Kde je problém? Mokate vysvětluje, že jde o rozdíly ve výkladu norem a předpisů EU, protože toto téma je velmi složité. – V určitých aspektech inspekce provádí hodnocení. Uskutečnili jsme jednání s Českou inspekcí a prezentovali naše stanovisko. Provedené testy dokazují, že v tomto případě nehrozí žádné riziko a že výrobek je bezpečný – zdůraznil pan Malarz.

Jde o další akt polsko-české války? – Vrchol napětí v polsko-českých kontaktech po solném skandálu povolil, ale špatnou atmosféru kolem polských výrobků a českých rezerv stále živí média. O tomto konfliktu se příliš mluví, domnívá se Magdalena Holeksová, ředitelka Česko-polské hospodářské komory v Ostravě.

Není tajemstvím, že tento konflikt mezi Polskem a Českou republikou trvá už minimálně čtyři roky. Na začátku roku 2012 tzv. solný skandál. Česká potravinářská komora varovala spotřebitele před nákupem potravin z Polska kvůli možné přítomnosti průmyslové soli a šéf České zemědělské inspekce Polsko ostře kritizoval za to, že na toto téma neposkytlo informace.

– Polská kuchyně je na českém trhu velmi zastoupena. Existuje mnoho a je široce dostupný. Není proto překvapením, že v takovém měřítku jsou některé výrobky zpochybňovány, říká Magdalena Holeksová.

Ředitel Česko-polské hospodářské komory vysvětluje počet případů, nedorozumění a vzájemných kontrol jako vliv rozsahu. – Polská kuchyně je na českém trhu velmi zastoupena. Existuje mnoho a je široce dostupný. Není proto divu, že v takovém rozsahu jsou některé produkty zpochybňovány, domnívá se Holeksová.

Výše zmíněný rozsah může být jedním z důvodů, ale také implikuje nespravedlivý boj o ochranu trhu. Velkým skandálem skončila protipolská kampaň jednoho z tamních českých výrobců oken. Svět Oken v reklamě přesvědčil české spotřebitele, že se problémům vyhnou, pokud si polská okna nekoupí. Polští výrobci poté zaslali protestní dopisy české obdobě Úřadu pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele a obchodní inspekci.

Jedna z nejabsurdnějších potyček této polsko-české války se odehrála ve skleníku na polské straně, ale blízko českých hranic. Instalaci, kterou postavil Citronex, média označila za zdroj světla, který brání obyvatelům sousedních českých měst spát. I Česká astronomická společnost bila na poplach, že skleník září jako město se 100 000 obyvateli. Citronex obvinění odmítl s tím, že stavba byla provedena v souladu se všemi zákonnými požadavky.

– Polsko-česká nedorozumění přiživují obě strany. Podrobnosti nemohu prozradit, ale právě jsem se dozvěděla o problémech s českými výrobky v Polsku, zdůrazňuje Holeksová.

To, co bylo odhaleno v prosinci 2014, však vrhá na věc trochu jiné světlo. České služby dostaly speciální pokyn, který doporučuje zvláště důkladnou kontrolu potravinářských výrobků pocházejících z Polska. Dokument nese název: „Mimořádná kontrola bezpečnosti a kvality a označování určitých typů potravinářských výrobků pocházejících z Polska“.

Příkaz pak vydal ředitel odboru kontroly laboratoří a certifikátů Národní zemědělské a potravinářské inspekce. Kontrola se měla zaměřit především na polské ovoce a zeleninu, se zvláštním důrazem na jablka, maso, masné výrobky, mléko, sýry a ryby. Je důležité poznamenat, že tento pokyn se nevztahuje na potraviny z jiných zemí EU.

Polští výrobci potravin přítomní na českém trhu hlasitě mluví o obtěžování, černém PR a dalších požadavcích na dokumentaci a certifikaci. Dokonce na to podali stížnosti k Evropskému parlamentu.