Johansson ve středu v Bruselu řekl, že Evropská komise vytvořila „platformu solidarity“ pro „spravedlivé sdílení zátěže“. K tomu vytvořila index, který zohledňuje počet uprchlíků, kteří jsou stále v zemi, a počet žadatelů o azyl z loňského roku a vztahuje je k velikosti země.
Mezi zeměmi, které „čelí největším výzvám“, „vedou Polsko, země číslo dvě je Rakousko, země číslo tři je Kypr“, pokračoval evropský komisař. Na dalších místech je Česká republika a Estonsko.
Dosud z Ukrajiny do EU uprchlo 3,5 milionu lidí, z toho více než dva miliony do Polska, řekl Johansson. 700 000 ukrajinských uprchlíků skončilo v Rumunsku a mnoho dalších v Maďarsku a na Slovensku.
Komisař odhadl, že téměř dva miliony z 3,5 milionu uprchlíků se přestěhovaly do jiných členských států EU. „To znamená, že téměř všechny členské státy EU nyní hostí uprchlíky z Ukrajiny.“ Průměrný denní příliv uprchlíků je 200 000. Včera, v pátek, to číslo bylo 50 000, „ale věci se na Ukrajině mohou rychle zhoršit a čísla opět stoupají.“
Evropský komisař pro vnitro chce o rozdělování uprchlíků mluvit v pondělí na zvláštní radě ministrů vnitra EU. Index lze dále rozvíjet, ale podle Johanssona slouží k zajištění spravedlivého rozložení zátěže. Evropská komise se také snaží začlenit do „platformy solidarity“ Spojené státy, Kanadu a Velkou Británii. Kanada slíbila, že přijme neomezený počet ukrajinských uprchlíků.
