Průměrný Kowalski kromě povinností v podobě zdravotního příspěvku přispívá na zdraví minimálně 700 PLN ročně z vlastní kapsy – podle údajů Eurostatu. Podíl soukromých výdajů na zdravotnictví je v Polsku ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi poměrně vysoký. Méně platí Češi, Slováci a Němci.

Rostoucí zdravotní potřeby jsou výzvou pro všechny moderní zdravotnické systémy, která je často velmi obtížně splnitelná. Nárůst výdajů na veřejné zdravotnictví, i když je systematický, se často ukazuje jako nedostatečný pro zajištění všeobecného přístupu ke kvalitním službám a udržení finanční stability systému, a tedy růst výdajů soukromých domácností. Situaci v Polsku nezlepší ani rekordní inflace, kterou jasně pociťuje i sektor zdravotnictví.

Zdroj: vlastní studie na základě údajů Ústředního statistického úřadu

Soukromé výdaje na zdravotnictví rostou

Odhaduje se, že více než 30 procent. prostředky alokované na zdravotní péči v Polsku pocházejí ze soukromých zdrojů a zároveň tvoří důležitou součást výdajové struktury tohoto sektoru.

Podle údajů Ústředního statistického úřadu (GUS) z letošního srpna činily soukromé výdaje na zdravotní péči v roce 2020 44 193,5 milionu PLN, z čehož 32 237,9 milionu PLN tvořily přímé výdaje domácností. Pro srovnání, v roce 2015 soukromé výdaje na zdravotní péči činily 34 255,8 milionu PLN, z čehož 26 533,9 milionu PLN utratily přímo domácnosti. Vzestupný trend soukromých výdajů bude nepochybně pokračovat. Nárůst v tomto ohledu je ovlivněn mnoha faktory, včetně: omezeného přístupu ke zdravotnickým službám
a provádět návštěvy specialistů za poplatek. Analýzy také ukazují, že Poláci utrácejí velkou část svých soukromých prostředků na léky a zdravotnický materiál. Zde je Litva před námi, zatímco naši sousedé – Slováci a Češi – nesou nižší náklady na nákup léků.

Zdroj: vlastní studie na základě údajů Ústředního statistického úřadu

Co jsou osobní výdaje?

Soukromé výdaje na zdravotnictví zahrnují:

• doplňkové zdraví,
• lékařské předplatné
• přímé výdaje domácností, známé jako výplaty

Tyto výdaje mohou mít různé formy – přímé platby, spoluúčast nebo neformální platby. Jde tedy o veškeré náklady, které pacient vynakládá při využívání služeb (např. soukromé návštěvy lékaře, nákup léků).

Nejdůležitější faktory ovlivňující výši výdajů polských domácností jsou: věk, dostupný příjem rodiny a úroveň vzdělání osoby v čele domácnosti. Domácnosti s nejvyššími přímými náklady na zdravotní péči jsou navíc domácnosti důchodců a naopak domácnosti s nejvyššími příjmy na hlavu.

Podle údajů OECD z roku 2020. nejvyšší přímé výdaje pokud jde o procento výdajů na zdravotnictví obecně, v Evropské unii jsou odpovědní Bulhaři, Litevci a Řekové. Nejnižší dotace se naopak týkají Nizozemska a Francie.

Poláci utrácejí nejvíce z kapesného za drogy

Podle průzkumu GUS „Zdravotní péče v domácnostech“ činily průměrné měsíční přímé výdaje domácností na zdravotní péči v roce 2016 61 PLN na osobu, což ve stejné době oproti roku 2013 vzrostlo asi o 5 %. 70 procent farem tuto částku utratí za drogy. Částka vynaložená na léky je samozřejmě diferencována podle zdravotního stavu jednotlivých členů rodiny.

Za druhé, návštěvy specialistů

Z hlediska sektorové struktury výdajů pokrývají prostředky domácností většinu nákladů na ambulantní zdravotní služby. Výše těchto výdajů je cca 29 %. Polovinu této sumy tvoří platby za stomatologické výkony (vzhledem k nízkému rozpočtu Státního zdravotního fondu na úrovni cca 2 %), následovaný široce uznávaným specialistou.

V Polsku zůstává standardem využívat služeb rodinného lékaře působícího v primární zdravotní péči v rámci smlouvu se Státním zdravotním fondem. Proto je v této oblasti velmi nízké procento plateb domácností. Tyto platby jsou primárně pro nepojištěné. Ještě nižší, kolem 1-2 %. úroveň výdajů zahrnuje lůžkovou zdravotní péči. Z toho 60 procent. náklady souvisí s hospitalizací v nemocnicích a 40 procent. pobyty v sanatoriích. V Polsku je základní formou financování nemocničních služeb univerzální zdravotní pojištění. V případě vážnějších onemocnění je tedy polský pacient závislý na veřejném zdravotním systému.

Relativně stabilní situace soukromého sektoru, vývoj komerčního zdravotního pojištění a předplatného s dalším oslabením veřejného sektoru po pandemii umožňují předvídat kontinuální a výrazný nárůst soukromých výdajů na zdravotnictví v následujících letech, může být způsobeno rostoucími náklady na produkty a služby. zvláště akutní pro nejchudší.