S Macronem se setkávají hlavy států příštích předsednictví Rady EU, Česká republika a Švédsko. V současné době předsedá Radě Francie.
(Foto: AP)
Vídeň, Paříž Když Emmanuel Macron počátkem ledna Evropskému parlamentu představil své ambiciózní plány na francouzské předsednictví EU, měl kontinent stále jiný politický kalendář.
Poté Rusko zaútočilo na Ukrajinu – změnilo priority francouzské hlavy státu. Macron tento pátek předává České republice půlroční předsednictví v Radě, pro kterou zůstává zásadním úkolem reakce Evropy na válku na Ukrajině.
V Paříži vláda slaví to, co považuje za úspěšné předsednictví. Francouzi jsou přesvědčeni, že v tomto těžkém okamžiku historie byla Francie, zakládající země EU, tím správným členským státem, který by vedl společenství. Macronův ministr pro Evropu Clément Beaune hovořil o „solidní bilanci“.
Bruselský think-tank Robert Schuman Foundation také v Paříži potvrzuje „velmi pozitivní předsednictví s konkrétními výsledky“. Francie prokázala „efektivitu svého diplomatického a politického aparátu v Bruselu“.
Nejlepší práce dne
Najděte nejlepší práci hned teď a
být informován e-mailem.
I když evropská jednota někdy zakolísala, 27 členských států se dohodlo na šesti kolech sankcí proti Moskvě a mnohamiliardové finanční podpoře pro Kyjev. Na konci francouzského předsednictví označili hlavy států a vlád EU minulý týden Ukrajinu a Moldavsko za kandidátské země.
Pokrok v digitální a klimatické politice
Podle analýzy Nadace Roberta Schumana se francouzské vládě navzdory nové orientaci z velké části podařilo realizovat svůj program v zelené a digitální transformaci ekonomiky.
Český prezident odcestoval za Zelenským do Kyjeva v polovině března.
(Foto: IMAGO/ZUMA Wire)
Mezi příklady patří zákon o digitálních službách a zákon o digitálním trhu, jejichž cílem je omezit moc technologických gigantů, zejména ze Spojených států. Tento týden se členské státy dohodly na kompromisu ohledně klimatické legislativy – včetně zákazu prodeje nových aut s konvenčními spalovacími motory od roku 2035.
Francie uvádí celkem 130 dohod uzavřených během jejího předsednictví v Radě, z nichž mnohé musí ještě projít Evropským parlamentem. Macron se musel zdržet přání „nového evropského modelu růstu“, jehož součástí by měla být i debata o reformě dluhových pravidel v eurozóně. Francouzská hlava státu dokonce na toto téma naplánovala samostatný summit EU na březen ve Versailles, kterému však tehdy dominoval ruský útok na Ukrajinu.
Válka bude do konce roku formovat i české předsednictví v Radě. Praha uvedla, že hlavním cílem je zachování jednoty EU. Spolu se zvládnutím ukrajinské uprchlické krize a obnovou válkou zničené země jsou českými prioritami energetická bezpečnost Evropy, obranná kapacita a „strategická ekonomická odolnost“.
Více o EU a Ukrajině:
Východoevropská země je jedním z členských států, které se nejrozhodněji postavily na stranu Ukrajiny: proevropská vláda rychle dodala těžké zbraně a český zbrojní průmysl nyní vyrábí téměř výhradně pro Kyjev. Do země vstoupilo 380 000 Ukrajinců, z nichž asi polovina zůstala, což je rekordní hodnota v Evropě v poměru k počtu obyvatel.
Premiér Petr Fiala odcestoval se svými polskými a slovinskými protějšky v polovině března do Kyjeva a vedl kampaň za status kandidátské země Ukrajiny do EU, zatímco Berlín a Paříž byly stále velmi skeptické.
Méně rázně se Praha postavila k sankcím v energetice: vzhledem k velké závislosti na ruských zdrojích schválila vláda částečné ropné embargo až po vyjednání moratoria do konce roku 2023. Obtížná jednání o energetickém balíčku, i kvůli opakovaným Maďarské blokády ukázaly EU meze její akceschopnosti. Inflace a válečná únava by mohly v nadcházejících měsících ovlivnit veřejné mínění.
Jako bezpečnostní opatření proto Praha používá i elastickou definici jednotky v EU. „Jednota je polyfonie, která stále zní harmonicky,“ řekl nedávno Českému rozhlasu ministr Evropy Mikuláš Bek.
Česká republika se vzhledem ke své politické a geografické poloze aspiruje na roli „poctivého makléře“. Pražští diplomaté jsou v Bruselu považováni za respektované a člen visegrádské skupiny má dobré vztahy s Varšavou a Budapeští – i když ty s Maďarskem jsou kvůli rozdílům v ruské politice nevyrovnané. Praha by také mohla sloužit jako prostředník v dosud nevyřešeném sporu mezi Evropskou komisí a Polskem o reformu soudnictví.
Jednota je ale vnitropolitickou výzvou i pro pražskou pětikoalici, která se nedávno rozešla kvůli korupčnímu skandálu. Politolog Jan Bureš se domnívá, že heterogenní vládní aliance se nyní sevře, „právě kvůli předsednictví EU“.
První předsednictví země v EU v roce 2009 je v České republice nezapomenutelné: vláda tehdy byla svržena uprostřed předsednictví v Radě vyslovením nedůvěry. Praha byla přesvědčena, že to v dobách „válečného předsednictví“ nebylo možné.
Po: Kdy Ukrajina vstoupí do EU?
