Takto si vyděláte na frontách u Národního zdravotního fondu. Polská společnost vozí pacienty do České republiky, staví tam kliniku

– Podnikání jsme zahájili v květnu, v červnu jsme měli prvního pacienta a v červenci už to bylo ziskové – říká Waldemar Garwol, prezident OneDayClinic. Jeden polský podnikatel měl skvělý nápad. Do Česka vozí Poláky na operaci šedého zákalu. V Polsku musí lidé na tento zákrok čekat roky. kdo platí? Samozřejmě Státní zdravotní fond. A kdo prohraje? polský stát.

Krzysztof Janoś: Nestydíte se vydělávat na problémech polského zdravotnictví?

Waldemar Garwol, prezident OneDayClinic: Ne, protože i když je to samozřejmě byznys, pomáháme také lidem. V současné době měsíčně přepravíme do ČR kolem 320 osob. Před půl rokem jich bylo 200. Dnes rostou ještě dynamičtěji a očekává se, že do konce roku dosáhnou zhruba 400.

Podle údajů Národního zdravotního fondu musíte na odstranění šedého zákalu počkat 2 roky…

Tři, čtyři nebo dokonce pět let, jak říkají naši pacienti. Hodně záleží na regionu země.

Viz také: Obyvatelé: náš osobní život se odehrává ve službách

Takže zatím si můžete být jisti, že tok pacientů bude stabilní?

Zkušenosti ukazují, že perfektně reagujeme na poptávku. S českými klinikami jsme začali spolupracovat před dvěma lety. Pacienty jsme tehdy vozili pouze do partnerských ambulancí. Podnikání jsme zahájili v květnu, v červnu jsme měli prvního pacienta a v červenci už byl ziskový. Toto je můj první podnik, který generuje zisky ve svém druhém měsíci provozu.

V životě jsem řídil mnoho různých. Ale dnes už nepochybuji. Veškerou svou pozornost obrací na trh lékařských služeb, protože je to nejlepší možné.

Odkud tato důvěra pochází?

Státní zdravotní fond to prostě nezvládá a nic nenasvědčuje tomu, že by se situace rychle změnila. Tyto fronty budou ještě delší. Řeknu ti víc. Je velmi pravděpodobné, že se zhruba do pěti let zcela zhroutí.

Problém je pohřben v základech. Reformy zde nic neudělají. Když lékaři vydělávají málo, utíkají. Pokud jsou na začátku špatně placeni, chtějí se rychle vrátit, což vede k patologii. Ani vložení 10 miliard PLN do prasátka Národního zdravotního fondu nic nezmění.

Každopádně jsme postaveni před situaci, kdy při budování kliniky vytvoříte firmu v České republice. Pomáháte pacientům, protože nemusí stát fronty, ale daně z této kliniky jdou do českého rozpočtu. Je tady něco špatně?

Na vině je selhání našeho zdravotního systému. Pokud by v Polsku byla operace povolena v soukromých polských centrech se zárukou úhrady od Národního fondu zdraví, došlo by ke katastrofě. Polský systém tomu nemohl odolat. Odhadujeme, že v Polsku aktuálně čeká na operaci milion očí. To představuje více než 20 miliard PLN.

Šetří nutnost překročit hranice finance Národního zdravotního fondu?

Vypadá to trochu takto. Kromě toho se to týká všech občanů EU, kteří mohou vykonávat svou činnost mimo svou zemi. Kromě toho je Polsko povinno zaručit finanční prostředky nezbytné pro úhrady v přeshraničním řízení. Tato opatření existují. Letos je to 1,46 miliardy PLN.

Zda tedy Národní zdravotní fond vyplácí tyto peníze v Polsku nebo v zahraničí, není z jeho pohledu důležité.

A daně?

Stále však klinika platí daně. To vše ale prospívá pacientům, které neefektivní polský systém nedokáže včas léčit. To nejde organizovat jinak. V případě přeshraničního řízení musí být místo řízení alespoň jeden metr za hranicí. V našem případě je to 10 km.

Letos v září jste otevřeli kliniku v Ostravě. Už žádné převozy do českých nemocnic?

Ne úplně. Přestože je naše klinika schopna obsloužit přibližně 400 lidí měsíčně, doufáme, že počet zájemců bude i nadále narůstat. Budeme také pokračovat ve spolupráci s českými nemocnicemi pro pohodlí pacientů. Pokud někdo bydlí blízko Západu, nemá smysl ho vozit do Ostravy.

Přeshraniční směrnice platí od roku 2014. Statistiky ale ukazují, že Poláci se zdráhají vyhledat léčbu v zahraničí. I když to zkracuje dlouhé čekání na zákrok. Bojíme se?

Není to jen o tom. Při aplikaci přeshraniční směrnice musí pacient nejprve uhradit náklady na léčbu a teprve poté může požádat o proplacení těchto peněz Národní zdravotní fond. My jediní, první na tomto trhu, jsme zavedli model, ve kterém platíme a žádáme o proplacení ze Státního zdravotního fondu.

Nehrozí zde žádné riziko? Jsou s touto obnovou nějaké problémy?

Z několika tisíc lidí může k takové konfiskaci dojít kvůli procesním chybám.

Jak si tedy vydělat, když vám pacient za samotný zákrok nic neplatí?

Pokrývá však dopravu, ubytování v hotelu se snídaní na místě, překlad dokumentů a další prvky spojené s celkovým servisem.

Kolik to bude stát?

Ve verzi se základním objektivem méně než 600 PLN.

Není to ani moc levné. Ale pro některé je to dostatečný důvod, aby si chvíli počkali.

Ale podle mě po zdravotní stránce nic moc. Zažitý názor, že s léčbou šedého zákalu se dá počkat, není pravdivý. Jakékoli zpoždění znamená vyšší riziko komplikací. Bohužel se setkáváme i s mnoha pacienty, kteří jsou prakticky nevidomí.

Co kdybych jela na zákrok do ČR sama?

Na soukromé klinice v ČR a Polsku je cena srovnatelná. Stojí od 2,5 do 3 tisíc. PLN za oko. A také je třeba upřesnit, že platíte soukromou praxi a ne vytížené české zdravotnictví.

To vše proto, že tam nejsou žádné fronty. Český pacient je na operačním stole již po třech týdnech, dokud není diagnostikován šedý zákal.

V této profesi se dá vydělat hodně. Vrátí se investice do kliniky také druhý měsíc jako na začátku vaší cesty?

Do kliniky jsme investovali 2 miliony PLN. Nechci prozrazovat, jak ziskový je tento byznys nebo jaké jsou naše plány. I proto, že vše závisí na situaci polského zdravotnictví.

Podle pravidla čím delší a horší fronty, tím lépe pro vás?

Ano, ale pouze teoreticky. I za předpokladu, že fronty zmizí, chci být na trhu natolik známou značkou, že pacienti za mnou, když si budou moci vybrat, stejně přijdou.

Takže v Česku zůstáváte déle?

Z češtiny si možná v Polsku dělají legraci, ale tito lidé jsou velmi inteligentní a podnikaví. V příhraničních oblastech bylo mnoho postupů zjednodušeno, aby bylo možné vytvořit kliniky pro polské pacienty. To neznamená, že jsme neměli kontroly a inspekce na talíři. Ale vše proběhlo rychle, jednoduše a efektivně. Stejně jako u jiných postupů, se kterými si v Polsku nevíme rady.

Například?

Chtěli jsme změnit sídlo firmy. Seděli jsme pár minut u počítače s elektronickým podpisem a bylo to. V Polsku to vyžaduje návštěvu notáře a podání žádosti do vnitrostátního soudního rejstříku. Na rozhodnutí pak budete muset počkat pět měsíců.

Ohodnoťte kvalitu našeho článku:

Vaše zpětná vazba nám pomáhá vytvářet lepší obsah.

Sergio Zullo

"Bacon geek. Obecný čtenář. Webový nadšenec. Introvert. Potížista na volné noze. Certifikovaný myslitel."