Konflikt kolem dolu a elektrárny Turów se z polského pohledu jeví jako vážný. Vládní představitelé kritizují Českou republiku, ozývají se výzvy k bojkotu českých výrobků a některé obchody a restaurace v pohraničí oznamují, že nebudou Čechy obsluhovat. Mohlo by se zdát, že ve vztazích procházíme vážnou krizí.

– Nic zvláštního. Alespoň z našeho pohledu. Turnovský subjekt ve skutečnosti neexistuje. Tedy kromě obyvatel dobývacího prostoru, kterých se to přímo týká, politiků, kteří se spisem zabývají, a úzké skupiny odborníků. Znalci těchto témat – říká Skvrňák.

Možná menší, ale stejný

Vzhledem k tomu, že téma nezajímá veřejné mínění, nezajímá ani politiky, kteří by mohli chtít vydělávat na politickém kapitálu jeho zahříváním. – I když otázkou zůstává, do jaké míry současná situace poškodí vztahy na politické úrovni. Atmosféra může být mrazivá, říká Skvrňák. To je důležité, protože Polsko a Česká republika se společně účastní regionálních projektů, jako je Iniciativa tří moří nebo Visegrádská skupina. Někteří polští politici si dokonce myslí, že Polsko je jejich přirozeným vůdcem kvůli své velikosti.

Tak popisuje projekt Iniciativy tří moří, tedy užších ekonomických vazeb se zeměmi střední a východní Evropy, na svém webu polské ministerstvo financí a regionální politiky.

Projekt Three Seas je jednou z nejdůležitějších sociálních a ekonomických iniciativ ve střední a východní Evropě. Iniciativa hraje velkou roli jako faktor integrace zemí našeho regionu. Je to důležité i pro Polsko, které je vnímáno jako lídr skupiny.

– Polsko vůdce? Velký bratr? Ach ne. Naopak Češi tento účet takto nevidí. Ano, Polsko je větší, ale to je tak všechno. Cítíme se rovnocenní. Jste naši sousedé, ne vůdce, říká český fejetonista.

Dodává, že tyto regionální iniciativy se neberou vůbec vážně. – Vezměme si například Visegrádskou skupinu, tedy Českou republiku, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Téměř nikdy není možné dospět ke společnému stanovisku. Téměř vždy někdo praskne, popisuje Skrvnak. I když upozorňuje, že během skandálu spojeného s odhalením, že ruské služby v roce 2015 vyhodily do vzduchu muniční sklady na českém území, byla podpora Polska ve sporu s Moskvou zaznamenána a oceněna. – No, bylo to tak, že se tradičně více proruští Maďaři odtrhli od Visegrádské skupiny – dodává.

Motorová demonstrace obyvatel regionu Bogatynia foto Krzysztof Ćwik / Agencja Gazeta

Polsku je co závidět

Podle Skvrnaka zcela nezávisle na politice se image Polska a Poláků v posledních letech značně oteplila. Donedávna dominovaly stereotypy komunistické éry. – Polsko se tehdy Čechům jevilo jako zaostalá černota a zůstalo to dlouho zvykem. To se však v posledních letech změnilo, říká český fejetonista. Dnes je stále více Čechů přesvědčeno, že je to vlastně stejná země jako ta jejich. Má to své nevýhody, ale má i své výhody.

– Stále více lidí přijíždí do Polska za turisty. Zejména u polského moře, které se ukázalo ne tak děsivé a studené – popisuje Skvrnak. Dosud bylo standardní destinací pro dovolenou u moře Chorvatsko, ale nyní už to tak samozřejmé není. – Když lidé cestují přes Polsko, všímají si především vašich dálnic a rychlostních silnic. Za krátkou dobu jste toho vybudovali opravdu hodně, což je z našeho pohledu záviděníhodný výkon. Stále tu máme problémy a staví se mnohem méně a pomaleji, než bychom chtěli – popisuje Skvrňák.

Pokud jde o silnice, vzorem se mělo stát Polsko. Stejně tak to mělo být i s cenami služeb mobilních operátorů, zejména mobilního internetu. – To je další věc, kterou čeští Poláci závidí a která dělá z Polska příklad – říká Skvrňák. Česká republika má jeden z nejdražších mobilních webů v Evropské unii. V průměru je dokonce 12x dražší než v Polsku.

Jsou důležitější věci

Vzhledem k nezájmu o téma Turow a obecně lhostejně-pozitivnímu postoji k Polsku v české společnosti se ani opozice nesnaží využít situace. Jak říká Skvrňák, a to přesto, že v Česku do dnešního dne před parlamentními volbami probíhala horká volební kampaň. – Jako obvykle dominují přísně interní předměty. Klíčová a hřejivá otázka je, zda Babiš zůstane u moci – popisuje Čech.

Andrej Babiš je premiérem menšinové vlády (ve skutečnosti většinové vlády díky podpoře komunistické strany, formálně zůstávající mimo vládnoucí koalici) od roku 2017. Vede svou stranu ANO 2011, kterou v roce 2012 založil pod hesly boj proti korupci a reforma politického života. Zároveň je jedním z nejbohatších Čechů a má obrovskou síť podniků, zpočátku hlavně na trhu s potravinami. Jak však jeho politická kariéra postupovala, investoval spoustu peněz do mediálních podniků. V roce 2013 koupil mimo jiné vydavatele dvou nejoblíbenějších českých novin a o rok později nejpopulárnější české rádio.

Během své politické kariéry vyvolal Babiš mnoho kontroverzí. Mimo jiné se ukázalo, že byl spolupracovníkem komunistických bezpečnostních služeb a že má ve svém okolí mnoho funkcionářů těchto služeb. Je také úzce spojen s neméně kontroverzním prezidentem Milošem Zemanem. Byl obviněn z řady nejasných obchodních a politických jednání, korupce a zastrašování politických oponentů. Regulátoři EU ho také obvinili ze zpronevěry unijních fondů, a když už to vypadalo, že česká justice na tomto základě zahájí proces, nahradil ministra spravedlnosti blízkým poradcem, což vyvolalo největší protesty v zemi od pádu komunismu. .

Navzdory sérii skandálů zůstal u moci a jeho strana zůstává nejpopulárnější a má šanci kralovat. Stále častěji je srovnáván s Wiktorem Orbanem, se kterým má v posledních letech stále bližší vztah.