Studie naznačuje, že změna klimatu bude v nadcházejících letech představovat pro pěstitele chmele v hlavních pěstitelských regionech Evropy stále větší výzvy. Jak množství sklizeného chmele, tak obsah jeho alfa kyselin, rozhodujících pro hořkost piva, budou v průměru výrazně nižší než dříve. Mezinárodní tým, který zveřejnil své hodnocení v časopise „Nature Communications“ zveřejnilavyzývá proto k „okamžitým adaptačním opatřením“ a považuje za nezbytné větší obdělávané plochy.

Mezi pět zkoumaných produkčních regionů patří Hallertau a Spalt v Bavorsku a Tettnang v Bádensku-Württembersku. V České republice a Slovinsku jsou také dva regiony. V průměru (medián) od roku 2021 do roku 2050 vědci očekávají v těchto oblastech zhruba o třetinu méně alfa kyselin na hektar obhospodařované plochy než v období 1989 až 2018. V Hallertau, největším producentovi regionu v Evropě, je to dokonce téměř 40 procent.

Jako výchozí bod pro tyto predikce porovnal tým vedený Martinem Mozným z AV ČR v Brně sklizeň v letech 1971 až 1994 se sklizní v letech 1995 až 2018 a již dříve zaznamenal výrazné poklesy. Vědci to připisují zejména zvyšujícím se teplotám a úbytku srážek. Tyto výsledky byly následně promítnuty do budoucnosti pomocí klimatických modelů.

Studie byla částečně kritizována místními odborníky na chmel, ale zásadní problém je dobře znám. „To odpovídá našim praktickým zkušenostem,“ říká například Erich Lehmair ze Svazu německých pěstitelů chmele. Loni byla také špatná úroda.

Anton Lutz z Chmelařského výzkumného centra v Hüll v Bavorsku potvrzuje, že změna klimatu „představuje velký problém“ pro chmel, ale jednou z jeho kritik studie je, že nebyly brány v úvahu změny v odrůdovém spektru. Šlechtění již reagovalo na blížící se klimatickou změnu: Starší odrůdy jsou klimatickými změnami téměř „převálcovány“, zatímco Hüllovy nové odrůdy jsou „mnohem klimaticky tolerantnější“. Skutečnost, kterou řeší i Lehmair: kromě zvýšeného používání klimaticky tolerantnějších odrůd zmiňuje jako protiopatření také zavlažování.

„Změna klimatu samozřejmě neignoruje pěstování chmele,“ říká Klaus Kammhuber, který pracuje jako Lutz ve výzkumném centru chmele. V konečném důsledku vše závisí na tom, zda se změna klimatu zpomalí nebo zhorší, zdůrazňuje. Proto musí být ochrana klimatu nejvyšší prioritou.

Důsledky klimatických změn na rostlinu a její pěstování sleduje i největší světový obchodník s chmelem BarthHaas z Norimberku, o který se studie částečně opírá. Je přesvědčen, že bude možné udržet konkurenceschopnost pěstování chmele v jižním Německu pomocí nových odrůd a pěstitelských metod, říká jednatel Thomas Raiser. Ne nadarmo bylo právě investováno 65 milionů eur do těžebního závodu v Hallertau. (dpa)