Nazvat to velkým „počítadlem fazolí“ působí dost neuctivě. Ale s pomocí šlechtění hrachu a aplikací statistických metod položil augustiniánský mnich Gregor Mendel v 19. století základy moderní genetiky.

20. července 1822, tedy před 200 lety, se Mendel narodil křestním jménem Johann jako syn malého rolníka ze Slezska. Farma byla založena v roce 2007 jako místo setkávání a Mendelovo muzeum. Brzy získal zkušenosti s pěstováním rostlin a pomáhal svému otci roubovat ovocné stromy. Dostal jméno Gregor, který později se svolením řádu vystudoval fyziku, chemii a matematiku i biologii pouze v klášteře v Brně.

První opovržení

Téměř každý žák v hodině biologie se dozví o jeho poznatcích, Mendelových pravidlech. Ale když Mendel v roce 1866 zveřejnil výsledky svých mnohaletých experimentů v krátkém eseji „Experimenty on Plant Hybrids“, setkal se mnich s opovržením předních vědců.

Teprve 16 let po jeho smrti, 6. ledna 1884, byla pravidla nástupnictví, která zavedl, znovu objevena a potvrzena třemi botaniky nezávisle na sobě. Augustin, který byl v roce 1868 zvolen opatem svého kláštera, věřil v důležitost svých objevů až do své smrti.

Mendelovy objevy umožnila i kosmopolitnost jeho řádu: augustiniánský klášter v Brně byl tehdy centrem duchovní a vědecké činnosti a měl velkou knihovnu. Byla to také správa kláštera, která Mendelovi poskytla pokusnou zahradu. V letech 1856 až 1863 tam prováděl své pokusy s křížením na hrachu.

Mendel měl štěstí: u hrachu zahradního si vybral mimořádně vhodný testovací subjekt s rychlým rozmnožováním. Jejich vlastnosti – barva květu, tvar semen nebo barva semen – jsou snadno pozorovatelné. Během této doby zaznamenal asi 30 000 rostlin během několika generací s neuvěřitelnou vědeckou vytrvalostí.

„Dominance“ a „Recese“

Mendel tak poskytl důkaz o tom, že určité vlastnosti se předávají z rodičů na potomky. Teprve později byly tyto vlastnosti nazývány geny. Mnich ze své práce odvozuje určité zákonitosti: Pro každou charakteristiku – např. barvu květu – existují dvě dědičné jednotky, jejichž horní jednotka zakrývá potlačenou jednotku. Vymyslel pro to termíny „dominance“ a „recese“.

Na příkladu křížení homozygotní rostliny s fialovými květy s homozygotní rostlinou s bílými květy to konkrétně znamenalo: dominantní fialová barva překrývala recesivní barvu bílého květu u první generace dcer. Druhá generace dcer však opět produkovala rostliny s bílými květy.

Pro mnichovského biochemika a bývalého prezidenta Německé výzkumné nadace Ernsta Ludwiga Winnackera není neobvyklé, že je mnich považován za průkopníka genetiky. V Mendelově době byly přírodní a humanitní vědy součástí stejné kultury, řekl. Mezitím se tato jednotka rozpadla.

České město Brno si letos připomíná svého slavného občana několika akcemi. Od 17. července je plánován Mendelův festival, který představí vědu a zábavu. Augustini se starají o duchovní program svého opatství. V zahradě opatství také vznikne rekonstrukce Mendelova skleníku. A na Mendelově náměstí dostanou sochařskou podobu Mendelovi Tři dědictví vládců podle návrhu brněnského sochaře Jaromíra Garguláka. Jeho dílo, většinou v bronzu, se nazývá „Hrachovina“ (hrách).

Grave genetické studie

Loni v létě byl zpřístupněn mnišský hrob na brněnském ústředním hřbitově pro genetické testování. Sekvenováním kostí mohla být Mendelova identita jednoznačně stanovena.

Vědci také určili Mendelovu biometrii na základě oblečení nalezeného v cínové rakvi. V důsledku toho byl augustiniánský mnich vysoký 167 centimetrů a měl nadprůměrný mozek. Mendel se také zajímá zejména o možné dědičné onemocnění, které sám studoval. Vědci nyní prezentují výsledky svých výzkumů na „Mendelově genetické konferenci“, která se bude konat od 20. do 23. července.