Navzdory rostoucím výpůjčním nákladům a rostoucím cenám energií a potravin globální ekonomika se zlepšuje, ale to znamená, že centrální banky mohou potřebovat déle, než se očekávalo, aby dostaly inflaci pod kontrolu, podle „WSJ“ Wall Street Journal.

„Pro centrální banky může být jediným poselstvím zrychlení hospodářského růstu a inflace to, že dosavadní zpřísňování měnové politiky nebylo dostatečné,“ řekl Christian Keller, hlavní ekonom Barclays.

Zbytek článku pod videem

„Údaje ze Spojených států, Číny a Evropy ukázaly překvapivou vitalitu jejich ekonomik a ukázaly to předpovědi Světové banky a dalších ekonomů, že globální ekonomika čelí jednomu z nejslabších let za poslední desetiletí, byly chybné“, čteme v novinách.

Upozorňuje, že je to dobrá zpráva pro vlády, ale horší pro centrální bankéře. Budou muset zvýšit úrokové sazby více, než se očekávalo, což by se mohlo později v roce promítnout do pomalejšího růstu, předpovídají americké noviny.

Hlavní ekonom ECB Philip Lane nepochybuje o tom, že údaje, které jsme viděli od posledního zasedání ECB, nás nutí zachovat hodnocení, že v březnu je nutné zvýšit úrokové sazby v zóně o dalších 50 bazických bodů až 3,5 procenta hlavy nohy. Trh takový nárůst očekává.

Lane to také ujišťuje i po cyklu zvýšení zůstanou úrokové sazby v eurozóně minimálně několik čtvrtletí beze změny. Navíc, jak zdůrazňuje Lane, „téměř každý je přesvědčen, že až se inflace ustálí kolem 2 % (to je cíl stanovený ECB – pozn. red.), nevrátíme se k předpandemickému scénáři, kdy byly úrokové sazby na historicky nízkých úrovních„.

Únor je měsícem, kdy je inflace nejvyšší, a březen je měsícem, kdy začíná dezinflace. Můžeme tedy říci, že dezinflace začala dnes, řekl Polsat News 1. března náměstek ministra financí Piotr Patkowski.

Dodal, že s takovým makroekonomickým scénářem se počítalo při sestavování rozpočtu na rok 2023. Rozpočtové příjmy a výkonnost ekonomiky se podle něj shodují s tím, co se předpokládalo v makroekonomickém scénáři.