Česká překladatelka Vlasta Dvorzaczková: Žádná druhá Szymborská neexistuje

Slavná česká spisovatelka a překladatelka, mimo jiné: díla Wisławy Szymborské Vlasta Dvorzaczková věří, že ačkoliv je v Polsku mnoho dobrých básníků, žádná druhá Szymborská neexistuje. „Je to básnířka, která se jasně odlišovala od ostatních dobrých básníků přítomných v Polsku,“ řekla PAP.

Smrt Nobelovy ceny ji velmi zarmoutila, protože se oba znali a byli přátelé. „Dílo Szymborské jsem poprvé objevil při čtení sbírky +Sól+. Několikrát jsme si psali a později – během služební cesty do Polska, do Krakova, když jsem pracoval jako redaktor – jsem se s ní osobně setkal a opravdu jsme „já se měli rádi. Když dostala Nobelovu cenu, pozvala mě do Stockholmu,“ vzpomíná.

Jak podotkla, přijetí její poezie v České republice bylo dobré. „Lidé Szymborskou velmi oceňovali. Hned bylo poznat, že je to skvělá básnířka. I nezkušení čtenáři ji poznali, protože to byly velmi krásné, mimořádné, velmi lidské básně,“ řekla.

Všimla si také, že překlad básní z polštiny do češtiny nečiní ve většině případů problém. Když se však někdy vyskytly potíže s interpretací textu, obrátila se o pomoc přímo na autora.

První texty Szymborské v překladu Dvorzaczkové se v Čechách objevily v 60. letech 20. století v literárním časopise „Svietliterature“. „Szymborska se čtenářům časopisu velmi líbila. Poté (v roce 1965 – PAP) vyšel v češtině svazek s názvem „Sól“, pak sbírka „V řece Hérakleitově“, pak „Popocztek i przed“ a v roce 2010 vyšly tři sbírky, které napsala po obdržení Nobelovy ceny, které měly polské názvy „Chwila“, „Dwukropek“ a Here“, dodala překladatelka.

Vlasta Dvorzaczková se narodila v roce 1924 a vystudovala bohemistiku a polonistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiích pracovala řadu let jako redaktorka v různých českých časopisech a nakladatelstvích a v roce 1954 se zcela věnovala psaní a překládání. Kromě polské literatury překládala také německé a anglické texty.

Z polských autorů překládala především básníky své generace: Tadeusze Różewicze, Zbigniewa Herberta a Wisławu Szymborskou. Mimo jiné také překládala prózu. Henryk Sienkiewicz, Maria Pawlikowska-Jasnorzewska, Czesław Miłosz, Stefan Żeromski a Edward Redliński.

V roce 1998 prezident Aleksander Kwaśniewski udělil Dvorzaczkové Komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky. V roce 2009 mu Český svaz překladatelů udělil cenu za nejlepší překlad svazků Szymborské „Počkejte minutu“, „Dvojtečka“ a „Zde“. V roce 2011 obdržel překladatel cenu Transatlantyk od Polského knižního institutu, udělovanou za popularizaci polské literatury ve světě.

Orsola Costa

"Internetový narkoman. Hrdý propagátor popkultury. Odborník na Twitteru. Přítel zvířat všude. Zlý komunikátor."