Vrátí se Visegrádská skupina (V4) na mezinárodní politickou scénu? Toto neformální sdružení čtyř středoevropských zemí se od svého vzniku v roce 1991 pravidelně schází (tehdy ještě tří: Polska, Československa a Maďarska). Na konci září 2022 se po několika měsících přerušení opět sešli ministři obrany České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. A na začátku října byl dokonce summit prezidentů V4 v hlavním městě Slovenska Bratislavě.

Přesto je otázkou, zda se čtyřem zemím Visegrádu podaří obnovit úzkou spolupráci z minulosti. V roce 2016 je spojoval především společný odpor k evropské migrační a azylové politice. Poté však Visegrádská skupina riskovala, že kvůli rostoucím rozdílům mezi jejími vládami zcela ztratí svůj význam.

Ruská agrese ochromila Visegrád

Dosud největší krizi skupiny způsobilo Maďarsko v březnu 2022, kdy odmítlo jednoznačně podpořit Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Vláda v Budapešti pokračovala v kontaktech s Moskvou a zakázala přepravu západních zbraní určených pro Ukrajinu přes maďarské území. „Není to naše válka,“ řekl premiér Viktor Orbán v červenci v programovém projevu na sjezdu zástupců maďarské menšiny v rumunském letovisku Băile Tușnad. „Ukrajina nikdy nemůže vyhrát válku s Ruskem,“ řekl tehdy. Dodal, že sankce EU proti Moskvě byly střelou do nohy.

Další tři země V4 se zachovaly zcela jinak: poskytly Ukrajině velmi významnou vojenskou a humanitární pomoc. Polsko a Česká republika byly prvními zeměmi NATO, které dodaly kyjevské vládě tanky a těžkou vojenskou techniku, Slovensko dokonce dodalo systém protivzdušné obrany S300. V přepočtu na počet obyvatel nejvíce ukrajinských válečných uprchlíků přijalo Polsko a Česká republika, málo jich přijalo Maďarsko. Po jasném vítězství strany Fidesz Viktora Orbána v parlamentních volbách v dubnu 2022 mnozí političtí pozorovatelé předpovídali konec V4. – Výsledek voleb v Maďarsku znamená de facto konec Visegrádské skupiny nebo její stagnaci na dlouhou dobu – řekl tehdy v Českém rozhlase politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy v Praze.

Restart v Bratislavě

Slovensko, které do konce června 2023 předsedá Visegrádu, je však rozhodnuto V4 znovu aktivovat. – Visegrádská skupina je a bude. Nechceme to řešit, říká slovenský ministr zahraničí DW Rastislav Káczer. – Apelujeme: pracujte na otázkách, kde se můžeme dohodnout na společné linii. Nepoužívejme V4 tam, kde mezi námi není shoda, dodává. Podle něj nemá smysl dolaďovat pozice před summity Evropské unie, na kterých nepanuje mezi zeměmi Visegrádu shoda, jako tomu bylo v minulých letech. Káczer avizuje, že Slovensko v následujících týdnech svolá jak summit šéfů vlád V4, tak jednání ministrů zahraničí.

Prezidenti V4

Bratislavský summit visegrádských prezidentů 11. října 2022 byl, jak řekla prezidentka Slovenska Zuzana Czaputová, dobrou příležitostí „ještě jednou shrnout, co nás spojuje a jaké máme body z různých úhlů pohledu“. – Máme bohatou spolupráci v hospodářské a kulturní oblasti. Jsem rád, že vedeme otevřený dialog, kde se neshodneme. Dialog, který je upřímný a ve kterém se můžeme dohodnout, vysvětlila.

Maďarská prezidentka Katalin Novák dokončila tuto úvahu: – V základních otázkách se shodneme. Odsuzujeme útoky na suverénní stát, odsuzujeme anexi a odsuzujeme útoky na civilisty. To jsou nepřijatelná opatření, stejně jako hrozba jaderného konfliktu, řekla. Ačkoli, jak přiznalo, Maďarsko má výhrady k protiruským ekonomickým sankcím, nakonec podporuje všechny sankční balíčky Evropské unie vůči Ruské federaci. „A budeme v tom pokračovat,“ dodal Novák.

Přetrvávají vážné rozpory

Většina pozorovatelů a diplomatů ze zemí Visegrádu se ale shoduje, že dnes má V4 málo společných zájmů a návrat k úzké spolupráci z minulých let je nepravděpodobný. – Když Evropská unie přijala první energetický balíček, Polsko a Slovensko měly výhrady; když přijala druhý balíček, Polsko a Maďarsko měly výhrady, řekl DW vysoký středoevropský diplomat z Bruselu.

Vít Dostl

Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) summit prezidentů V4 nevidí jako průlom, který by vedl k oživení Visegrádské skupiny. „Není to bod obratu,“ řekl DW. Na schůzce prezidentů nezáleží, ale rozhodující bude pravděpodobně schůzka předsedů vlád naplánovaná na několik příštích týdnů. Mluvit o restartu je podle něj do té doby předčasné.

Visegrádská detoxikace

Porušování právního státu a svobody médií v Maďarsku a Polsku je trvalým zdrojem sporů uvnitř Visegrádské skupiny. Česko ani Slovensko se v této věci nechtějí postavit na stranu Varšavy a Budapešti a vytvářet s nimi platformy odporu proti Bruselu. „Chceme detoxikovat Visegrád,“ řekl slovenský ministr zahraničí DW. Tato aliance nesmí být nástrojem k rozdělování Evropy, ale musí přispívat k jejímu sjednocení. „Chceme hledat řešení, která Evropu učiní silnější,“ říká Rastislav Káczer.