Ruská agrese proti Ukrajině znovu přitahuje pozornost světa k našemu regionu Evropy; máme obrovský potenciál a hrajeme klíčovou roli – řekl Marcin Przydacz, zástupce ředitele ministerstva zahraničních věcí, během debaty 12. kongresu Polsko Wielki Projekt.

ČTĚTE TAKÉ: XII. Velký projekt Polsko kongres. Důležitá debata. „Potřebujeme instituci, která bude skutečnou mocí a bude kontrolovat Evropskou komisi“

„Střední Evropa. Nová naděje z periferie“.

Zástupce šéfa polské diplomacie se zúčastnil diskuse „Střední Evropa. Nová naděje z periferie“, česká protikomunistická opozice Alexander Vondra.

Účastníci panelu diskutovali o spolupráci Polska a České republiky v kontextu války na Ukrajině a v kontextu tvorby evropské politiky.

„Toto je okamžik, kdy může střední Evropa přistupovat k subjektivitě“

Rzegockij řekl, že po 24. únoru a poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, se role zemí střední a východní Evropy mění před očima.

Toto je okamžik, kdy střední Evropa může přistupovat k subjektivitě (…), ale může tak učinit pouze vzájemnou úzkou spoluprací, využíváním zkušeností a především tím, že více věří v roli a smysl svých tradic.

řekl Rzegocki.

Dodal, že země v regionu využily posledních 30 let lépe než mnohé západní země, a zároveň zdůraznil, že v polsko-českých vztazích je stále co dohánět.

„Historický okamžik nám k tomu dává šanci.“

Przydacz, když hovořil o regionální spolupráci, zdůraznil význam iniciativy Tří moří a Bukurešťské devítky. Řekl, že jde o projekty, které musí mít dopad i na politiku EU. Zdůraznil, že tyto iniciativy se zrodily v bolestech a že není známo, zda se na ně Německo a Francie budou dívat příznivě.

Zástupce ředitele MZV uvedl, že náš region Evropy má obrovský potenciál a klíčovou roli.

Dnes nám k tomu historický okamžik dává šanci – paradoxně to, co se děje na Ukrajině, ruská agrese opět obrací pozornost k našemu regionu a ze Spojených států, ale i z podílu evropských partnerů

řekl Przydacz.

Také proto, že jsme jako region správně varovali před agresivní ruskou politikou, měli jsme právo mluvit z vlastních zkušeností, když jsme hovořili o tom, jak se vypořádat s možnými hrozbami. Měli jsme pravdu, když jsme kritizovali ty, jejichž východní politika dnes selhala – politika spoléhání se na energii z Východu a obvyklý obchod s Moskvou. Dnes a je to fakt, naši partneři, jak ze Západu, tak z daleké Asie, nám chtějí naslouchat, chtějí naslouchat našim odborným znalostem o Rusku

řekl Przydacz.

Naším hlavním úkolem jako státních úředníků, diplomatů a politiků je nepromarnit tento potenciál (regionu). Na jedné straně odstranit hrozbu co nejdále od svých hranic, ale také pokud možno včas, aby Rusko pro další generace přestalo být hrozbou pro svět

řekl Przydacz.

Upozornil také, že náš region Evropy má i přes svůj velký potenciál vnitřní trhliny.

Severské země, Iniciativa tří moří, Polsko, pobaltské státy a Česká republika vidí ruskou hrozbu jasně a tvrdě a zároveň jí chtějí aktivně čelit. Země Jihu na to reagují různě, je to dáno i taktikou minulých desetiletí, uplatňovaným principem mimikry, snahou přiblížit se evropskému mainstreamu

řekl Przydacz.

Řekl také, že dnes je možné udělit Ukrajině status kandidátské země EU a že takovým krokem EU ukáže, že „žije, že má co nabídnout“.

Hlas Čechů taky

Alexander Vondra také zdůraznil význam spolupráce mezi zeměmi střední a východní Evropy. Uvedl, že tato spolupráce má zvláštní význam a vedla k souhlasu s rozšířením NATO, a to i pro Polsko v roce 1999. Tehdy se – jak řekl – podařilo k takovému kroku přesvědčit Spojené státy, zatímco Němce nebo Francouze měl pochybnosti, bál se reakce Ruska.

Vondra také argumentoval, že regionální spolupráce byla velmi důležitá také během energetické krize 2008/2009 a během migrační krize v roce 2015.

Marek Benda zase argumentoval nutností zachování diverzity na úrovni zemí a regionů, které tvoří EU. Poukázal také na to, že v Evropě máme dobře rozvinutou síť silnic a železničních spojů na západovýchodní lince, ale severojižní je mnohem horší.

Během kongresu z rozhodnutí prezidenta Andrzeje Dudy, český protikomunistický opoziční aktivista, mluvčí Charty 77, politický vězeň, po roce 1989 křesťanskodemokratický politik Václav Benda posmrtně obdržel Velitelský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky.

Zakázku vyzvedla jeho manželka Kamil Bendov. Ona sama byla zase vyznamenána Důstojnickým křížem Řádu za zásluhy Polské republiky. Ceny předával prezidentský poradce Andrzej Duda – prof. Andrzej Zybertowicz.