Jakou budoucnost má spalování nerecyklovatelného odpadu? Dokážete z toho získat energii?

Dr. Eng. Piotr Manzarsky: Máme hierarchii nakládání s odpady a tato hierarchie je vodítkem – od zamezení vzniku odpadu, minimalizaci vzniku odpadu, poté recyklaci (tj. opětovné použití materiálů), znovuzískání energie a nakonec odstranění (skladování) toho, co nelze žádným způsobem eliminovat znovu. Do roku 2035 musíme dosáhnout specifických podmínek souvisejících s odpady: skládkování komunálního odpadu musí představovat maximálně 10 % vytvořeného toku a 65 % komunálního odpadu musí být recyklováno a znovu použito.

Zbývá tak 25 %, které nelze z ekologických a právních důvodů skládkovat a z mnoha důvodů je nelze recyklovat. Jedním ze způsobů, jak využít těchto 25 % odpadu, je přeměnit ho na energii. To lze provést pálením ve vyhrazených zařízeních, kterých u nás mimochodem zatím nestačí. Druhý způsob spočívá ve výrobě spalitelných frakcí z odpadu, které lze spálit ve vyhrazených zařízeních nebo převést do cementářského průmyslu, kde by byly spoluspáleny s primárním palivem a odpad z tohoto procesu by byl zabudován do slínku.

Kolik zařízení na spalování odpadu je v Polsku a jaké procento nerecyklovatelného odpadu tam lze spálit?

odpoledne: Spalovny odpadu se nacházejí v těchto cementárnách: Kujawy, Warta, Odra, Gorażdże, Rudnik, Ekocem, Ożarów, Nowiny, Chełm, Małogoszcz, Rejowiec, Górka, Nowa Huta a také v Gdyni. Více než 70 procent energie použité na spalování slínku v polském cementářském průmyslu pochází ze spalování odpadu. Je to skutečný příspěvek jak k úspoře přírodních zdrojů, tak ke snížení odpadu. Podrobnou zprávu na toto téma zveřejnil před dvěma lety Jagellonský institut („Cementový průmysl v odpadovém hospodářství“).

Jak si v tomto ohledu stojí Polsko ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi?

ODPOLEDNE: Na stránkách Evropského parlamentu najdete informace, že v absolutním vyjádření (na hlavu) vzniká nejvíce odpadu v Dánsku, na Maltě, na Kypru a v Německu a nejméně v Maďarsku, České republice, Polsku a Rumunsku. . To ukazuje, že bohatší země mají tendenci produkovat více odpadu na hlavu, přičemž cestovní ruch přispívá k vyššímu podílu na Kypru a Maltě.

Roční evropský průměr vyprodukovaného komunálního odpadu (kg/obyvatele) v roce 2018 byl 489. Na prvním místě bylo Dánsko se skóre 766 a předposlední Polsko s 329. Nižší skóre mělo pouze Rumunsko. výsledek – 272. V roce v tomto případě je naše předposlední místo důvodem ke spokojenosti.

Situace nakládání s odpady je ještě horší. Podle údajů EU z roku 2018 se skládky téměř nevyskytují v severozápadní Evropě (Belgie, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Rakousko, Finsko), kde hraje velkou roli spalování a recyklace.

Skládky jsou stále oblíbené ve východní a jižní Evropě. Na Maltě, Kypru a Řecku je to přes 80 %; v Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku více než 60 %. Zhruba polovina vyprodukovaného odpadu je v současnosti skládkována v Polsku.

V nakládání s odpady (recyklace a energetické využití spalováním) jsou Dánové na začátku tabulky, produkují spoustu odpadu, ale 99 % se recykluje. zpracovávají je. Pouze Švýcarům se podařilo dosáhnout 100% recyklovatelnosti. Úroveň 96 procent naši západní sousedé – Německo. Podle údajů z roku 2019 bylo 57 % osobních údajů zpracováno v Polsku. odpad. Nejhůře v Evropě dopadly Bosna a Hercegovina a Srbsko. Odpad se tam vůbec nezpracovával.

Podle údajů Eurostatu za rok 2021 vyprodukuje průměrný Evropan 500 kg odpadu ročně a pouze 38 % z něj se recykluje. tento bazén je recyklován.

Je šance získat palivo do aut z odpadu?

ODPOLEDNE: To je možné jak z bioodpadu, tak z plastů, různými procesy, kupř. pyrolytické (anaerobní), vyrábějí paliva používaná k pohonu různých typů motorových vozidel. Základním kritériem je výroba nízkoemisních paliv. Ekologie zde má přednost. Takové studie se provádějí po celém světě.

Na jednu věc bych však rád upozornil – na probíhající diskuse o možnosti využití odpadních paliv a aditiv v moderních konstrukcích spalovacích motorů. Specialisté v této oblasti říkají, že bude nutné vyvinout nové konstrukce motorů vhodné pro taková paliva. Budou to vozidla budoucnosti. Známe nařízení, které říká, že od roku 2035 se nebudou vyrábět vozy se spalovacími motory aktuální generace. Alternativou, která se již zavádí, jsou elektromobily, ale vyrábět se budou i vozy využívající nízkoemisní paliva, např. vodík, biopaliva.

Kde je polský výzkum výroby paliv z odpadu?

odpoledne: Pokud jde o výzkum související se spalováním odpadních paliv, jak v cementářském průmyslu, tak ve specializovaných spalovnách odpadů, je velmi široce prováděn řadou vědeckých a výzkumných center i komerčními společnostmi. Stále však probíhá výzkum karbonizace, biorafinace a výroby kapalných paliv, a to jak z bioodpadu, tak z plastů. Tyto studie se provádějí v různých centrech. Některé z nich jsou založeny na anaerobních (pyrolytických) procesech. Vzhledem k anaerobnímu charakteru těchto procesů je technicky obtížné je realizovat. Nicméně již existují implementace technologie a věřím, že to je budoucnost.