Labe u Drážďan pomalu bobtná. První louky a ulice jsou již zatopené. Otázkou je, kolik vody ještě přiteče z Česka do Saska. To by se mohlo dotknout i oblastí na Odře v Braniborsku. Jedna věc je jistá: povodně v sousedních zemích zasáhnou východní Německo. Jak silné povodně budou, není jasné. V záplavových oblastech, z Polska do Česka přes Rakousko, zůstala v úterý situace kritická, nejméně 19 mrtvých. Přesný rozsah katastrofy je stále nejistý.

V Braniborsku jsou připraveny pohotovostní služby Agentury technické pomoci (THW) – pro případ, že by se Odra kvůli povodním z Polska vylila z břehů. Od poloviny týdne bude největší starostí zvýšení hladiny vody v Odře, řekl stanici RBB-Inforadio Sebastian Gold z THW. Situace je zatím nejasná, ale vše se připravuje. Například v neděli se očekává nejvyšší stupeň pohotovosti 4 v Ratzdorfu jižně od Frankfurtu nad Odrou. Nemovitosti by pak mohly být také zaplaveny.

Lužické řeky Nisa, Labe a Spréva se dosud vylévaly z břehů. Například stupeň 1 povodňové výstrahy platí pro hladinu řeky Sprévy ve Sprembergu. Při nejnižším poplachovém stupni 1 z celkových čtyř stupňů se voda začíná vylévat ze svých břehů.

Voda teče do Německa o něco pomaleji, než se původně očekávalo. V polském městě Wroclaw se přílivová vlna Odry očekává ve čtvrtek nebo v pátek, ačkoliv se původně předpovídala na středu. Polský premiér Donald Tusk hovořil o rozporuplných předpovědích meteorologů. Při rozvodnění Odry v roce 1997 byla zaplavena třetina města s 630 000 obyvateli.

Asi 90 kilometrů jižně od Vratislavi obyvatelé městečka Nysa spolu s vojáky a hasiči zabránili tomu, aby se stalo něco horšího. V úterý večer se tam odehrály dramatické scény. Vodní masy z Glatzer Nisy, přítoku Odry, hrozily protržením hráze, která chrání centrum města. Z vrtulníků byly shozeny pytle s výplňovým materiálem – úspěšně.

„Pomáhali nám vojáci, policisté, hasiči,“ řekla zpravodajské agentuře PAP v Nyse důchodkyně jménem Wanda a dodala: „Během noci se můj syn a moji sousedé sešli, aby odložili pytle písku. Byli to sami obyvatelé, kdo zachránil město před povodněmi. Někdy se kampaně účastnilo i 2000 obyvatel, oznámil starosta města rádiu Rmf.fm.

V jihozápadním Polsku jsou celé oblasti stále pod vodou. Vláda v některých částech země vyhlásila stav katastrofy. To orgánům usnadňuje vynucování pokynů. Nyní má v postižených oblastech zabránit rabování 500 policistů a 500 vojáků.

Vojáci v akci v ČR

V sousední České republice na mnoha vodních stavech stále platí nejvyšší stupeň pohotovosti. Armáda byla nasazena do zaplavených oblastí, aby pomohla zajistit obyvatelům základní životní potřeby a přispěla k úklidovým pracím. Připraveno je až 2000 vojáků. Škody pojišťovny vyčíslily na více než půl miliardy eur. V Ústí nad Labem (Aussig an der Elbe), v severních Čechách, nedaleko hranic se Saskem, se labský hřeben očekával až v úterý večer.

Saský ministr životního prostředí Wolfram Günther (Zelení) však odhadl, že jeho země odejde „s černým okem, možná ani ne“. Vzhledem k dramatickým záběrům pocházejícím z východní a jihovýchodní Evropy se Svobodnému státu „daří relativně dobře“, řekl v Drážďanech. Celkově jsou hladiny vody nižší, než se dříve obávalo. „Ještě to není jasné.“

Než se Labe dostane na 1. stupeň pohotovosti, bude to nějakou dobu trvat, možná do konce září, jak bude Česko postupně snižovat hráze. Podle oficiálních informací byla v úterý odpoledne hladina na drážďanském vodočtu mírně pod 5,90 metru. Normální je 1,42 metru. Při povodni století v roce 2002 to bylo 9,40 metru.

Ve velkých částech Bavorska alespoň ubývá nepřetržitých dešťů – všechna varování před nepříznivým počasím jsou nyní zrušena. Podle německé meteorologické služby (DWD) bude podzim od středy stále suchší, slunečnější a mírnější. Povodňová situace v jižním a východním Bavorsku se následně zmírní – podle oficiálních informací se ale hladina v některých řekách zpočátku mírně zvýší, jak předpovídá zpravodajská služba o povodních (HND). Přes noc byly zaplaveny ulice, chodníky a parkoviště.

Mnohem dramatičtější je situace v sousedním Rakousku. Počet oficiálně zaznamenaných úmrtí je pět. Celkem zemřelo v zaplavených oblastech střední a východní Evropy nejméně 19 lidí. V Česku se pohřešovalo nejméně osm lidí. V Rumunsku začaly úklidové práce.

Riziko selhání přehrady v Rakousku

Bláto a suť se odklízejí také na východě Rakouska. Čtyři dny nepřetržitého deště tam zaplavily velké plochy země. Na mnoha měřicích stanicích spadlo v krátké době několikanásobně větší množství srážek, než by jinak spadlo v září. Podle provozního vedení zůstává v Dolním Rakousku vysoké riziko selhání přehrady. Déšť však ustal.

Jaké škody voda způsobila, zatím nelze říci. V Dolním Rakousku je kvůli záplavám stále uzavřeno 271 silnic. 26 obcí není dostupných po zemi, řekla dnes ráno dolnorakouská premiérka Johanna Mikl-Leitner (ÖVP). Bylo oznámeno, že obyvatelé některých měst byli přes noc převezeni do bezpečí. Podle úřadů bylo během neustávajících dešťů ve službě kolem 33 000 záchranných složek, aby se zabránilo něčemu horšímu.

V Německu nyní města a obce požadují od spolkové vlády a spolkových zemí více peněz na lepší protipovodňovou ochranu. Podle klimatologa Hermanna Lotze-Campena jsou extrémní jevy počasí stále častější. „Nikdo by se neměl cítit bezpečně, zvláště před tak extrémními dešti,“ řekl v ranním magazínu ZDF vedoucí oddělení klimatické odolnosti v Institutu pro výzkum dopadu klimatu (PIK) v Postupimi. „Tyto extrémní události se budou vyskytovat častěji a intenzivněji a možná budou trvat déle. To je další efekt klimatických změn.