V Praze jako první zareagoval český ministr zahraničí Jakub Kulhánek: „Výborná zpráva. Soud nařídil Polsku okamžitě pozastavit těžbu uhlí v dole Turów, dokud nebude přijato věcné rozhodnutí! “ napsal na Twitteru v pátek v poledne.

Slova se přitom ujal ministr životního prostředí Richard Brabec, který poděkoval všem, „kteří nám pomáhají v právním boji za naše životní prostředí“. Prozatímní úpravu Soudního dvora Evropské unie (SDEU) označil za „první velký úspěch v tomto soudním sporu“. Rozšíření těžby uhlí v Turówě „negativně ovlivňuje nejen práva obyvatel česko-polského pohraničí na vodu, neboť těžba ovlivňuje hladinu podzemních vod, ale i kvalitu přírodního prostředí a majetek obyvatel“.

Pět po dvanácté

Oběma ministerstvům ve zvláštním prohlášení poděkoval hejtman (maršál) Libereckého kraje Martin Půta. SDEU se podle něj mohl přímo odvolávat na „dlouhodobě“ vznesená obvinění, „že připomínky české strany nebyly zohledněny při vydávání povolení k těžbě a že polská strana postupovala v rozporu s evropské právo.“

Rozhodnutím ministra klimatu Michała Kurtyky byla dvakrát prodloužena licence na těžbu hnědého uhlí na dole Turów. Nejprve v březnu loňského roku na šest let, v dubnu letošního roku pak na dalších osmnáct let – do roku 2044.

Pokles hladiny podzemní vody v regionu vojvodství Půty ohrožuje zejména obce Uhelná a Václavice. Podle Milana Starce ze Sdružení sousedství Uhelná rozhodnutí SDEU „přišlo doslova pět minut po dvanácté“. V této obci klesá hladina běžného vodovodu o několik metrů za rok.

Žitavské strachy

Německo se také obává poklesu hladiny podzemních vod v důsledku těžby uhlí v Turówě. Několik hodin před rozhodnutím SDEU zveřejnil deník „Saechsische Zeitung“ na svém webu informaci, podle níž Thomas Zenker, starosta Lužické řeky, ležící na západním břehu Lužické Nisy, apeloval na federální vládu, aby připojit se ke stížnosti České republiky na Polsko. Klesání podzemní vody způsobí sesuvy půdy, které následně mohou poškodit budovy a obecní infrastrukturu.

Dalším problémem v Żytawě je prach způsobený dolem. Podle starosty je tam koncentrace mikro prachu překračována častěji než v hlavních ulicích Lipska a Drážďan. Na druhou stranu polský nápad snížit hluk vybudováním kilometr dlouhého a 50 metrů vysokého náspu v blízkosti obytných čtvrtí Zenker popisuje jako „nevhodný a nepřijatelný zásah do krajiny“.

České zklamání

Hejtman Půta v rozhovoru poskytnutém Deutsche Welle zdůrazňuje své zklamání z postoje představenstva společnosti PGE GIEK, vlastníka dolu i elektrárny Turów. – Investor místo jednání s námi dva roky ignoroval všechny naše připomínky a návrhy. A teď na několik hodin vidím na polské straně velké překvapení – říká a dodává, že místo hledání řešení „odpovědní za vedení PGE tvrdí, že jde o nějaké nepřátelské hnutí vůči Polsku“.

Po rozhodnutí SDEU byla taška obsahující taková vyjádření z polské strany rozpuštěna. Česká média necitují pouze slova premiéra Mateusze Morawieckého, že „žádné rozhodnutí Soudního dvora EU nemůže narušit oblasti související se základní bezpečností členských států“. Česká veřejnoprávní televize citovala europoslance Patryka Jakiho, který řekl, že SDEU jedná s Polskem jako s kolonií, které se dávají příkazy.

Polské popření

– Nikdy jsme nepožadovali okamžité zastavení těžby v Turówě – zdůrazňuje hejtman Martin Půta v rozhovoru pro DW. – Jsme si vědomi toho, že přechod z uhlí na obnovitelné zdroje nelze provést okamžitě, chce to čas. Chtěli jsme jen rozptýlit obavy ze zhoršování přírodního prostředí na české straně s tím, jak se těžba blíží k hranici. Mluvili jsme o ztrátě vody, hluku a zvýšené prašnosti. O našich návrzích jsme se však nedočkali. Slyšeli jsme jen, že důl nebude mít vliv na české území.

Mezitím podle představitele české samosprávy měření potvrzují, že podzemní voda mizí a že to souvisí s těžbou v Turówě. „A faktem je, že stav vod na české straně je ovlivněn dlouhotrvajícím hydrologickým suchem, nikoli činností povrchového hnědouhelného dolu v Turówě,“ říká europoslankyně PiS Jadwiga Wiśniewska v BusinessAlert. . pl site, citující měření v 550 jamkách, „Včetně české strany“.

Jablko sváru mezi Polskem a Českou republikou: důl Turów

Spis pro právníky

V rozhovoru pro DW liberecký hejtman opakovaně vyjadřuje přání řešit spor dialogem. Uvědomuje si však, že to nemusí být úspěšné.

– Myslím, že jsou dvě možnosti: buď bude polská strana tvrdit, že důl v hloubce 350 metrů nemá žádný vliv na své bezprostřední sousedy, nebo si sedneme k jednacímu stolu a probereme to, říká Martin Půta. Nemůže však říci, zda v druhém případě bude možné i přes rozhodnutí SDEU zachovat výrobu v Turówě. – Je to případ právníka.

Ale také pro politiky, kteří nyní stojí před úkolem utišit své emoce. SDEU se Turowem nakonec nezabýval z vlastní iniciativy, ale po české stížnosti.