„Oligarcha“, „uhlobaron“, „Putinův muž“: tak nazývá organizace Reset českého podnikatele Daniela Křetínského v jeho rodné zemi. Re-set je platforma pro sociálně-ekologickou transformaci. Koncem loňského roku zveřejnila vyšetřovací zprávu o Křetínského machinacích, ale mimo Českou republiku jí byla věnována malá pozornost. Zelená liga si nyní objednala německý překlad doplněný o kapitolu o Lausitzer Energie AG (Leag), která je součástí Křetínského podnikového impéria od roku 2016. Tehdy jeho holding Energetický a průmyslový (EPH) zkráceně) koupil uhelné elektrárny a povrchové doly Lužice. EPH musel zaplatit pouze symbolickou cenu. Švédský státní podnik Vattenfall, který je ve Skandinávii závislý na zelené elektřině, měl se svým zcela jiným závazkem v zahraničí problém s image a chtěl se proto bezpodmínečně zbavit své německé hnědouhelné divize.

To, že EPH stále používá technologii odsouzenou k neúspěchu, není podle Re-set náhoda, ale jeví se jako promyšlený obchodní model. Na uhlí vyděláváme co nejvíce peněz. Postupné vyřazování uhlí bude co nejvíce zdržováno politickým vlivem. Pokud se tomu už nedá vyhnout, dostane EPH od státu kompenzaci. Podvod funguje nejen v Německu a České republice, ale také ve Francii, Velké Británii, Itálii a na Slovensku, kde EPH také vlastní uhelné elektrárny. U plynových elektráren je to podobné. Jednou z nejziskovějších dceřiných společností EPH byla dlouhodobě slovenská společnost Eustream, která měla téměř monopol na tranzit ruského zemního plynu.

Daniel Křetínský podle zprávy zbohatl na transakcích, ze kterých měly prospěch státní a polostátní firmy. Byla tam korupce? Zpráva o odhalení toto podezření alespoň naznačuje. Bývalý český premiér a europoslanec Mirek Topolánek je uváděn jako exemplární spolupachatel pochybného efektu otáčivých dveří. Někdejšího lídra konzervativní strany Demokratičtí občané po odchodu z politiky angažovaly společnosti EPH. To je ovšem zčásti pravda: Topolánek nepatří k těm politikům, kteří se ocitají v dobře placených pozicích ekonomického poradenství, i když se v dané problematice pravděpodobně vyznají jen velmi málo nebo vůbec. Vystudoval strojní průmyslovku a v 70. letech pracoval jako inženýr v uhelném průmyslu.

Tam, kde EPH nespaluje fosilní suroviny, ale biomasu, přesto vyzývá ekology k akci. Jedním z obvinění je, že místo spalování zbytkového dřeva se kácí zdravé lesy. Místo biomasa by se proto měla nazývat „biomasa“. „Křetínského podnikatelský plán je založen na kalkulaci, že globální komunita selže ve svém záměru stabilizovat klima včas a zachránit planetu před klimatickým kolapsem,“ říká. Společnosti EPH také staví solární systémy, například v Lužici. Energetickí giganti jako EPH však zničili šance této budoucí technologie na výrobu decentralizované a sociálně spravedlivé elektřiny. Jedním z požadavků je, aby dodávky energie nebyly privatizovány, ale naopak znárodněny. Liberalizace trhu s elektřinou ze strany EU nedosáhla svých cílů a musí být zvrácena. Protože ceny pro spotřebitele vůbec neklesly.

Jako by to všechno nestačilo, Křetínský vlastní podíly v české firmě, která provozuje skládky, které by v ideálním případě již neměly existovat. Miliardář je aktivní i v mediální oblasti. Vlastní podíly v masově vydávaných novinách a rádiích s velkou sledovaností v České republice a ve Francii. Dva její šéfredaktoři v Česku prý označili ekology za ekoteroristy. Sám Daniel Křetínský se ve Francii údajně snažil ovlivnit podobu titulní strany, aby pomohl neoliberálnímu prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Ve Francii ale novináři na takové zásahy do své práce reagují citlivě, poznamenává investigativní zpráva. Skoro veselá poznámka: jak se na pravého oligarchu sluší, podnikatel je spolumajitelem tradiční fotbalové Sparty Praha a vlastní velkou část neméně významného anglického klubu West Ham United.

„Je nejvyšší čas, aby byly aktivity a vztahy EPH v evropském měřítku široce uznávány také v Německu,“ říká René Schuster ze Zelené ligy. Holdingová společnost ve formě Lausitzer Energie AG (Leag) nepůsobí pouze v energetickém sektoru. Ovlivňuje také politiku a snaží se získat významné veřejné finance. „V České republice jsme byli schopni připravit podrobný výzkum pro zprávu v němčině, která by měla mnohým otevřít oči,“ říká Schuster.

Novinář Jörg Staude, který do roku 2005 vedl 2. odbor ekonomiky a sociálních věcí, sestavil žebříček z německého pohledu. „Akutně hrozí rozkol v hnědouhelné divizi, na kterou by pak mohl být vyhlášen konkurz,“ analyzuje Staude. Pokud bude uhlí ve 30. letech 20. století vyřazeno, bude trvat desetiletí, ne-li staletí, než se eliminují následky povrchové těžby. Je „více než pochybné, zda Leag nebo vlastníci pražského EPH budou ještě existovat“ a zda „poskytnou byť jen jediný cent“ na opětovné využití zdevastované krajiny. Staude uzavírá: „Pokud se kurz nenastaví nyní, bude nakonec muset veřejný sektor platit sám za nápravu škod, zatímco zisky už dávno odtečou do zahraničí.“

Toto varování není nové, ale stále se vrací z různých směrů. Mluvčí Leag Thoralf Schirmer však potvrzuje, že „byla učiněna adekvátní opatření v souladu s právními předpisy“ pro sanaci povrchových dolů ve spolupráci se spolkovými zeměmi Braniborsko a Sasko. Leag tak vytváří patřičné rezervy. „Tato ustanovení jsou každoročně kontrolována auditory a v pravidelných intervalech kontrolována báňskými úřady spolkových zemí, pokud jde o jejich obsah a výši. » Nejlepším příkladem dostatku zásob je bývalý povrchový důl v Cottbus-Nord, který je zatopený. Ve zbývající díře je vytvořeno Cottbus Baltské moře. S náklady ve výši 300 milionů eur to bude v rámci rezerv, ujišťuje Schirmer.

Kromě toho vznikají „zvláštní fondy finančního zajištění zajištěné proti insolvenci“, vysvětluje mluvčí. Jak bylo dohodnuto s Braniborskem a Saskem, Leag založil v roce 2019 penzijní společnosti, „ve kterých se šetří a generují dostatečně velká speciální aktiva až do postupného uzavření povrchových dolů“. Zástava akcií společnosti v obou státech poskytuje ochranu v případě platební neschopnosti. Stát by pak měl přímý přístup k nashromážděným aktivům. Schirmer říká: „Není potřeba další akce. »