Inflace v zemích střední, východní a jihovýchodní Evropy (CEESE) se v květnu téměř všude vyšplhala na dvouciferné hodnoty, s jedinou výjimkou Slovinska. Nejrychleji rostly ceny v Turecku. Jedním z důvodů vysoké míry inflace byla ztráta exportu zemědělských produktů z Ruska a Ukrajiny. Podle Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW) nedostatek nabídky na světových trzích vyhnal ceny nahoru.

Podle její letní prognózy bude letos inflace v jedenácti východoevropských zemích EU (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko) v průměru 11 %. Ceny jsou extrémně volatilní, ale je relativně jisté, že míra inflace ve většině regionu bude za celý rok dvouciferná. WIIW očekává, že se situace příští rok a rok poté zlepší. Potraviny, energie a doprava jsou „konečnými hybateli inflace,“ řekl ve středu na tiskové konferenci ekonom WIIW Mario Holzner.

Vysoké ceny potravin jsou pro lidi obzvláště velkým problémem, protože představují 20 až 40 % a v některých zemích dokonce 50 % jejich výdajů. V Rakousku tvoří potraviny přibližně 10 % výdajů. „Jedním z největších problémů je blokáda černomořských přístavů. Brání exportu velké části ukrajinského obilí, což dále požene nahoru globální ceny potravin,“ řekla ekonomka WIIW Olga Pindyuk.

Je znepokojivé, že jádrová inflace (bez potravin a energií) také zrychluje. Tato okolnost by mohla výrazně ovlivnit vyhlídky růstu v následujících měsících.

Válka na Ukrajině má proměnlivý dopad na 23 zkoumaných zemí. Ekonomiky východoevropských zemí EU jsou poměrně odolné a očekává se, že letos porostou v průměru o 3,3 % navzdory vysoké inflaci, energetické krizi, problémům s dodavatelským řetězcem a zpomalení dynamiky průmyslu. Je to ale také kvůli zotavení z koronavirové pandemie – efektu, který odezní ve druhé polovině roku.

Na Ukrajině, v Rusku, Bělorusku (Bělorusku) a Moldavské republice naopak dojde k poklesu ekonomického výkonu, přičemž recese na Ukrajině je obzvláště vážná – minus 38 %. V Rusku ekonomové očekávají HDP minus 7 %, v jarní prognóze WIIW ještě očekávala minus 9 %.

„Ruská centrální banka jednala velmi chytře a svázala směnný kurz s cenou ropy,“ řekl Holzner. Cena ropy vzrostla natolik, že se nominálně zvýšil i ruský export. Stále však dochází k silným výkyvům ceny ropy, které se nyní promítají i do rublu. Sankce proti Rusku budou mít střednědobý účinek a ruský průmysl již utrpěl značné škody. Ani západní technologie, jako jsou součásti letadel, nelze snadno nahradit, Holzner proto vidí „ve střednědobém až dlouhodobém horizontu velmi bolestivý vývoj pro ruskou ekonomiku“.

Skutečnost, že Rusko ještě zcela neuzavřelo plynový kohout a že Evropa „povoluje“ plnění zásobníků během léta, ukazuje Holznerovi, že není v zájmu Ruska úplně uzavřít dodávky plynu. Není však vyloučeno zastavení plynu.

Na Ukrajině nyní válka způsobila škody na budovách a infrastruktuře ve výši 60 % předválečného HDP. Přestože se ekonomika nyní přizpůsobuje nové realitě, využití kapacit je stále o 40 % nižší než před začátkem války. Západní investice by však mohly vést ke zvýšení produktivity, nejatraktivnějšími sektory jsou IT a zemědělství.

Vyhlídka na vstup do EU by také mohla sloužit jako kotva pro reformy na Ukrajině a řídit protikorupční opatření v zemi, řekl Pinďuk. Nicméně Ukrajina je pravděpodobně desítky let daleko od toho, aby se stala plnohodnotným členem EU.

Díky ekonomickým vazbám s východní Evropou bude i Rakousko stále více pociťovat dopady války na Ukrajině. Odolnost důležitých obchodních partnerů, jako je Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko, bude klesat. Největší krátkodobou výzvou je však silná závislost Rakouska na ruském zemním plynu. Rakousko je také nepřímo závislé na ropě na Rusku – mnoho rakouské ropy pochází z Kazachstánu a prochází ropovody v Rusku. Po středeční blokádě dodávek ropy ze strany Ruska očekává WIIW diplomatické řešení a obnovení dodávek „v nepříliš vzdálené budoucnosti“.