Ještě před třemi lety bylo Polsko pro Čínu nejatraktivnějším investorem v celém našem regionu. Kontakty s Hedvábnou stezkou dnes nejlépe využívají Česká republika, Maďarsko a Srbsko. Proč? – Polsko dlouho postrádalo rozumnou rovnováhu mezi geopolitikou a ekonomickými zájmy – říká profesor peněz WP. Anna Antczak z Vistula Academy of Finance and Business. Nepomáhají ani různé vize rozvoje Polska reprezentované různými ministerstvy.

Čína bude postupně posilovat spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy. To usnadní vzorec 16+1 uvedený na trh v roce 2012 a investice ve výši až 100 miliard dolarů. projekt Nové hedvábné stezky, do kterého Polsko také vkládá velké naděje.

Liu Zuokuia, odborník z Čínské akademie sociálních věd, analyzoval politické, ekonomické, sociální prostředí a bilaterální vztahy s Čínou v 16 zemích střední a východní Evropy. Ve zprávě zveřejněné v roce 2014 získalo Polsko hodnocení „velmi dobré“.

Od dubna 2013 spojuje Čcheng-tu a Lodž pravidelné železniční nákladní spojení. Zboží se k nám dostává třikrát rychleji než zboží přepravované z Číny do Evropy po moři, přesto nás odborníci obviňují z nedostatku odhodlání a špatného využívání příležitostí, které tato služba nabízí. gigantický projekt.

– V současné době slouží dva terminály v Pruszków a Małaszewicze na železniční spojení z Číny. Pro Peking je Polsko strategickým partnerem při stavbě Stezky, protože se nachází na přirozené trase Stezky, poznamenává ve WP money Dominik Błędzki, expert z ChinskiRaport.pl. – Jsou však nutné velké investice do logistických center, protože několik železničních spojení z Číny je již plně využíváno a je třeba dodat, že Čína chce do Evropy vypravovat několik vlaků denně – zdůrazňuje.

Samotný fakt účasti na projektu – podle prof. Anna Antczak, expertka Business Center Club a proděkanka pro mezinárodní vztahy na Fakultě obchodu a mezinárodních vztahů Vysoké školy financí a podnikání ve Visle – to rozhodně nestačí. Jak argumentovala v: Polská republikaVýhody Nové hedvábné stezky by se neměly omezovat pouze na obchod a dočasné zvýšení zaměstnanosti při vytváření logistických základen.

Náš potravinářský sektor ve vztazích s Čínou samozřejmě neustále získává a rozšiřuje svůj podíl na trhu. Polsko je známé svými kvalitními produkty. Například jsme jedinou zemí EU, která smí prodávat drůbež do Číny. Čínští podnikatelé spoléhají na dovoz polských bylinek, které využívají v přírodní medicíně. Příležitost hledají i polští ovocnáři. Ale čínský projekt – jak jsme již zmínili – nabízí mnohem větší možnosti.

Všimli si toho naši sousedé v okolí. Jak uvádí expert BCC, Maďaři, Češi a Srbové mnohem lépe využívají kontaktů s Čínou na Hedvábné stezce než Poláci.

U našich jižních sousedů Číňané investovali do energetiky, významný podíl mají i v cestovním ruchu – koupili mimo jiné České aerolinie. Mnoho čínských společností má své sídlo v Maďarsku a továrna na elektrobusy BYD se tam přestěhovala. Projekty v České republice a Maďarsku přesvědčily čínskou stranu o výhodnosti těchto investic.

– Polsko může sloužit jako příklad projektu týkajícího se rozšíření dopravní infrastruktury v podobě železniční trasy spojující Maďarsko a Srbsko – zdůrazňuje prof. Anna Antczak. – Srbsko také získalo řadu obchodních a investičních smluv, včetně: nákupu ocelárny Železar Smederevo Číňany – uvádí.

Problémem je, že Polsko stále nedokáže strategicky definovat své cíle související s projektem Hedvábná stezka a vhodně jej využít.

Damian Wnukowski z PISM nám řekl, že kontakty s Čínou jsou příležitostí, ale také výzvou. Aby z toho však Polsko těžilo, musí hledat mezery. Ty mohou zahrnovat environmentální technologie, včetně vody a odpadních vod, lékařské vybavení, důlní zařízení, kosmetiku a IT průmysl, včetně internetových technologií. – Čína bohatne a pro tento trh se stávají atraktivní i luxusní produkty. Mohou to být polské jachty a lodě nebo šperky, například vyrobené z jantaru – vysvětluje Wnukowski.

Přidat do tohoto seznamu prof. Antczak k tomu přidává i inovace nebo nové patenty, které polští vědci těžko zavádějí z veřejných peněz. – Svou šanci mají i obnovitelné zdroje energie, ale také nové technologie, infrastruktura, doprava a stavby – dodává odborník.

Návštěva čínského vůdce Si Ťin-pchinga ve Varšavě v červnu loňského roku, předchozí mise šéfa polské diplomacie Witolda Waszczykowského a jednání vicepremiérů Jarosław Gowin a Liu Yandong o posílení polsko-čínské spolupráce ve vědecké a ekonomické oblasti by mohl dokázat opak.

Polské úřady neustále mluví o posilování spolupráce, ale jednání prezidenta Dudy se Si Ťin-pchingem nevedla k podpisu žádných dohod. Ministr Waszczykowski sice loni v dubnu v Číně prohlásil, že Polsko počítá s účastí čínských firem na výstavbě silnic, vysokorychlostních železničních tratí a letišť modernizace námořní přístavy, ty zůstaly převážně v oblasti deklarací.

Očekávalo se také, že Číňané sehrají roli při výstavbě jaderné elektrárny v Polsku ( více čtěte zde )
. Projekt však uvízl v raných fázích polského programu jaderné energetiky, o kterém jsme obsáhle hovořili s penězi WP.

Číňané nebudou investovat ani do polského uhlí, i když jejich technologie umožňuje efektivní a mnohem ekologičtější využití uhelných elektráren. Připomeňme, že Číňané chtěli koupit elektrárnu Połaniec. Také se pokusili převzít topná aktiva EDF v Polsku – o čemž jsme také hovořili v penězích WP.

Úspěch v říjnu 2016 Pochlubil se vicepremiér Jarosław Gowin, která na polsko-čínský projekt přispěla 20 miliony dolarů. Jak vláda naznačila, je to vědecká komunita, která naznačí, na co budou peníze vynaloženy. Vicepremiér Liu Yandong řekl, že čínská vláda utratí peníze na výzkumný projekt v oblasti vesmíru nebo těžby.

Rostoucí zapojení a přítomnost v Evropě prostřednictvím rozvoje obchodních cest – námořních a železničních – a samotný koncept Nové hedvábné stezky však vyvolaly značné kontroverze. Zejména v kontextu rivality mezi Pekingem a Washingtonem o ekonomický a tedy nepřímo politický vliv v Evropě.

Proto, jak uznal expert PISM, je třeba ve vztazích s Čínou postupovat obezřetně, zejména pokud jde o strategické investice. To však neznamená nevyužít příležitostí, které nabízejí kontakty s mocnou a velmi absorbující ekonomikou.

Podle prof. Polský Antczak by měl využít svých výhod, alespoň díky své geografické poloze, k tomu, aby svými kontakty s Čínou přinášel výhody polským podnikatelům a ekonomice. Problém však spočívá v chybějící konkrétní vizi a strategii ze strany polské vlády.

– Polsku dlouho chybí rozumná rovnováha mezi geopolitikou nebo geostrategií a ekonomickými zájmy. To platí nejen pro vztahy s Čínou v americkém kontextu, ale například i pro vztahy s Ruskem a v současnosti se tato situace ještě zhoršila – shrnuje profesor. Anna Antczak.

Je to vidět na vyjádřeních politiků a jejich extrémních názorech na koncept Hedvábné stezky i uvnitř vládnoucí strany. Zatímco vicepremiér Gowin se jeví jako oddaný zastánce spolupráce s Čínou, ministr Antonii Macierewicz se ukazuje jako její velký kritik, jak se vyjádřil v rozhovoru pro polskou televizi v Kanadě.

– Tato koncepce expanze Číny je součástí celkové koncepce západoevropského porozumění s Ruskem a Čínou, stejně jako eliminace vlivu Spojených států z euroasijské zóny a samostatné existence Polska, protože Polsko na rozhraní mezi ruskými, čínskými a německými vlivy je jedinou zemí schopnou zorganizovat alternativu k takové euroasijské supervelmoci, řekl Macierewicz v rozhovoru s novinářem. Messenger TV Toronto. – Samozřejmě v případě ekonomických výhod jsme vždy připraveni se na nich podílet a prosazovat je, ale z hlediska naší síly a ne z hlediska budování nové socialistické říše sjednocující Německo, Rusko a Čína – dodal.

– Polsko by se nemělo vzdát myšlenky Hedvábné stezky, pamatujte, že Čína investuje a plánuje dlouhodobě 20-30 let dopředu a bez ohledu na dominantní politickou variantu v Polsku musíme usilovat o získání účasti Polska na této trasa. projekt. V Evropě je velká konkurence a jinak čínské investice převezme Polsko, Maďarsko, Ukrajina nebo Turecko – komentuje Dominik Błędzki pro WP peníze.