Druhé české předsednictví EU: „Evropa jako úkol“ | EU-Polsko-Německo – Polské novinky | DW

Ukrajina je také nejvyšší prioritou českého ministerstva zahraničí, jehož šéf Pirátské strany Jan Lipavský 20. června oficiálně převzal předsednictví v Radě Evropské unie. Sám bude řídit její hlavní složení, Radu pro obecné záležitosti, která musí zajistit provázanost činnosti dalších devíti „Odvětvových“ rad (Hospodářské a finanční záležitosti, Životní prostředí atd.), kterým předsedají další ministři české vlády. (s výjimkou Rady pro zahraniční věci v čele s vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, v současnosti Josepem Borrellem).

Předsednictví s překážkami

První české předsednictví se uskutečnilo v první polovině roku 2009. V té době ještě neplatila Lisabonská smlouva a nejdůležitější osobou v Evropské unii byl předseda vlády země, která ji měla na starosti. šest měsíců se stal předsedou Evropské rady. Tehdejší český premiér Mirek Topolánek však takové štěstí neměl. Jeho vláda na konci března ztratila důvěru Poslanecké sněmovny a on i jeho kabinet museli podat demisi. V tisku se tehdy hovořilo o chaosu v Praze.

Premiérovi, sesazenému po pár týdnech působení v čele Unie, se podařilo zaznamenat značné úspěchy. Za deset dní vyřešil plynovou krizi, která vypukla 1. ledna, přesně v den zahájení českého předsednictví. Rusko poté pozastavilo dodávky plynu přes Ukrajinu, což vedlo k úplnému zastavení dodávek do většiny zemí Evropské unie a na západní Balkán.

Topolánek odešel do důchodu 8. dubna 2009. Následující den převzal vládu ČR a post předsedy Evropské rady technický premiér Jan Fischer. Jeho úkolem ale bylo hlavně ukončit prezidentský úřad bez dalších skandálů, což se mu fakticky povedlo.

Za prvé, Ukrajina

„Musíme nadále podporovat Ukrajinu, aby přežila válku, kterou proti ní Rusko vede, a musíme pokračovat v našich humanitárních aktivitách,“ řekl Lipavský. To zahrnuje jak podporu její územní celistvosti, tak poválečnou rekonstrukci. Česká republika a několik dalších členských států má rovněž v úmyslu zajistit, aby EU vyčlenila další prostředky na podporu ukrajinských uprchlíků.

Prioritou Ukrajiny je také otázka blokády přístavů, která brání vývozu ukrajinských obilovin, na což čekají zejména africké země. Vzhledem k tomu, že tato otázka není dosud vyřešena, není pochyb o tom, že se stane jedním z nejdůležitějších úkolů českého předsednictví.

Lidská práva

Cíle, které si Jan Lipavský stanovil pro svou zemi před půl rokem, když byl jmenován ministrem, se musí na šest měsíců stát cíli Unie. – Česká zahraniční politika pod mým vedením odkazuje na odkaz Václava Havla. Česká republika proto bude během svého předsednictví zdůrazňovat význam lidských práv v zahraniční politice, zdůraznil šéf diplomacie.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský

Již v minulém volebním období se Lipavský pokusil schválit český zákon po vzoru amerického Global Magnitsky Act, který by jeho zemi umožnil uvalit sankce na lidi, organizace a vlády, kteří se dopouštějí porušování lidských práv. po celém světě, i když nejsou přijatých na úrovni EU. Parlamentní většina v čele s tehdejším premiérem Andrejem Babišem o to ale neměla zájem.

Nová vláda schválila Lipavského projekt 22. června. Pokud parlament schválí Magnitského návrh zákona během českého předsednictví, stane se jeho silným akcentem. A možná dokonce – byť si Češi takový úkol oficiálně nekladou – pobídku k přijetí podobného zákona na úrovni EU, k němuž už v roce 2019 vyzval Evropský parlament.

Nezávislost na Rusku

Další priority úzce souvisí s první ukrajinskou prioritou českého předsednictví. Vláda premiéra Petra Fialiho se umístila na druhém místě, aby zajistila energetickou bezpečnost Evropy, což v podstatě znamená odříznutí se od ruských energetických zdrojů – a je to maximálně bezbolestné.

Dalším cílem je posílení obranyschopnosti zemí EU a jejich kybernetické bezpečnosti. Výčet pěti priorit českého předsednictví končí úkoly udržení strategické stability evropské ekonomiky a stability demokratických institucí.

Trojitý význam slova „Evropa“

Slovo „úkol“ tedy bude klíčem k českému předsednictví. To potvrzuje i její motto: „Evropa jako úkol“, které si vláda vypůjčila od zesnulého prezidenta Václava Havla. Tak zní název přednášky, kterou přednesl 15. května 1996 v Korunovační síni radnice v Aix-la-Chapelle u příležitosti dalšího ročníku Ceny Karla Velikého.

Bývalý český prezident Václav Havel

Bývalý český prezident Václav Havel

Česká hlava státu, která ho sama obdržela o pět let dříve, pak hovořila o trojím významu slova „Evropa“. O prvním, zeměpisném, řekl jen pár slov, neúplnou větu. K popisu druhého potřeboval celý odstavec. Je to Evropa omezená – jak řekl – na soubor států, z nichž žádný neprošel komunismem – tedy prakticky celou bývalou Evropskou unii. Třetí, jak poznamenal, „je obtížnější mluvit, a proto méně“. Tomuto významu slova Evropa věnoval zbytek konference.

– Tato Evropa je společným osudem, společnou komplikovanou historií, společnými hodnotami, kulturou společného života (…) Pohled do školního atlasu k jejímu vymezení nestačí, stejně jako pohled na seznam Evropské unie členské státy nebo země, které by se mohly, pokud by chtěly, stát členy kdykoli, jako je Norsko, Švýcarsko nebo Island – řekl Václav Havel v Cáchách.

Nové tváře Evropské unie

Dnes se o této třetině, o Evropě Havlova, mluví mnohem více. Poté, co Putinovo Rusko zaútočilo na Ukrajinu, se to stalo tématem číslo jedna. A zřejmě se pomalu začíná stírat i geografický rozdíl mezi ní a druhou Evropou, vymezenou hranicemi Evropské unie, složené z velké části ze zemí, jejichž občané ještě pamatují komunismus.

Dnes nejen pobaltské státy, Polsko, Česká republika, Slovensko a Rumunsko věří, že v Evropské unii je prostor pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii a samozřejmě pro západní Balkán. Nejprve to řekla šéfka Evropské komise Ursula von Leyenová, poté v Kyjevě lídři tří klíčových zemí EU: německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emanuel Macron a italský premiér Mario Draghi. A nakonec tak učinili lídři všech zemí EU a udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátů na členství v EU.

Toto rozhodnutí, přijaté krátce předtím, než se Češi ujali čela Rady Evropské unie, nepochybně posílí premiéra Fialu a ministra Lipavského, kteří se od 1. července na půl roku rozhodli odvolat tvář Václava Havla, možná již někteří zapomněli na šest měsíců.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>

Anatolio Necci

"Typický komunikátor. Nesnesitelně pokorný nadšenec do twitteru. Milovník zombie. Jemně okouzlující webový fanatik. Hráč. Profesionální pivní nadšenec."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.