Učitel. Adam Glapinski? Chybí. V letech 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 a 2022.

Podle informací Wirtualna Polska si šéf Polské národní banky už šest let nenašel čas na čtvrtletní zasedání Generální rady Evropské centrální banky. Na čtyřech zasedáních v průběhu roku prof. Glapiński vysílá své zástupce od začátku svého působení v NBP.

Předseda NBP se schůzí osobně neúčastnil, ani se nepřihlašoval na dálku – ačkoli to byla po dva roky hlavní forma vedení schůzí. Proč? Polská národní banka na tuto otázku neodpovídá.

Co je Generální rada Evropské centrální banky? Zahrnuje prezidenta a viceprezidenta ECB a rovněž ředitele národních centrálních bank 27 členských států EU. Celkem 19 zemí eurozóny a všech 8 zemí mimo eurozónu. Nakonec je Generální rada odsouzena k zániku, jakmile budou mít všechny země společnou měnu.

Důležitá poznámka: Generální rada není nejdůležitějším orgánem v celé Evropské unii a je třeba ji připustit. Pro každého ze zástupců centrálních bank je to příležitost diskutovat o ekonomických problémech EU. A mluví o tom sami účastníci, protože jsme jim dali hlas.

Jak tvrdí Bulharská národní banka, pro zástupce zemí mimo eurozónu jde o nejdůležitější platformu pro výměnu informací se zeměmi eurozóny. Aniž bychom zacházeli do podrobností, je to jen příležitost setkat se, diskutovat a dozvědět se o tom, jak Evropská centrální banka plánuje provádět svou měnovou politiku v nadcházejících měsících.

To ovlivňuje směnný kurz eura, který je pro Polsko důležitý. Když hodnota evropské měny klesá, většinou se to promítne do polského zlotého. Generální rada ECB však není triviální orgán. Jeho význam a úkoly jsou popsány ve Smlouvě o fungování Evropské unie.

– Je to příležitost setkat se s dalšími představiteli EU a prodiskutovat s nimi nejnovější vývoj v hospodářství EU, včetně inflace a měnové politiky. Zasedání Generální rady navíc obvykle předcházejí odborné semináře, které poskytují vhled do řady relevantních a aktuálních problémů, uvádí Wirtualna Polska České národní banky.

Osoba, která má na starosti tuto banku, se při jednáních osobně dostavuje. V následujícím materiálu ukazujeme, jak moc je aktivita prof. Glapiński se v tomto ohledu liší.

– Je důležité mluvit přímo se zástupci jiných národních bank, jen abychom je poznali – komentuje Švédská národní banka v korespondenci s WP.

Zbytek článku pod videem

Stručně řečeno: ostatní využívají této příležitosti ke sběru informací, prof. Adam Glapinski, ne. Žádná z centrálních bank, s nimiž jsme se dotazovali, neměla pocit, že by Generální rada nestála za to, aby se jí účastnili.

Nepřítomnost předsedy NBP potvrdila Wirtualna Polska sama Evropská centrální banka. Zástupci instituce EU se zeptali, zda prof. Glapiński se schůzek nikdy nezúčastnil, odpověděli stručně: „opravdu“ – „opravdu“.

A tato absence šéfa NBP je vidět.

Například na vzpomínkové fotce z června 2018 (kdy v čele ECB stál ještě Ital Mario Draghi) bylo nesmyslné hledat prof. Adam Glapinský. Není v obraze, protože nechodí na schůzky.

Během funkčního období nové šéfky ECB Christine Lagardeové nejsou na webu Evropské centrální banky žádné pamětní fotografie. Neexistuje tedy způsob, jak zjistit, kdo se v posledních třech letech objevil a kdo ne. Z jednoho setkání je zde fotoreportáž. Prezident Polské národní banky je nezvěstný. Naposledy se objevuje v roce 2015, ačkoliv tehdy byl ještě prof. Marek Belka, Glapińského předchůdce.

Do konce roku 2019 bude jménem prof. Na zasedáních ECB vystupoval Glapiński, Piotr Wiesiołek, bývalý první viceprezident NBP, a od roku 2020 to měla za úkol Marta Kightley, dosavadní první viceprezidentka. Vysílání náhradníků na tato setkání však není běžnou praxí v jiných zemích.

A zde je další důležité upozornění: substituce jsou možné.

Článek 3 Jednacího řádu Generální rady uvádí, že „nemůže-li se člen Generální rady zúčastnit zasedání, může jmenovat náhradníka, který se zasedání účastní a hlasuje jeho jménem“.

Zeptali jsme se na přítomnost zástupců ze zemí mimo eurozónu v Generální radě Evropské centrální banky. Otázka byla jednoduchá: jdou do Generální rady ECB nebo ne a používají náhražky?

Proč jsme si vybrali tuto skupinu? V případě, že Polská národní banka tvrdí, že zasedání Generální rady jsou pro členy eurozóny pouze zábavou.

Švédové, Češi a Bulhaři potvrzují: úředníci centrální banky tam chodí pravidelně, většinou osobně, substituce jsou výjimkou. Zejména v poslední době tam jezdí, protože od roku 2020 zasedá Generální rada ECB prostřednictvím video odkazu. Ani jste nemuseli cestovat z Polska, abyste slyšeli, jak jiné země bojují s inflací.

Bulharsko a Bulharská národní banka:

– Prezident se osobně účastní jednání Generální rady. Za posledních 5 let se zúčastnil 21 setkání.

Česká republika a Česká národní banka:

– Dokud je relace ve stacionárním režimu, je osobně přítomen bankovní manažer. Dělá to také, protože událost je pořádána online. V letech 2018-2022 se zúčastnil 16 setkání.

Švédsko a švédská Riksbank:

– 23 schůzek za posledních 6 let, pouze jedno zmeškané. Ten příští – prosincový – tam bude taky.

A sluší se dodat, kolik vydělává šéf NBP. V roce 2021 dostal za svou práci přesně 1 milion 115 tisíc. 739 PLN hrubého. Polská národní banka zároveň informuje, že tato odměna činí zhruba 25 %. (údaje za rok 2020) průměrné odměny prezidentů komerčních bank.

Proč se prezident vyhýbá osobním návštěvám Generální rady ECB?

Polská národní banka to nevysvětluje. Na naše dotazy položené 22. listopadu banka do zveřejnění tohoto textu nereagovala.

Mnohé však vysvětlují slova samotného profesora. Adam Glapinský.

– Dokud budu prezidentem Polské národní banky, Polsko nevstoupí do eurozóny – řekl v polovině tohoto roku. Na tiskových konferencích po jednáních Rady pro měnovou politiku přímo spojil jednotnou měnu s Donaldem Tuskem („chce svrhnout vládu a dotlačit nás do eurozóny“).

Polská národní banka na dotazy nereagovala, ale téma zůstalo nezodpovězeno. Odůvodnění pro prof. Glapińského našel Damian Diaz – novinář TVP. Nepřítomnost prof. Glapiński na evropských setkáních byl zařazen do hlavního vydání „Wiadomości“ 30. listopadu. V dokumentu „Pád inflace v listopadu“ nebylo pouze téma inflace.

Padlo však obvinění z přípravy půdy pro zavedení evropské měny.

– Mám dojem, že v některých médiích existuje pravidlo „dej mi něco za Glapińského“. Proč? S cílem připravit půdu pro zavedení eura v Polsku, vysvětluje expert citovaný TVP v dokumentu.

Šéf NBP zjevně nemá v úmyslu protlačit sebe nebo Polsko do eurozóny.

Mateusz Ratajczak, novinář pro WP Magazyn