Zemřel bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Jeho úmrtí v neděli potvrdila na svém webu strana TOP 09, kterou Schwarzenberg spoluzakládal. Podle českých médií zemřel v sobotu ve věku 85 let v nemocnici ve Vídni po měsících nemoci obklopen svou rodinou.

V Česku, Rakousku a Německu byl doma a málem se stal českým prezidentem. Horlivý odpůrce komunismu podporoval podzemní spisovatele. Po pádu železné opony se angažoval v české politice. Kořeny jeho a jeho rodiny však leží v Scheinfeldu ve středních Frankách.

Raný zájem o politiku

Karl zu Schwarzenberg, jak se mu německy říkalo, se narodil 10. prosince 1937 v Praze. Studoval v Československu, poté studoval ve Vídni, kde začaly jeho první politické a hospodářské aktivity. V roce 1979 zdědil po svém strýci Josefovi a stal se hlavou šlechtického rodu Schwarzenbergů s jejich rodovým zámkem v Scheinfeldu.

Zůstal tam i po nástupu Karla ze Schwarzenbergu do politické funkce v sousední zemi. V letech 2007 až 2009 a 2010 až 2013 byl českým ministrem zahraničních věcí a v letech 2009 až 2015 předsedou nové strany TOP 09. Prezidentem České republiky by se rád stal i Zu Schwarzenberg. Jenže ve volbách v roce 2013 ho porazil Miloš Zeman.

Schwarzenbergové v Scheinfeldu od roku 1405

Karl Fürst zu Schwarzenberg v rozhovoru pro rakouský deník označil závislost na invalidním vozíku za „osobní urážku“. V posledních letech to byla obrovská změna, zvláště pro něj, mnohojazyčného Evropana, který nikdy nespal v jedné posteli déle než tři noci. Stěží mohl cestovat do své milované oblasti zjevení ve čtvrti Neustadt/Aisch-Bad Windsheim. Zámek Schwarzenberg ve středních Frankách je původním nebo rodovým zámkem jeho rodu. Kořeny sahají až do roku 1405. Tehdy získal hrad Erkinger von Seinsheim a nadále se nazýval baronem ze Schwarzenbergu.

Trochu jako doma ve středních Frankách

„Tady ke mně promlouvá každý strom a každý kámen,“ říkával často kníže Schwarzenberg a vždy mě rád navštěvoval. Poté byla vlajka vztyčena před Černou věží při příchodu vzácného hosta. V Scheinfeldu chodil na lov, vychutnával si francké víno a vynikající kuchyni své hospodyně Scheinfeldové.

Charakteristickým znakem velkého pána s knírkem a motýlkem kolem krku byla jeho obtížná výslovnost a dýmka v koutku úst. Zámek Scheinfeld mezitím pravidelně navštěvuje jeho nejstarší syn a nástupce rodinného poradního sboru Johannes ze Schwarzenbergu.

Scheinfeldova česká undergroundová literatura

V 80. letech sbíral Karl ze Schwarzenbergu podzemní literaturu, která se propašovala přes československé hranice do jeho rodného zámku. Nechal je vytisknout v Scheinfeldu a distribuoval prostřednictvím malého nakladatelství. Kníže za tím účelem založil „Dokumentační středisko pro propagaci samostatné československé literatury“.

V roce 2003 byl předán Národnímu muzeu v Praze. Během literárního pašování studené války vzniklo hluboké přátelství se spisovatelem Václavem Havlem, který, když se stal českým prezidentem, přivedl v roce 1990 Schwarzenberga na Pražský hrad jako šéfa své kanceláře.

Touha srdce: nalezeny rodinné archivy

V roce 2011 se princi splnilo jedno z velkých přání. Jeho rozsáhlé rodinné archivy – patřící k nejvýznamnějším ve šlechtických kruzích – převezli národní socialisté koncem roku 1944 ze Scheinfeldu do Čech – údajně z bezpečnostních důvodů.

Po desetiletích zmatků mezi Německem a Českou republikou se archivy díky pochopení ministerských úředníků v obou zemích mohly v roce 2011 vrátit do Franků. Dnes je všech 8,5 milionu stránek ve Státním archivu v Norimberku – a mezery ve franckém historickém bádání mohou být konečně zaplněny.

Dívčí film: „Můj otec, princ“

Nedávno jeho dcera Lila natočila v roce 2021 vysoce uznávaný dokument o někdy obtížném vztahu mezi jejím otcem a ní. Na konci filmu říká: „Nejsi tady, abys byl šťastný“. V Scheinfeldu to byl Karel, kníže ze Schwarzenbergu, podle jeho domkáře.