„Maximalizujeme tak tlak na Rusko a zároveň minimalizujeme vedlejší škody pro nás a naše partnery po celém světě,“ řekl německý politik. „Protože pokud chceme pomoci Ukrajině, naše vlastní ekonomika musí zůstat silná.“

Von der Leyenová zároveň připustila, že chystané ropné embargo bude vyžadovat od některých zemí velké úsilí. Přiznejme si, že to nebude snadné,“ řekla. „Některé členské státy jsou silně závislé na ruské ropě.“

Kromě ropného embarga von der Leyen potvrdila plány na represivní opatření vůči dalším ruským bankám. Podle jejich informací hodlají oddělit Sberbank – zdaleka největší ruskou banku – a další dvě velké banky od mezinárodního systému finančního výkaznictví Swift. „Tímto narážíme na banky relevantní pro ruský finanční systém a omezujeme Putinovu schopnost ničit další,“ řekla. „To upevní úplnou izolaci ruského finančního sektoru od globálního systému.“

Aby bylo možné čelit ruské propagandě, má být třem veřejnoprávním vysílatelům v zemi odebrána jejich vysílací licence v Evropské unii. Předseda Evropské komise neupřesnil, kterých provozovatelů vysílání by se to mělo týkat.

Podle von der Leyenové by také měly existovat osobní sankce proti příslušníkům ruské armády odpovědným za zvěrstva na civilním obyvatelstvu například v Buchu. Podle agentury AFP je na sankčním seznamu i hlava ruské pravoslavné církve patriarcha Cyril I. Rozšířený seznam zahrnuje 58 představitelů včetně rodiny mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova.

Koneckonců, evropští auditoři, konzultanti a takzvaní spin-docs by již neměli smět pracovat pro ruské společnosti a Kreml prezidenta Vladimira Putina.

Aby nové sankce vstoupily v platnost, je zapotřebí jednomyslné rozhodnutí států EU. Stálí zástupci 27 členských zemí se chtěli návrhy poprvé zabývat ve středu v Bruselu. Lze očekávat několikadenní konzultace.

Evropská komise podle diplomatů předložila návrh státům EU již ve středu večer. V souladu s tím by měly existovat výjimky z ropného embarga pro Maďarsko a Slovensko, které jsou silně závislé na ruské ropě. Jejich dovoz by měl být povolen až do konce roku 2023.

Maďarsko však z ropného embarga příliš nadšené nebylo. Mluvčí maďarské vlády ve středu uvedl, že neexistuje žádný plán ani záruka pro dohodnuté přechodné období, jak by mohl přechod k nezávislosti na ruských dodávkách uspět.

Podle evropských diplomatů by návrh komise mohl vyvolat nový spor: o výjimky žádají i Česko a Bulharsko, které jako důvod uvádějí své ekonomiky silně závislé na ruské ropě.

Maďarsko a Slovensko dostávají ruskou ropu přes jižní větev ropovodu Družba, která zásobuje i Českou republiku. Podle vládních údajů Maďarsko dováží přibližně 65 % své ropy z Ruska, což je více než dvojnásobek evropského průměru, který činí 26 %.

Budapešť pohrozila, že bude vetovat ropné embargo, pokud omezí vlastní bezpečnost dodávek. Slovensko říká, že rozloučení s ruskou ropou bude trvat „několik let“. Rakousko a Německo oznámily, že chtějí podpořit ropné embargo.

O budoucnosti EU podle von der Leyenové rozhodne i průběh ruské války proti Ukrajině. Odpověď na otázku, jak se EU může stát silnější, odolnější vůči krizím a blíže svým občanům, leží podle šéfa Evropské komise ve Štrasburku také na Ukrajině.

„Chceme, aby Ukrajina vyhrála tuto válku,“ řekla von der Leyenová. Vyžaduje také finanční pomoc. Země aktuálně potřebuje pět miliard eur měsíčně, aby byla schopna udržet stát. Podle odhadů je na obnovu země potřeba několik set miliard eur. I zde nese EU zvláštní odpovědnost. A na konci této cesty by mohlo být členství Ukrajiny v Evropské unii, řekla von der Leyenová za potlesku poslanců. Šéf Evropské komise původně neupřesnil, kolik peněz má balíček obsahovat.