Grzegorz Michalewski: Trenére, tato skupina měla být pro českou a polskou reprezentaci nejjednodušší. Ukázalo se, že jsme si to nakonec zkomplikovali a vlastně ani Češi, ani Poláci nemají jistotu, že po těchto kvalifikačních zápasech pojedou přímo na evropský šampionát.

Verner Licka: Určitě ano. Myslím, že od začátku panoval optimismus, protože mezi Polskem, Českou republikou a dalšími týmy jako Albánie a Moldavsko byla propast. Aktuálně je situace taková, že o postup bojují čtyři týmy. Upřímně, viděl jsem tři zápasy Albánie a pokud jde o způsob hry a pojetí, jsou nejlepší.

Polsko odehraje svůj poslední kvalifikační zápas proti Česku, které se kromě utkání s Polskem utká také s Moldavskem. Pro Čechy bude zřejmě důležitější zápas proti Moldavsku v Olomouci, kterému vítězství v tomto utkání umožní postoupit. Jak podle vás budou Češi reagovat na tuto konfrontaci s Polskem?

Především si myslím, že je zde příliš mnoho optimismu. Nesmíme zapomínat, že Moldavsko bude hrát doma s Albánií, která tam bude bojovat o vítězství, a že Moldavsko bude bojovat o tři body. Snad pro Čechy tento finálový zápas proti Moldavsku rozhodne o postupu některého z týmů. V tuto chvíli pro nás situace není tak optimistická.

V poslední době se v Česku hodně mluví o odvolání trenéra Jaroslava Šilhavého, který prohrál pouze první zápas této kvalifikace. Ano, byla to porážka po špatném zápase v Albánii 0:3, ale pozice reprezentačního trenéra byla značně otřesena. O budoucnosti Jaroslava Šilhavého jednala i Trenérská rada Českého svazu. Nakonec si váš trenér ponechal svou práci. Je to dobré rozhodnutí?

Vzhledem k současné situaci určitě ano. Je pravda, že kolem tohoto tématu se objevilo hodně negativních názorů, hlavně ze strany novinářů a fanoušků. Upřímně, tato kritika byla zasloužená. Jsem pro, aby náš trenér zůstal na své pozici, ale loni – od zápasů proti Portugalsku a Švýcarsku v Lize národů – jsme odehráli jen jeden dobrý zápas, a to proti Polsku. Zbývající zápasy se nám nepovedly, výsledky také ne. Domnívám se, že klíčové rozhodnutí v tomto ohledu bylo učiněno, když jsme opustili skupinu A Ligy národů a nedokázali jsme se kvalifikovat do finále mistrovství světa. Náš trenér a jeho kolegové si udrželi své pozice a myslím, že to bylo moudré a dobré rozhodnutí. Jsem optimista a doufám, že postoupíme na Euro, ale nemám záruku, jestli si česká fotbalová veřejnost bude jistá, že po tomto povýšení „Jarda“ Šilhavy bude pokračovat ve své práci u národního týmu.

VIZ TAKÉ: Národní tým se odhlásil z kvalifikačních kol mistrovství světa ve fotbale. Šokující důvod

Nejinak tomu bylo i v Polsku, protože před prvním březnovým kvalifikačním zápasem proti Česku se stal trenérem polské reprezentace slavný portugalský trenér Fernando Santos, který však pro nás nepředvedl dobrý výkon. Polský národní tým dnes vede Michał Probierz a jeho jmenování bylo také kontroverzní. Co se týče trenérů, tak nejen Češi, ale i Poláci mají v poslední době velký problém. Čím to může být způsobeno?

Myslím, že je to tak všude. Fotbal je fenomén. Když tým vyhraje, plní sny všech fanoušků a pak je vše v pořádku. Když vám začnou chybět výsledky, všechno se pokazí. Dalším problémem je, že trenér, který v klubu působí, hraje další zápas za tři čtyři dny a má možnost pracovat s týmem na nápravě těchto chyb. To už u personálu neplatí. Hráči přijedou na soustředění řekněme v pondělí a mají první dny na regeneraci, dobrou atmosféru a přípravu na zápas, který se obvykle hraje třeba ve čtvrtek. Je to dřina, ale vliv těchto trenérů zůstává velmi důležitý. Ale tentokrát je čas na přípravu. V reprezentaci začíná trenér myslet na zápas mnohem dříve, protože čtrnáct dní, měsíc i více se na tuto konfrontaci začíná připravovat. Když jsou hráči v klubu, mají své osobní problémy, ať už hraje on nebo je jeho tým úspěšný. Obecně není jednoduché srovnávat práci trenéra v klubu a v reprezentaci. Jsou to dvě různé věci, trochu jako den a noc.

Fandíte Čechům hrajícím se třemi středními obránci proti Polsku, nebo by bylo lepší, kdyby hráli v klasické formaci se čtyřmi hráči v obranné řadě?

To je podle mě momentálně největší chyba, že současná organizace hry a formace, ať už tří, dvou nebo i čtyř hráčů, je nesprávná, nedává to smysl. Aktuálně by měla být situační organizace hry, pokud náš tým měl své velmi dobré automatismy, tak to bylo, když jsme hráli ve 4-4-2, přesněji 4-2-3-1. Loni jsme pak přešli na tuto formaci, nejčastěji 3-4-3 nebo 3-5-2, ale to si myslím, že není problém. Ale k tomu slouží tyto automatiky. Mezi hráči v řadách nebo prostorech a současný fotbal je takový, že kde je míč, musí být velké množství hráčů. Musí existovat tyto „běhy“ pro obranu a především hru mimo míč, takže když dojde ke změně hmotnosti nebo rychlosti hry, tým se musí pohybovat společně. Je snazší na takových prvcích pracovat denně v klubu, ať už v Polsku, České republice nebo jiné zemi, ale tyto systémy se mohou lišit. Proto je důležité, aby měl trenér schopnost toto vše pozorovat a měl nápad a způsob, jak to dobře zorganizovat. A je jedno, jestli Polsko hraje 3-4-3 nebo nějaké jiné rozestavení, protože to je jedno.

Patrik Schick nehrál za českou reprezentaci čtrnáct měsíců. Nedávno se na chvíli vrátil do Bayeru Leverkusen, ale kvůli zranění si proti Polsku nezahraje. Na tomto postu mají problém i Poláci, nedávno se totiž zranil Robert Lewandowski, a když hrál, jeho efektivita zůstala hodně nenaplněná.

Pro nás je Schick velmi důležitým a jedinečným hráčem, protože je velkolepý a výkonný. Pro Polsko je velmi dobře, že je znovu zraněný a už nebude hrát za národní tým.

Co se týče Lewandowského, pro Čechy je asi dobrá zpráva, že v poslední době náš útočník nestřílel moc gólů v Barceloně a v zápasech národního týmu a navíc se poměrně nedávno zranil.

Pokud jde o výjimečné hráče jako Schick, Lewandowski nebo dokonce Messi, vždy musí existovat tým. Jejich nejlepší schopnost je v posledních pětadvaceti metrech. A právě zde jsou Schick a Lewandowski výjimeční, například pokud jde o hru bez míče nebo hru v útoku. Pokud je Lewandowského tým navíc dobře sehraný, dobře funguje a pomáhá mu, tak když se naskytne příležitost, využije ji. Pokud nesplní očekávání, stává se problémem.

Víme, že Schick nebude hrát proti Polsku. Obejdou si Češi bez této třídy útočníků?

V reprezentačních zápasech jsme byli bez Schicka přes rok. S národním týmem se skvěle bavil, zvláště na posledním evropském šampionátu. Později naše reprezentace odehrála kolem 30 zápasů a Schick za toto období nastoupil jen čtyřikrát. Někdo kdysi řekl, že dobrý trenér dokáže z dobrých průměrných hráčů udělat velmi dobrý tým. Ale jsou to vždy tito speciální hráči, kteří dělají rozdíl. V současné době těchto unikátních hráčů v České republice mnoho nemáme. Ano, máme disciplinované hráče a máme z čeho vybírat, ale nemáme dost těch výjimečných hráčů, kteří dokážou odehrát poslední míč nebo dát gól.

Jaký bude výsledek pátečního zápasu ve Varšavě?

Pro Polsko a Česko bude velmi důležité vydat v tomto utkání maximum. Výsledek je jedna věc, ale české fanoušky – a pravděpodobně i ty polské – mrzí, že tyto poslední zápasy a způsob, jakým v nich oba týmy hrály, byly nepřijatelné. To je základ. Polsko chce vyhrát, protože toto vítězství potřebuje. Budeme chtít vyhrát, ale máme další pohodlí v tom, že můžeme hrát zápas proti Moldavsku.