Od ruské invaze na Ukrajinu se pojem válečných zločinů objevuje jak v médiích, tak ve vyjádřeních vůdců a představitelů různých zemí. Mezinárodní trestní soud v Haagu zahájil proti Rusku vyšetřování zahrnující mimo jiné obvinění z válečných zločinů. ICC definuje válečné zločiny jako „závažné porušení“ Ženevských konvencí — smlouvy zakládající mezinárodní humanitární právo, které je třeba dodržovat v době války. Takovým porušením je mimo jiné úmyslné napadání civilistůa také útočit „legálně“ na vojenské cíle, kde je příliš mnoho civilních obětí. Ukrajina z těchto selhání obviňuje Rusko, což nicméně popírá, neustále svou invazi nazývá „zvláštní operací“ a popírá obvinění ze zabíjení civilistů.

Viz také: Právníci vysvětlují, zda bude Putin čelit soudu v Haagu

Kdo může být obviněn a jak dokázat?

Odborníci tvrdí, že vyšetřování válečných zločinů se může zaměřit na vojáky, velitele a hlavy států. K prokázání válečného zločinu je nutné, aby prokurátor nade vší pochybnost prokázal, že v oblasti útoku se nenacházejí žádné vojenské cíle a že útok nebyl náhodný, a že přímo hlava státu nařídil nebo věděl, že je spáchán trestný čin, a neudělal nic, aby tomu zabránil.

„Pokud se to bude opakovat a strategie se zdá být zaměřena na civilisty v městských oblastech, mohlo by to být velmi silným důkazem takového záměru.“ — Agentuře Reuters to řekl profesor Harvardské právnické fakulty Alex Whiting.

Viz také: Německý politik vyzývá k uvalení sankcí na Schrödera. „Méně bývalého kancléře, více Putinova agenta“

Obtížné, ale ne nemožné

Podle Astrid Reisinger Coracini, docentky Fakulty mezinárodního práva Vídeňské univerzity, je to však pro prokurátora opravdová výzva a čím vyšší je hodnost zúčastněných velitelů, tím je to složitější. Důvody mohou být mimo jiné problémy se získáváním důkazů, včetně výpovědí svědků, kteří mohou být zastrašeni nebo neochotní promluvit.

„Nebude bránit mezinárodnímu soudu ve stíhání a vydávání zatykačů.“ — řekla Rebecca Hamiltonová, profesorka práva na americké univerzitě, citovaná agenturou Reuters.