Vzhledem k vysokým cenám energií se země EU dohodly na evropských nouzových opatřeních k úsporám elektřiny a financování pomoci. Odpovědní ministři se v pátek shodli, že energetické společnosti budou muset v budoucnu odevzdat část svých krizových zisků státu, jak oznámilo české předsednictví v Radě. Tyto peníze mají ulevit spotřebitelům. Ministryně energetiky Leonore Gewessler (Zelení) rozhodnutí uvítala.

Od té doby, co v souvislosti s válkou na Ukrajině prudce vzrostla cena plynu, zdražila i elektřina. Cenu elektřiny totiž určuje nejdražší elektrárna zprovozněná k výrobě – v současnosti jde především o elektrárny na plyn. Výrobci levnější elektřiny – například ze slunce, větru, jaderné energie nebo hnědého uhlí – ji mohou prodávat za vysoké ceny.

Příjmy těchto společností budou nyní omezeny na 180 eur za megawatthodinu až do konce června 2023. Státy však mají větší flexibilitu při zavádění stropu, než se původně plánovalo. V případě potřeby mohou pro určité technologie zavést nižší limit příjmů – nebo vyšší, pokud náklady výrobce překročí limit 180 EUR. Například by mohly existovat různé stropy pro generátory elektřiny ze slunce nebo z hnědého uhlí.

Opatření se dále dotknou nejen výrobců levné elektřiny z obnovitelných a jiných zdrojů, ale také ropných, uhelných a plynárenských společností a rafinérií. Musí platit solidární odvod ve výši 33 % ze zisků, které jsou o 20 % vyšší než průměr za poslední čtyři roky. To se může týkat výdělků v letošním nebo příštím roce nebo v obou letech. Peníze by také měly být použity na financování pomoci občanům a podnikům.

Ministři také schválili povinný cíl úspor elektřiny ve výši 5 % v době vysoké poptávky. Za druhé, elektřina je drahá, protože k výrobě se musí použít plyn. Státy si však také daly větší volnost při určování těchto špičkových časů. Celkově by země EU měly dobrovolně snížit spotřebu elektřiny o deset procent.

Ministr energetiky Gewessler přivítal dnešní politickou shodu ve všech třech bodech. „Ale je to první krok, dnes to bylo všem jasné, ostatní musí následovat,“ řekl Gewessler po zápase. Zásadní je „rychlý návrh na plošné oddělení ceny elektřiny od ceny plynu“. Evropská komise oznámila plán na nový design trhu s elektřinou do konce roku 2023.

Podle ministra energetiky zatím neexistují žádné propočty, co Rakousku přinese loupání náhodných zisků a solidární daň. Evropská komise odhaduje částku na 140 miliard eur pro celou Evropu. Gewessler řekl, že příkaz také uvádí, že peníze by měly být použity k poskytnutí pomoci domácnostem a podnikům.

Na dnešní schůzce ministři diskutovali také o celoevropském cenovém stropu plynu, který požaduje více než polovina zemí EU. O tom zatím nebylo rozhodnuto. „Bylo mnoho otázek, málo odpovědí,“ řekl Gewessler. Nic však nenaznačuje, „jak to lze skloubit s bezpečností dodávek a bezpečnost dodávek je naším hlavním úkolem“. Rakousko je stále závislé na ruském plynu.

Kromě toho by zavedení celoevropského ruského cenového stropu plynu bylo sankcí, nikoli opatřením energetické politiky, řekl Gewessler před schůzkou. O sankcích musí být v rámci Evropské unie rozhodnuto jednomyslně, jinak stačí souhlas alespoň 15 zemí s alespoň 65 % obyvatel EU.

Gewesslerovi se dostalo podpory od svého německého kolegy Roberta Habecka, který varoval před překážkami v zásobování. „Proto potřebujeme jiné řešení, lepší řešení.“ Rakousko a Německo se tak postavily proti většině zemí EU, které volají po všeobecné maximální ceně plynu, a to jak dovozu, tak velkoobchodu.

Kancléř Karl Nehammer (ÖVP) také vyzval Evropskou komisi, aby „urychleně předložila model oddělení cen elektřiny a plynu“. Nehammer kritizoval, že navrhovaná opatření „byla nedostatečná“. „Protože musíte krotit ceny a to lze provést pouze na evropské úrovni.“

Páteční dohoda musí být ještě formálně schválena. Očekává se v nadcházejícím týdnu. Opatření pak mohou vstoupit v platnost v prosinci.