Rakousko, Česká republika a Slovensko posilují svou podporu Moldavské republice, která se ve válce na Ukrajině dostala pod masivní tlak. „Nejste sami a můžete počítat s naší solidaritou,“ řekl v pátek ministr zahraničí Alexander Schallenberg (ÖVP) při návštěvě Kišiněva se svými protějšky Janem Lipavským a Ivanem Korčokem. Host Nicu Popescu také obdržel přísliby pomoci v hodnotě milionů, ale nebyl tam žádný závazek ke členství v EU.

„Jsme tady, abychom ukázali naši solidaritu a ukázali, že Moldavsko je důležitou součástí Evropy,“ řekl Lipavský. Korčok podtrhl velký závazek země vůči uprchlíkům z Ukrajiny. „Otevřel jste své domovy, otevřel jste svá srdce. Na to nezapomeneme,“ řekl šéf slovenské diplomacie. Popescu dříve na tiskové konferenci uvedl, že jeho země přijala 370 000 Ukrajinců. Zůstalo jich asi 100 000, což odpovídá asi 4 % z celkového počtu obyvatel Moldavska.

„Nepřijeli jsme s prázdnou,“ zdůraznil Schallenberg. Oznámil, že Moldavsko letos obdrží dalších 5 milionů eur z Fondu pro zahraniční katastrofy. Letošní výdaje na rozvojovou pomoc se navíc zvýší ze tří na pět milionů eur. Moldavsko je prioritní zemí pro rakouskou rozvojovou spolupráci od roku 2004. Dodatečné peníze jsou určeny především na zmírnění ekonomických a sociálních otřesů způsobených válkou na Ukrajině. Popescu poukázal na to, že válka v sousední zemi vážně ovlivnila exportní cesty a dodávky surovin. Zvláštním zájmem je také posílení „odolnosti“ země v energetickém sektoru. Ohledně sporu o plyn s Ruskem, který způsobil raketový růst cen, šéf moldavské diplomacie přivítal, že jeho země těží z projektu společných dodávek plynu EU. Popescu navíc chtěl zrušení roamingových poplatků pro moldavské uživatele mobilních telefonů v EU.

„Máme silný mandát od lidí přivést Moldavsko do Evropské unie,“ zdůraznil ministr zahraničních věcí. Doufá v „novou dynamiku“ přístupového procesu, zejména během českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022. Dotazník zaslaný Evropskou komisí – první krok před zahájením přístupových jednání – by měl nyní se naplní. rychle. Moldavsko oficiálně požádalo o členství v EU začátkem března.

Tři hosté vyzvali moldavskou vládu, aby provedla reformy nezbytné pro členství v EU, ale nepřijali žádné závazky. Ve sbližování s EU je třeba dodržovat určitý proces, podtrhl Korčok. „Není to tak, že bychom vás chtěli zastavit, ale chceme vás lépe připravit, abyste se stali plnohodnotným členem,“ řekl. Lipavský také zdůraznil, že „domácí úkol se musí udělat“. Schallenberg zdůraznil, že na cestě do EU nemohou existovat „žádné zkratky“. Nejvíce respektuje touhu Moldavska přiblížit se k EU. „Ale nevím, jestli je plné členství jediný způsob, jak toho dosáhnout.“

Schallenberg na tiskové konferenci také varoval před rozšiřováním ruské agrese za hranice Ukrajiny. „Vůdci v Moskvě se nedívají jen na Ukrajinu. Mají oči také na jiné země, jako je Moldavsko,“ řekl. Popescu řekl, že jeho země se připravuje „na každý scénář“. Poslední týdny ukázaly, že „nemůžeme vyloučit žádný scénář, jakkoli negativní. To platí pro všechny evropské země“. V této souvislosti zopakoval výzvy, aby se Rusko stáhlo ze separatistického regionu Podněstří. Situace je tam v současnosti „klidná“, ujistil Popescu, který také zdůraznil neutrální status své země.

„Moldavsko nepožádalo o žádnou dodávku zbraní,“ řekl Popescu, když se ho novináři ptali na možnou podporu států EU proti možné ruské agresi. Schallenberg zdůraznil, že zbraně „nemohou být součástí balíčku pomoci“ z Rakouska. Jinak je rakouský postoj podobný moldavskému, řekl Schallenberg, když komentoval Popescova prohlášení, že jeho země „nemůže zůstat neutrální“ tváří v tvář porušování mezinárodního práva a humanitárním tragédiím.

Po dalších jednáních s prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérkou Natalií Gavrilițaovou navštívili odpoledne tři ministři zahraničí také uprchlické centrum v hlavním městě. V Kišiněvě se Schallenberg setká také s členy rakouského krizového podpůrného týmu (šest expertů z ministerstva zahraničních věcí, Cobra Task Force a Fighter Command), kteří v Moldavsku působí již téměř dva týdny.

Moldavský ministr zahraničí výslovně poděkoval Schallenbergovi za nabídku Rakouska přijmout 2000 ukrajinských uprchlíků. Do Rakouska už bylo přivezeno 313 lidí třemi lety a další let s přibližně 110 lidmi je naplánován na odlet z Kišiněva zítra, v sobotu, řekl Schallenberg.

Společným výjezdem Rakousko posiluje i spolupráci v mladém „slavkovském“ formátu. Před téměř dvěma měsíci odcestovalo „slavkovské“ trio ministrů zahraničí společně na Ukrajinu, dva týdny před vypuknutím války. Skupina vznikla v lednu 2015 na setkání ve Slavkově (Austerlitz) na jižní Moravě. Do této doby vznikly v rámci Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko) rozpory ohledně toho, jak se vypořádat s Ruskem po anexi Krymu na začátku roku 2014. Kolem války na Ukrajině se zákopy dále prohlubovaly. Protože Maďarsko nechce opustit svůj proruský kurz, Polsko, Česká republika a Slovensko stále více hledají spolupráci s dalšími zeměmi regionu. V polovině března odcestovali předsedové vlád České republiky a Polska se svými slovinskými protějšky na solidární návštěvu na Ukrajinu.