Tisíciletá historie města byla rozdělena do osmi bloků: Středověk (9.-13./15. století), Náboženství/Kultura/Vzdělávání/řemesla (14.-18. století), Zámek Radom/Politické události/Konfederace Radom (14.- 18. století), vévodství varšavské / listopadové povstání / lednové povstání / popovstalecké represe (18.-19. století), průmyslový rozvoj / dělnické hnutí / 1. světová válka (19.-20. století až 1918), meziválky (1918 -1939), druhá světová válka (1939-1945) a poválečná doba (po roce 1945). v každém z těchto bloků je vyprávění poháněno jak multimédii, tak památkami. Každý z těchto bloků má jinou barvu. – Artefakty z našich sbírek zde našly útočiště a důstojné místo, které jsme ukazovali jen zřídka a někdy vůbec, protože neodpovídaly vzorci výstav pořádaných muzeem dosud – říká Krzysztof Skarżycki, ředitel oddělení historie Jaceka Malczewského.

https://www.cozadzien.pl/kultura/podwoje-otwarte-nowczesna-wystawa-muzeum-historii-radomia/84848

Se Zygmuntem Augustem a Barbarou Radziwiłównou

Vykopávky zahrnují mj. středověké hroty šípů z luku, fragment řetízku, kostěné jehly na šití a pletení sítí, tkalcovské nástroje, kamenné a hliněné brože (prvky brože), přezky na opasky a chrámové prsteny. V pouzdrech nechybí ani železné ostruhy z 2. poloviny 13.-15. století, bojový nůž a pružinové nůžky a hudební nástroje: píšťalky a píšťaly. Návštěvníci výstavy uvidí také tzv. pokladniční poklad, objevený v jedné z budov osady. Tvoří ji pražské groše, parvusy, tedy drobné české mince Václava II. (1278-1305) a Jana Lucemburského (1310-1346), dále denáry Władysława Łokietka (1320-1333) a Kazimíra Velikého (1337033-1). . Zygmunt August a Barbara Radziwiłłówna dělají pocty na zámku. A další artefakty lze obdivovat při poslechu skladeb Mikołaje z Radomi. Jde například o fragmenty desek objevené při archeologickém výzkumu areálu hradu Radom. Byly vystaveny plechové tašky – ve tvaru kopule, s geometricko-květinovým ornamentem nebo erbem, s erbem Nałęcz.

Hrnce, pánve, naběračky

Na výstavě je zastoupena hojně a chutně, prostřednictvím radomských památek, řemesel a průmyslu. Uvidíme tedy nejstarší dochované výrobky – železné dveře pokladnice kostela svatého Petra. Wacław od Piotra Prażmy z Klwówa v roce 1564 a o dva roky mladší železná truhla, ale také šperky radomských zlatníků z 19. století – například cukřenka Wilhelma Steina. Obdivovat můžete také měděné hrnce, pánve a naběračky z kotelny Andrzeje Kolasińského z přelomu 19. a 20. století, tác cechu Szewského z roku 1862, lednici W. Nowicki z roku 1920 a měděný sifon z produkce M. Rychtmana kolem roku 1938. A shora si návštěvníci mohou prohlédnout figurky slonů, které jako reklamní pomůcka vyrobila ve 30. letech 20. století kameninová továrna A. Rottenberg and Co. Lev je jistě méně známá vychytávka ze závodu Rotenberg, takže to asi bude sledovali pozorněji. Za pozornost stojí i kabelka ze slavné cukrárny Bolesław Przybytniewski a kabelka s nápisem: „Čaj. Luxusní rezident. R. Bogacki Radom Żeromskiego 4. Tel. 22-80, 22-81“ . Takzvané vlastenecké šperky – prsteny, snubní prsteny, medaile a kříže. Vystavena je také pamětní rakev zhotovená lednovým povstalcem, pravděpodobně ukrytá Wilhelminou Karsch v Karschově domě na Starém Městě, katalog poznámek Stanisława Heisflera, studenta 5. třídy gymnázia Guberniya v Radomi, ve kterém chlapec označena jmény jeho přátel, kteří zemřeli v lednovém povstání, nebo ostruhou s ostruhou s připojeným nápisem: „Ostruhy dané kapitánu Wojdackému 10. června 1863 Czachowskim“.

https://www.cozadzien.pl/zdjecia/muzeum-historii-radomia-oficjalne-otwarcie-zdjecia/84849

U stolu Marie Kelles-Krauz

Jak se sluší na jednu z nejmodernějších expozic v Polsku, Muzeum historie v Radomi nabízí návštěvníkům kolem 60 různých aplikací. Historii města se lze dozvědět jak pečlivým prohlížením vystavených památek, tak čtením informací, které jim byly poskytnuty na obrazovkách. Můžeme si také poslechnout nějaké novinky od kapely; zrakově postižení a nevidomí tuto možnost pravděpodobně ocení. Pokud jde o poslech, Kazimiera Bruśnicka, poslední majitelka lékárny Pod Biały Orłem, sdílí s návštěvníky vzpomínky například na svou práci v lékárně. Příběh Radomu před sto lety vypráví Maria Kelles-Krauzowa – první předsedkyně radomské městské rady po nezávislosti na Polsku a předválečný prezident našeho města Józef Grzecznarowski. Stačí navštívit Wierzbickiho restauraci a posadit se na židli ze slavné „gięky“, tedy továrny na ohýbaný nábytek Johanna Kohna ke stolu Kelles-Krauzowé nebo Grzecznarowského .

Pojďme zařídit vízum

Muzeum historie Radom je nejen pro zbožné prohlížení, ale také pro doteky. I když pro slabozraké a nevidomé byly připraveny mj. typlografie nalezený enkolpion na Piotrówce, radomská městská pečeť z roku 1564, opasek, rotenbergský slon, paleta od Jaceka Malczewského nebo vízum, takže každý může možnost dotknout se „pomníku“. Nejmladší nadšence do historie Radomi jistě zaujme možnost stavby kostela svatého Václava a postavení děla vis … z pohodlných pufů.
V moderní instalaci nemohla chybět virtuální realita. S nasazenou přilbou a brýlemi se návštěvníci vydají například do 14. století – stojící u Krakovské brány budou obdivovat fragment Nové Radomské tržnice. Pomocí virtuální reality se budeme pohybovat i uvnitř ateliéru Jaceka Malczewského a uvnitř jeho obrazu „Vicious Circle“.
Pro potřeby muzea vznikla i hra „Marszand“, která využívá pravidla „Monopoly“ a místo desky nabízí dotykovou obrazovku. Obrazy Jaceka Malczewského, Józefa Brandta, Wojciecha Fangora a Jerzyho Nowosielského si můžete zakoupit a při návštěvě výstavy si je přehrát.
To je jen malá část toho, co návštěvníkům Radomské historické muzeum nabízí. Abyste poznali všechny poklady a možnosti této výstavy, musíte se vydat do domů Gąska a Esterka. Dokonce několikrát.

ahoj foto: cozadzien.pl/Szymon Wykrota

Chceme, aby CoZaDzien.pl bylo místem výměny názorů pro všechny obyvatele Radomi a země Radom.

Vzhledem k situaci na Ukrajině a emocím vznikajícím při této příležitosti jsme se rozhodli pro nejbližší dobu komentáře na našem webu ubrat. Doporučujeme vám chatovat na sociálních sítích. Vyzýváme k vzájemnému respektu a porozumění.

Chceme, aby naše příspěvky byly důvodem k zahájení diskuze vedené našimi čtenáři; pozadí, věcná a kulturní diskuse. Jako redakce jsme zarytým odpůrcem nenávisti na internetu a akce kampaně podporujeme „Stop the Hate“.

Přizpůsobte proto své připomínky standardům akceptovaným většinovou společností. Nechceme, aby diskuse v komentářích na někoho útočila nebo urážela pocity kohokoli uvedeného v těchto příspěvcích.