Bratislavský think tank GLOBSEC, který se specializuje na středoevropskou problematiku, provedl jako každý rok demografický výzkum sociálních postojů v devíti zemích našeho regionu (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko). ). Většina dotazů se týkala otázek spojených se středoevropskou bezpečností a válkou na Ukrajině. Oproti loňskému roku došlo ve slovenské společnosti k největším (a pro nás nejvíce znepokojujícím) změnám.

Neposílejte zbraně na Ukrajinu

Ukazuje se, že více než polovina Slováků (51 %) je přesvědčena, že odpovědnost za rozpoutání války nese buď Západ, který vyvolává ozbrojené střety (34 %), nebo Ukrajina (17 %), která utlačuje ruské – mluvící menšina. Pouze 40 procent, ale věří, že za to může Rusko. Pro srovnání: Moskvu považuje za hlavního viníka konfliktu 85 % dotázaných. Poláci a 71 procent. Češi.

Odlišný je i postoj k vojenské podpoře bojující Ukrajiny. Přesvědčeni, že díky tomu pomáháme Ukrajincům bránit se Rusku, jsou až z 93 %. Poláci a jen 57 procent. Slováci. Naproti tomu 34 % Poláků a 69 procent. Slovák si myslí, že tím provokujeme útok na Moskvu. Významné výsledky přinesly také nedávné průzkumy veřejného mínění v rámci projektu RevivEU. Ukázalo se, že více než 70 % respondentů na Slovensku je proti posílání zbraní na Ukrajinu.

Snížit pomoc uprchlíkům

Válka za naší východní hranicí vedla ke zvýšené podpoře NATO v naprosté většině středoevropských zemí. Na Slovensku však nastal opačný proces. Dnes jen 54 % obyvatel této země věří, že členství v Severoatlantické alianci zvyšuje záruky bezpečnosti před nepřátelskými útoky zvenčí. Pokud by se na toto téma konalo referendum, hlasovalo by 64 %. Slováci by hlasovali pro setrvání v NATO (pro srovnání: 98 % Poláků a 94 % Maďarů by hlasovalo stejně), zatímco pro setrvání v NATO by hlasovalo nejméně 36 %. Slováci by rádi z Aliance vystoupili (to je nejvyšší míra v našem regionu).

Obyvatelé našeho regionu byli dotazováni i na lídry různých zemí světa, například Volodymyr Zelensky byl hodnocen kladně až 89 %. Poláci, ale jen 31 %. Slováci (pro srovnání: až 27 % obyvatel Slovenska vyjádřilo svůj kladný vztah k Vladimiru Putinovi – po tom všem, co udělal na Ukrajině).

Negativní vnímání prezidenta Zelenského je však jen částí většího problému, kterým je postoj k Ukrajincům. Ukazuje se, že problematická se stává nejen vojenská, ale i humanitární pomoc. Zmíněná studie RevivEU ukazuje, že téměř polovina slovenské společnosti si myslí, že stát by měl ukrajinským uprchlíkům poskytovat menší pomoc než dosud; 60 procent uznává jejich přítomnost jako dlouhodobou nevýhodu pro zemi; a 70 procent. tvrdí, že stát dělá více pro uprchlíky z Ukrajiny než pro vlastní občany.

Změna východní politiky

Tyto nálady veřejnosti se odrážejí ve stranických průzkumech před předčasnými parlamentními volbami plánovanými na září. Dvě socialistické strany (Smer a Hlas) dvou bývalých premiérů Roberta Fica a Petera Pellegriniho ve vedení po mnoho měsíců mají k válce na Ukrajině podobný postoj jako současná maďarská vláda: humanitární pomoc – ano, ozbrojená pomůcka – ne. Vysoké sledovanosti se těší i nacionalistická republika, která se zastává vystoupení Slovenska z NATO a Evropské unie.

Z polského pohledu byla středopravicová vláda, která převzala moc na Slovensku v roce 2021, nejoptimálnějším řešením, jaké si lze představit. Těžko bychom v této zemi hledali protiruskou a proukrajinskou konfiguraci než tu, která se objevila po volbách před dvěma lety. Bohužel zmíněná koalice spáchala na vlastní žádost politickou sebevraždu, což vedlo k vypsání nových voleb. Mnoho nasvědčuje tomu, že porazí skupiny vyhlašující změnu kurzu směrem k válce na Ukrajině. Lídři těchto stran, kteří se ucházejí o hlasy, se již odvolávají na veřejné mínění, které podporuje revizi slovenské východní politiky.

Pro Ukrajinu ani Polsko to není dobrá zpráva.