Dne 18. září 1986 byl podplukovník ve výslužbě těsně před Forellenhof v Brückensteinu na značené turistické stezce. Československí pohraničníci si ho spletli s uprchlým Polákem. Vojáci pronikli 200 metrů na německé území. Čtyři kalašnikovy vypálily nejméně 41 ran. Dick byl střelen do břicha. Když si pohraničníci všimli jejich zmatenosti (Dick měl u sebe pas), odvlekli těžce zraněného muže na území ČSSR. Devětapadesátiletý muž zemřel při převozu do československé nemocnice.

Dnes je tento případ znovu otevřen. Soud začíná v úterý 25. dubna v Praze. Vratislav Vajnar (92 let), bývalý ministr vnitra čs. Během jeho mandátu došlo k atentátu na John Dick stejně jako student NDR Hartmut Tautz a český uprchlík František faktor. Vajnar je prvním vysoce postaveným komunistou odpovědným za vraždy železné opony.

Vyšetřování: nové perspektivy pro rodinu

Jak přeživší vnímají Prahu? Syn Gerhard Dick (73), středoškolský učitel a spisovatel v důchodu, žije v Allgäu. O procesu ho průběžně informuje „Platforma evropské paměti a svědomí“. Pražská organizace zahájila vyšetřování proti politickým představitelům v roce 2017 („Justice 2.0“). Od té doby bylo vyšetřování vedeno v několika zemích, zejména na státním zastupitelství ve Weidenu.

„Nejprve jsem si nemyslel, že to bude mít tak velký dopad,“ říká Gerhard Dick. Díky výzkumu se také mohl naučit nové věci. A Výzkumná skupina Svobodné univerzity v Berlíně zkoumá úmrtí na železné oponě. Zjistila, že aféra s Dickem byla diplomaticky využívána. Východní Němci byli v té době na pražské ambasádě. Manuela Mammonasová kteří pak mohli bez problémů opustit zemi. Bylo dohodnuto, že na toto téma nic nezveřejníme.

Účel výletu byl zcela náhodný

18. září 1986. Podplukovník odchází do důchodu. D. Johann Dick, bývalý stavbyvedoucí v Ambergu, odjíždí ráno na jednu ze svých mnoha túr. „Táta byl přátelský, mluvil s každým. „Vždy chtěl poznat zemi a její obyvatele po celém světě,“ vysvětluje syn.

Aby rodák z Pfaffenhofenu během svého důchodu objevil Horní Falc, vyřezal losy do velké mosazné vázy. Pak se sám rozhodne nebo nechá ostatní jít, kam by ho měla zavést další prohlídka. Toho dne sám vstoupil na loď. „Bylo to opravdu dramatické, ale prosadil se.“ 9 km dlouhá túra z Hermannsreuthu u Bärnau do Brückensteinu.

“Dva dny jsme neměli tušení”

Pro rodinu bylo zmizení 59letého muže zpočátku zcela nevysvětlitelné. Toho večera zavolá manželka Dick svým dospělým dětem, které jsou stále znepokojenější. Druhý den ráno rodina zavolala policii. Auto bylo nalezeno zamčené na parkovišti u Hermannsreuthu (Bärnau). Po turistce ani stopa. Jezdí tam sám Gerhard Dick. Telefonická žádost západoněmeckého pohraničního komisaře jeho kolegovi z ČSSR o možném zatčení byla neúspěšná.

„Dva dny jsme nic netušili.“ Následující den byl německý velvyslanec předvolán na MZV v Praze a informován o této „nešťastné události“. Teprve dva dny po zmizení beze stopy obdržela Ambergova rodina zprávu o smrti. Dne 22. září 1986 bylo tělo předáno na hraniční přechod Waidhaus. Hrůza je velká: chybí části žaludku a páteře, což by umožnilo vyvodit závěry o zraněních.

Mezinárodní pokřik

Co následovalo? Politický rozruch. Kancléř Helmut Kohl vyzývá k jasné reakci během federální rady ministrů. ministr zahraničních věcí Hans Friedrich Genscher se se svým československým protějškem setkává na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pozdrav se děje bez podání ruky. Zhruba půlhodinový rozhovor se točí téměř výhradně kolem hraničního incidentu. Genscher vyzývá k okamžitému ukončení používání střelných zbraní na hranicích.

Německý Bundestag v současnosti čelí smrti. Joschka Fischer řekl tehdy: „V našem pevném přesvědčení nemá žádný stát na světě právo použít ozbrojenou sílu, aby zabránil lidem opustit zemi. Žádný stát nemá právo střílet do lidí, ať jsou to občané své vlastní země nebo cizí země, zvláště pokud se to stane na jiném území.“

V roce 1986 byl Gerhard Dick v kontaktu s československým velvyslancem v Bonnu. Jeho žádosti mluvit s osobou, která doprovázela transport pacienta, nebylo vyhověno. Velvyslanec píše: „Váš otec byl až do své smrti v hlubokém bezvědomí. Johann Dick už nic neřekl. velvyslanec Dušan Spáčil ujišťuje rodinu, „že této záležitosti hluboce lituji a že rozumím vaší lidské bolesti“.

200 metrů na německém území

Dnes přesně víme, co se skutečně stalo 18. září 1986. Po pádu železné opony vyšetřovalo weidenské státní zastupitelství společně s nejvyšším státním zástupcem Lutz Hobold. Výsledek se vejde na list papíru DIN A4: kolem 13:00 byl Johann Dick na značené turistické stezce pár set metrů od svého cíle, Forellenhof. Pohraničníci ve stejnou dobu pronásledovali dva prchající Poláky směrem na Mähring.

Při pronásledování překročili hranici nejméně čtyři pohraničníci a pronikli až 200 metrů na německé území. Ze samopalu Kalašnikov vypálili celkem 41 ran. „Dick, o kterém si vojáci zřejmě mysleli, že je to polský uprchlík, byl zasažen zezadu dobře mířenou střelou a vážně zraněn.“ Zemřel na střelu do žaludku.

Rodina na svého otce nikdy nezapomněla. „První roky byly pro matku velmi těžké. » Dodnes se zachovalo blahopřání, které Johann Dick napsal své vnučce krátce před svou smrtí. V něm jí blahopřeje k 5. narozeninám. Podplukovník poslal pohlednici předem, protože plánoval túru do Jižního Tyrolska a na dívčiny narozeniny by tam nebyl. Když karta dorazila, Johann Dick byl mrtvý.