Nedostatek modernizace a další strukturální problémy představují velkou výzvu pro venkovské oblasti v celé Evropě. Tyto oblasti čelí různým problémům z hlediska demografie, exodu venkova, veřejných služeb a digitalizace. Koncept „Smart Village“ – který se zdá být mezi zeměmi EU stále oblíbenější – má za cíl bojovat proti těmto negativním trendům.

„Stručně řečeno, Smart Village je zaměřená na lidi a dělá něco pro lidi. Je to návrat ke strukturám částečně ztraceným na venkově, ke zdravému rozumu, který naše společnost někdy ztratila,“ říká Miloslav Oliva, předseda krajského sdružení národního svazu. Síť místních akčních skupin v ČR.

Hlavní myšlenkou tohoto konceptu je povzbudit lidi, aby převzali iniciativu a našli řešení, jak se přizpůsobit probíhajícím změnám. Zahrnuje také podporu různých forem místní spolupráce – a využívání digitálních technologií.

Evropské vesnice se musí stát „inteligentními“.

Zvýšené používání takzvaných elektronických nástrojů ve venkovských oblastech umožní vesnicím a malým městům jednat pružněji, lépe využívat své zdroje a zlepšit jejich atraktivitu a kvalitu života pro obyvatele, píší europoslanci Franc Bogovic a Tibor Szanyi.

„Důkazy z jiných zemí OECD ukazují, že využívání moderních technologií a nových přístupů, nazývaných sociální inovace, je ve venkovských oblastech nezbytné pro zajištění základní infrastruktury a odpovídající kvality života místního obyvatelstva,“ vysvětluje Radim Sršeň, viceprezident OECD. Sdružení místních samospráv ČR.

Domnívá se, že projekty již realizované v jiných vyspělých zemích mohou být významným zdrojem inspirace, jak zvrátit stávající trendy, od venkovského exodu až po nadměrné stárnutí venkovské populace.

Říká: „Jižní Korea je vynikajícím příkladem: již deset let se venkovská populace neustále zvyšuje ve všech regionech, v absolutních i relativních číslech. »

Rozvoj takových „chytrých vesniček“ se podle Sršeně poměrně dynamicky vyvíjel i v českých obcích. „Když to srovnám s ostatními členskými státy EU, řekl bych, že Česká republika má dokonce potenciál hrát v této oblasti vedoucí roli. »

Rozšíření sítě: Němečtí farmáři žijí v mrtvé zóně

Německé zemědělství se stane nekonkurenceschopným, pokud se rozšíření širokopásmového připojení velmi brzy nedostane do venkovských oblastí. Protože bez internetu v terénu nemá digitální zemědělství šanci.

Oliva také uvádí několik českých obcí, ve kterých byl pozorován systematický pozitivní vývoj díky přijetí určitých strategií „chytré vesnice“. Patří mezi ně například projekty veřejného osvětlení, dálkové ovládání a regulace spotřeby vody nebo využití různých zařízení pro zlepšení energetické náročnosti budov.

Průkopnické zemědělství

Mezitím lze ještě více inovací nalézt v zemědělství, „kde se inteligentním řešením podařilo nahradit nedostatek lidské práce, například v chovu hospodářských zvířat nebo v takzvaném precizním zemědělství“, vysvětluje Oliva. Podle něj by takto „modernizované zemědělství“ mohlo přilákat i mladší generace a ukončit jejich venkovský exodus.

Ale to není vše: projekty Smart Village jsou užitečné také při ochraně životního prostředí, „například pro boj s kůrovcem v našich lesích. Drony jsou užitečné při identifikaci časných napadení stromů, což vede k rychlé akci.

Je ale také jasné, že v takových projektech není výhradní použití moderních technologií svatým grálem, ale spíše kouskem větší skládačky.

Je o tom přesvědčen i Sršeň: „Hlavním pilířem zůstávají lidé, jejich kreativita a chuť aktivně se podílet na rozvoji svého regionu. »

[Bearbeitet von Zoran Radosavljevic und Tim Steins]