Ministři obrany zemí NATO jednali ve středu 16. března 2022 v Bruselu o posílení vojenského odstrašování ve východní části Aliance a pokračování pomoci Ukrajincům. – Předložil jsem projekt, abych zjistil, zda a jak by mohla být formulována mírová mise na Ukrajině. Bylo to přijato se zájmem, argumentoval ministr Mariusz Błaszczak s odkazem na myšlenku, kterou včera večer předložil Jarosław Kaczyński na „mírovou misi NATO nebo širší mezinárodní systém“. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg však na dotaz ohledně této „polské myšlenky“ jasně zdůraznil, že „Aliance neplánuje vyslat své vojáky na Ukrajinu“.

Navíc jde o „společné rozhodnutí“ členů NATO odmítnout splnit pravidelné požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení „bezletové zóny“. „NATO nemá v úmyslu rozmístit své síly na Ukrajině ani na zemi, ani ve vzduchu,“ zopakoval dnes Stoltenberg. Na druhou stranu některé země NATO podle úniků v amerických médiích mohou být brzy připraveny na koordinované dodávky protiletadlových systémů S-300, které pomohou samotným Ukrajincům částečně „zavřít“ nebe.

Český premiér Petr Fiala, který navštívil Kyjev s Mateuszem Morawieckim, Jarosławem Kaczyńskim a Janezem Janszou, v českých médiích uvedl, že předmětem jejich jednání se Zelenským byla forma „mírové mise“, ale to záviselo na předchozí dohodě. příměří nebo úplné ukončení válečných aktivit na Ukrajině. Blaszczak v NATO odmítl říci, zda by „polským nápadem“ bylo vyslat mírovou misi nyní, nebo až po skončení bojů na Ukrajině.

Ukrajinská „neutralita“?

Podle signálů vysílaných Kyjevem a Moskvou je případná přítomnost neukrajinských vojáků na Ukrajině, nebo alespoň vojenské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, velmi kontroverzním tématem při jejich vyjednávání o příměří. Mluvčí Kremlu dnes ráno oznámil, že možný kompromis by mohl spočívat v neutralitě Ukrajiny „v rakouské nebo švédské variantě“. Na což Zelenského poradce Mychajlo Podolak z Kyjeva rychle odpověděl, že jediným hlediskem může být „neutralita v ukrajinské variantě“. Ukrajinci chtějí tvrdé mezinárodní bezpečnostní záruky, které v „rakouském“ nebo „švédském“ modelu nejsou.

Plán projednávaný Rusy a Ukrajinci by předpokládal – podle tisku v obou zemích – že Kyjev se vzdá své ambice vstoupit do NATO výměnou za bezpečnostní záruky od spojenců, jako jsou Spojené státy, Velká Británie a Turecko. Povaha těchto západních záruk členských států NATO by se však mohla ukázat jako obrovská překážka jakékoli dohody s Moskvou (pokud Kreml nyní vůbec nevyjednává ve zlé víře). Rusko totiž vylučuje přítomnost neukrajinských jednotek, dokonce i výcvik, který provádějí na Ukrajině, nebo jejich podporu v oblasti vyzbrojování.

Podolak dnes dále vysvětlil, že jakákoliv dohoda zavazuje Rusko stáhnout se z oblastí okupovaných od 24. února. Stoltenberg se k tomu nevyjádřil. dnes přímo na otázky o „ochlazení“ kyjevských ambicí na členství v NATO, které – jak se tomu před válkou také běžně říkalo – nebude v dohledné době pro Ukrajince dostupné.

Více Aliance na východním křídle

Stoltenberg dnes oznámil významné posílení východního křídla NATO. – Čelíme nové bezpečnostní realitě.

Musíme tedy obnovit naši kolektivní obranu a odstrašování. Na souši by nové rozmístění NATO mělo zahrnovat mnohem více sil ve východní části Aliance a ve stavu nejvyšší pohotovosti. Stoltenberg oznámil, že je připraveno více vybavení a zásob. Ministři obrany Aliance dnes pověřili armádu, aby objasnila tyto plány, které by měly být podpořeny summitem NATO příští týden s prezidentem Joe Bidenem v Bruselu a v následujících měsících budou postupně realizovány.

– Měli bychom také častěji a více cvičit a cvičit. Vážné posílení našeho odstrašování a obrany bude vyžadovat velké investice. Spojenci NATO by měli vynaložit na obranu alespoň 2 %. HDP. Vítám skutečnost, že Německo a Dánsko již učinily důležitá prohlášení o zvýšení investic a urychlení časových plánů, řekl Stoltenberg.

Až donedávna byl „akt NATO-Rusko“ z roku 1997 považován mimo jiné Německem za závazek, že by se Aliance měla vyhnout „trvalému rozmístění významných bojových sil“ Polskem a dalšími zeměmi, které vstoupily do NATO po skončení studeného Válka. Polsko vždy zdůrazňovalo nekonvenční, a tudíž právně nezávaznou povahu deklarace aktu NATO-Rusko. Aliance se však formálnímu rozchodu s tímto dokumentem vyhnula i po anexi Krymu v roce 2014, ačkoliv zákon NATO-Rusko podle svých ustanovení odkazuje na „současné a předvídatelné bezpečnostní prostředí“ z roku 1997.

Stoltenberg však dnes řekl, že posílení východního křídla NATO nebudou bránit závazky dohody s Ruskem z roku 1997. – Uděláme, co bude nutné. „Zákon NATO-Rusko“ nebude překážkou, oznámil generální tajemník NATO.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>