Více o Polsku a světě si můžete přečíst na domovské stránce Gazeta.pl.

Příprava na vzkříšení Páně

V České republice se Bílá středa nazývá Škaredá středa, protože připomíná Jidášovu zradu, tedy ošklivý zlý skutek, a také Sazomet středa (vymetání sazí). V tento den byste neměli trucovat a zlobit se, protože podle pověr budete mít obličej zahalený každou středu po celý rok. Na Zelený čtvrtek, v Česku zvaný Zelený čtvrtek, byste měli podle tradice jíst zelená jídla, jako je špenát, brokolice, zelí nebo kopřivový salát, abyste byli zdraví po celý rok. V tento den při mši zvoní kostelní zvony naposledy před podle pověsti odjezdem do Říma. Na Velký pátek se v mnoha českých vesnicích zachoval zvyk chodit od domu k domu s dřevěnými klepači. Jejich zvukem je svolávat věřící do kostela místo tichých zvonů v ten den. V České republice se Bílá sobota nazývá Bílá sobota – v tento den byly pokoje vymalovány na bílo a uklízeny.

Velikonoční pondělí

Jednou z nejoblíbenějších tradic velikonočního pondělí je tzv. pomlázka, tedy symbolické bití dívek a žen do nohou vrbovými proutky, o kterém se věří, že zajistí mládí a zdraví po celý rok. Pomlázka je poprvé zmíněna ve 14. století, ale tradice je pravděpodobně starší a sahá až do předkřesťanských dob. Chlapci a muži šlehali své blízké vrbovými větvemi, aby byli dlouho zdraví a mladí. Postupně se rozvinula móda oplétání vrbových proutků a nakonec se dlouhý, jemně spletený stonek stal chloubou majitele. K dnešnímu dni někdy pomlázki dosahují několika metrů. Ty jsou samozřejmě jen na ozdobu.

V Česku se chodí s pomlázkou od domu k domu dodnes, i když ve velkých městech tento zvyk pomalu mizí. Tradičně o Velikonočním pondělí navštěvují své sousedy chlapci a muži s holemi. Místo toho dostanou malovaná vajíčka, barevnou stužku na špejli, něco sladkého nebo něco silnějšího. Zejména na Moravě, kde je tradice domácích destilátů stále živá, je chůze s pomlázkou mezi muži velmi oblíbená. V některých regionech České republiky je tradice polévání vodou na Velikonoční pondělí.

co je na stole?

Každá správná hostitelka připravuje na Velikonoce chutné pečivo, například oblíbené cukroví, beránka v čokoládě nebo cukru, perníčky, jidáše nebo mazance, pojmenované po prastarém velikonočním chlebu. Byly krájeny, namáčeny ve víně a obaleny medem. Recepty Mazanka se lišily podle regionů a materiálního stavu hostitelů. Obvykle byly vyrobeny z kynutého těsta, někdy se přidaly mandle a rozinky nebo ořechy a sušené ovoce. Smetana a tvaroh dodaly těstu vlhkost.

Nástěnné malby ze stodoly. Cesta po stopách „Tichého památníku“

Velikonoční jidášky, tedy droždí pokapané medem, obvykle ve tvaru oprátky nebo krouceného provazu, se tradičně pečou večer na Bílou středu. Kdo sní Jidáše za svítání na Zelený čtvrtek, bude podle tradice po celý rok chráněn před lidskou zradou, hadím uštknutím a včelím bodnutím.

Na Velký pátek se od všech křesťanů vyžaduje půst. V České republice je tradiční vánoční rybou kapr, kdysi ulovený a prodávaný v nádržích také o Velikonocích, stejně jako před Vánoci. Oblíbený je i pstruh a kdo nemá rád ryby, volí jednoduché bezmasé jídlo.

Na velikonoční sobotu je oblíbeným jídlem velikonoční koláč. O Velikonocích s koláči, mazancemi, velikonočním beránkem a dalšími sladkými dobrotami na stole obvykle dominuje vývar a pečené maso z mladých zvířat, například jehněčí nebo telecí. Na Velikonoční pondělí se připravují převážně vaječné pokrmy a další porce velikonoční paštiky se peče.

Zdroj: Czechtourism