Měří jen pár milimetrů a přesto vzbudily zájem badatelů: při stavbě vídeňského metra geologové nenašli zkameněliny lastur nebo plžů, ale spíše drobné trubičky.
Takové geologické zvláštnosti byly dříve vědě neznámé. Geologové vedení Mathiasem Harzhauserem z Přírodovědného muzea ve Vídni spolu se Zhiyong Linem z univerzity v Hamburku tomu tedy začali přicházet na kloub. Mikroskopicky se ukázalo, že tyto jílové usazeniny se skládají z malých kuliček nerostu pyritu.
➤ Čtěte také: Mamutí kel objevený při stavbě vídeňského metra
Podle všeho byly globule způsobeny mikroorganismy živícími se metanem. „Trubkové struktury se pravděpodobně vytvořily podél malých kanálů, které plyn protlačil bahnem,“ říká Lin. Samotný metan vznikl dříve než jiné mikroorganismy. Tato symbióza pravděpodobně zajistila, že zhruba před 10 miliony let se již tak teplé klima ještě neposunulo – metan v atmosféře je koneckonců jedním ze skleníkových plynů, nejnebezpečnějších. Slouží jako potrava pro mikroorganismy v mořském bahně a na mořském dně, ale pouze v případě, že je prostředí zcela bez kyslíku.
Ložiska pocházejí z obrovského Pannonského jezera, které se táhlo od dnešní České republiky až po Srbsko a existovalo asi 5 milionů let. Vídeň byla na západním břehu jezera.
