Novináři agentury Reuters se zeptali odborníků na mezinárodní právo, jak by mohlo vypadat vyšetřování Mezinárodního trestního soudu, jak prokázat válečný zločin a případně zadržet a potrestat pachatele. Podle nich může být obtížná i samotná definice válečného zločinu v kontextu války na Ukrajině, nemluvě o prokázání viny a zadržení.
Od ruské invaze na Ukrajinu se pojem válečných zločinů objevuje jak v médiích, tak ve vyjádřeních vůdců a představitelů různých zemí. Mezinárodní trestní soud v Haagu zahájil proti Rusku vyšetřování zahrnující mimo jiné obvinění z válečných zločinů. ICC definuje válečné zločiny jako „závažné porušení“ Ženevských konvencí — smlouvy zakládající mezinárodní humanitární právo, které je třeba dodržovat v době války. Takovým porušením je mimo jiné úmyslné napadání civilistůa také útočit „legálně“ na vojenské cíle, kde je příliš mnoho civilních obětí. Ukrajina z těchto selhání obviňuje Rusko, což nicméně popírá, neustále svou invazi nazývá „zvláštní operací“ a popírá obvinění ze zabíjení civilistů.
Viz také: Právníci vysvětlují, zda bude Putin čelit soudu v Haagu
Kdo může být obviněn a jak dokázat?
Odborníci tvrdí, že vyšetřování válečných zločinů se může zaměřit na vojáky, velitele a hlavy států. K prokázání válečného zločinu je nutné, aby prokurátor nade vší pochybnost prokázal, že v oblasti útoku se nenacházejí žádné vojenské cíle a že útok nebyl náhodný, a že přímo hlava státu nařídil nebo věděl, že je spáchán trestný čin, a neudělal nic, aby tomu zabránil.
„Pokud se to bude opakovat a strategie se zdá být zaměřena na civilisty v městských oblastech, mohlo by to být velmi silným důkazem takového záměru.“ — Agentuře Reuters to řekl profesor Harvardské právnické fakulty Alex Whiting.
Viz také: Německý politik vyzývá k uvalení sankcí na Schrödera. „Méně bývalého kancléře, více Putinova agenta“
Obtížné, ale ne nemožné
Podle Astrid Reisinger Coracini, docentky Fakulty mezinárodního práva Vídeňské univerzity, je to však pro prokurátora opravdová výzva a čím vyšší je hodnost zúčastněných velitelů, tím je to složitější. Důvody mohou být mimo jiné problémy se získáváním důkazů, včetně výpovědí svědků, kteří mohou být zastrašeni nebo neochotní promluvit.
„Nebude bránit mezinárodnímu soudu ve stíhání a vydávání zatykačů.“ — řekla Rebecca Hamiltonová, profesorka práva na americké univerzitě, citovaná agenturou Reuters.
V případě Ukrajiny prokurátoři ICC ověřují především veřejně dostupné videozáznamy a fotografické důkazy. „Tohle není v žádném případě rychlý soud. Skutečnost, že věci jsou již ve vzduchu, je velmi silné znamení.“ — dodala Rebecca Hamiltonová.
Viz také: Velké komerční pokrytectví. Přes krásná prohlášení se z Ruska nestahují
Jak zastavit zločince?
Dostat obviněného před soud může být také obtížné. Je téměř jisté, že Moskva odmítne splnit zatykače. ICC bude muset sledovat potenciální obžalované, aby zjistil, zda cestují do zemí, kde by mohli být zatčeni.
Dalším problémem může být, že Rusko neuznává ICC. Je pravda, že v roce 2000 podepsala Římský statut Mezinárodního trestního soudu. — v souvislosti se situací na Krymu — odmítl ratifikovat. Ukrajina zase prohlásila, že se podřizuje jurisdikci ICC, ale ne v oblasti útočné války, ale v případě válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Zdá se tedy, že ICC nemá pravomoc stíhat vůdce ruského státu za útočnou válku, což je nejzjevnější a nejsnáze demonstrovatelný příklad zločinů jeho vůdců litevských, finských — ve všech zemích, kde se uplatňuje princip univerzální jurisdikce. Musíme věřit, že mnoho zemí zahájí tento typ postupu“ — Právník Mikołaj Pietrzak, děkan okresní advokátní komory ve Varšavě, zapsaný na stálém seznamu obhájců před haagským soudem, řekl webu praw.pl.
Předchůdců je mnoho
Od svého založení v roce 1998 Mezinárodní trestní soud vyšetřoval 30 případů, z nichž některé mají více obžalovaných. Soudci ICC dosud odsoudili pět lidí za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu a čtyři další zprostili viny — informuje agentura Reuters.
Jedno z prvních odsouzení se týkalo konžského vůdce Thomase Lubanga Dyila, který byl odsouzen v roce 2012. Lubang byl usvědčen z válečného zločinu narukování nebo odvodu dětí mladších 15 let do ozbrojených sil. Soud také vydal zatykače na několik zbývajících obžalovaných, včetně Josepha Konyho, vůdce milice Armády božího odporu v Ugandě.
Organizace spojených národů zřídila v roce 1993 samostatný Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, aby vyšetřoval údajné zločiny spáchané během balkánských válek. Tento soud, uzavřený v roce 2017, vydal 161 obžalob a odsoudil 90 lidí.
právníci — jak informovala agentura Reuters — navrhl vytvoření samostatného tribunálu pro vyšetřování potenciálních válečných zločinů na Ukrajině, což by bylo možné provést prostřednictvím Organizace spojených národů.
