Nejprve vyšli do ulic Bulhaři, poté Rumuni a Slováci. Konečně Češi. Každý z těchto protestů má jinou váhu a jiný základ. Mají jedno společné: frustraci z politické třídy
První se naštvala Sofie. Právě ve chvíli, kdy bulharské úřady slavily své převzetí předsednictví v Radě Evropské unie, vyšli lidé do ulic, aby protestovali proti rozhodnutí vlády povolit výstavbu části národního parku Pirin, perly bulharské přírody. Pak přišla na řadu Bukurešť (v zajetí nepokojů od loňského roku), kde se vládnoucí sociální demokracie rozhodla oslabit protikorupční předpisy, považované v Rumunsku za jeden z nejdůležitějších prvků právního státu.
Dnes povstala Bratislava, kde lidé vyšli do ulic naštvaní kvůli vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky a kvůli nespokojenosti s vládou premiéra Roberta Fica (s aférou spojena přes jeho již propuštěnou asistentku Máriu Troškovou , bývalá modelka). Jako by toho nebylo málo, k demonstrantům se přidala i Praha, kde boj premiéra Andreje Babiše o podporu vlády probudil démony minulého systému.
Demonstrace na Slovensku způsobily politické zemětřesení. Slovenský premiér Robert Fico podal demisi do rukou prezidenta Andreje Kisky, kterého nahradí dosavadní místopředseda vlády Peter Pellegrini. Protestující Slováci ale určitě nebudou mít radost z toho, že odvolání neznamená politický důchod. – Odpočinout si. Nikam nejdu. Hodlám zůstat aktivním lídrem své vlastní strany – podle deníku „N“ řekl bývalý premiér hlavě státu.
Komentátoři nepochybují, že k výměně premiéra došlo kvůli protestům. Jak říká Roman Pataj z „Denníku N“, naštvaní občané vyhráli a uvědomuje si to i opozice, jejíž vliv na pád vlády byl velmi omezený.
– Slováci jsou dlouhodobě velmi nešťastní z toho, že vláda zjevnou korupci tají a že jim v tom pomáhá policie a justice. Sám Fico posílil systém, ve kterém si jeho lidé mohou užívat beztrestnosti, dodává Pataj.
Problém je v tom, že nevíme, jaký budou dopady těchto změn. – Síly, které se objevily v ulicích, byli hlavně liberálové. Možná jejich protesty povedou k předčasným volbám, ale opravdu nemají alternativu, říká česká novinářka Saša Uhlová.
Pataj říká to samé. – Nikdo si nedělá iluze: předčasné volby nebo ne, vláda zůstane stejná – jen s personálními změnami – vysvětluje. To by ale mohlo vyústit v posílení extremistů, kterých je v Národní radě, slovenském parlamentu, hodně. Někteří dokonce chválí Jozefa Tisu, prezidenta nacistického Slovenska.
Koaliční politici ale nemají rádi předčasné volby, protože vždy hrozí ztráta mandátů. Smer vládne v partnerství se Slovenskou národní stranou a skupinami Most-Híd (název je složen ze slova „most“ ve slovenštině a maďarštině) a středopravicové #SIEŤ („Sieť“). Proto, když premiér podal demisi, navrhl na jeho místo současného vicepremiéra Petera Pellegriniho. Ficov přístup lze demonstrovat na radostném úsměvu, s nímž přijal demisi, hojně komentovanou médii.
Prezident Kiska ale včera nepřijal návrh nového složení vlády, která ponechala většinu starých ministrů. Jak tvrdil, musí to být vláda, která nebude rozdělovat společnost. A zaručí, že každý její člen učiní všechna potřebná opatření k vysvětlení vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Ministra vnitra Roberta Kaliňáka, jehož jméno se objevilo v četných korupčních skandálech, měl v nové vládě nahradit politik, který je – jak se rychle ukázalo – jeho blízkým přítelem (sdílejí mj. láska k motorkám).
Pokud Pellegrini nepředloží nový kabinet, Kiska by si mohl vybrat nového člověka, který by se tohoto úkolu ujal. Pokud do šesti měsíců nedostane od parlamentu důvěru, povede to k předčasným volbám.
Hůlky v ruce i na ulici
Vlna demonstrací se přehnala i přes Česko. Rozzlobení občané vyšli před více než týdnem do ulic. Katalyzátorem bylo opět bezvýznamné jmenování poslance KSČ a spolupracovníka komunistických bezpečnostních služeb jistého Zdenka Ondráčka předsedou dozorčí komise Generální inspekce bezpečnostních složek (GIBS). Sloužil v jednotce domobrany, která potlačila protesty počátkem roku 1989, v den výročí sebeupálení Jana Palacha (proto demonstranti vyšli do ulic s obušky ruční milice). Druhým důvodem byl nevybíravý útok prezidenta Miloše Zemana při inauguračním projevu nového volebního období zejména: na novináře a média.
To je však podle komentátorů pouze spouštěč. Lidé jsou frustrovaní, společnost je rozdělená jako nikdy předtím. Poslední parlamentní volby vyhrála strana Andreje Babiše zodpovědná mimo jiné za obvinění z vydírání unijních dotací. Několik měsíců se mu nedaří získat důvěru své vládě. Musí najít koaliční partnery – ke spolupráci jsou připraveny pouze extremistické strany. Poslanci se zatím nechtějí smířit s mocí menšiny.
Češi také zvolili na druhé funkční období prezidenta Miloše Zemana, osobnost stejně kontroverzní jako Babiš (je známý svým proruským postojem, nevhodným jazykem a protiuprchlickými názory).
Komentátoři jsou přesvědčeni, že i když většina společnosti tyto lidi volila, mírně řečeno je nemá ráda.
Nic nenasvědčuje tomu, že by demonstranti skutečně mohli něco změnit. – Ano, Ondráček byl zrušen, ale změna je zatím drobná. To má symbolický rozměr, vysvětluje Josef Pazderka, šéfredaktor českého portálu Aktuality.cz. Protesty jsou podle něj prozatím omezené, ale začala se mobilizovat liberální část společnosti. Jasná vize do budoucna ale prozatím neexistuje.
Společný jmenovatel: korupce
Protesty však nelze přičítat lednové výměně šéfa rumunské vlády, kde Viorica Dăncilăová nahradila Mihai Tudose po třenicích uvnitř vládnoucí Sociálně demokratické strany.
Rumunští politici však zatím neplánují přestat měnit protikorupční předpisy (i když obsah změn už byl změkčen) a o stavební povolení v národním parku se začal zajímat bulharský prokurátor. I když jsou motivace protestů různé, otázkou zůstává, co je spojuje.
– Chápu pokušení hledat pro region společného jmenovatele, ale najít ho zde není nutně možné – říká Adam Eberhardt, ředitel Centra orientálních studií. Zdůrazňuje, že protesty v kraji nemusí nutně vést k systémovým změnám. – Pokud se na Slovensku budou konat předčasné volby, je dost možné, že je SMER v partnerství s podobnými stranami opět vyhraje. Rumunští sociální demokraté jsou i přes obvinění z korupce stále velmi silní, vysvětluje ředitel.
Korupce je možná společným jmenovatelem. – Tyto protesty nemají protiautoritářský charakter, protože lidé mají rádi určitou formu středoevropského populismu. Jejich základem je boj proti korupci, protože korupce je endemickým rysem systémů v naší části kontinentu, vysvětluje Marcin Zaborowski, bývalý ředitel Polského institutu mezinárodních vztahů.
Expert poukazuje na to, že „a dost“ si lidé řekli i v Maďarsku, kde na konci února prohrál Fidesz Viktora Orbána v doplňovacích volbách starostu města Hódmezővásárhely na jihu země, kde vládnoucí strana získala drtivě a kde byl dříve starostou současný vedoucí kanceláře předsedy vlády János. Politika nominovaného Fideszem porazil kandidát odnikud – Péter Márki-Zay – což dokazuje, že Orbánova strana není neporazitelná, a poskytuje symbolickou podporu před nadcházejícími parlamentními volbami v Maďarsku.
Jak ale upozorňuje historik Evropského univerzitního institutu ve Florencii Pavel Kolář, nelze v důsledku těchto protestů očekávat dlouhodobé změny ve středoevropské politice. Skutečná změna by podle něj byla možná pouze v případě, že by se v zemích regionu radikálně změnila mocenská konstelace. Mezitím se stále velké veřejné podpoře těší pravicový konzervatismus v Polsku a Maďarsku, stejně jako sociálně-liberální a antipolitický „manažerismus“ jako v České republice.
– Teorie, že středoevropské společnosti se po dosažení sociální a ekonomické prosperity najednou začaly starat o věci, jako je právní stát nebo konstitucionalismus, je proto mylná – říká přímo Kolář.
„Bacon geek. Obecný čtenář. Webový nadšenec. Introvert. Potížista na volné noze. Certifikovaný myslitel.“
