Souhlas Evropské komise znamená její plné přijetí smluv vyjednaných společností Płock a jejími partnery na jejich realizaci. Získat zelenou pro Evropskou komisi nebyl snadný úkol – tento byrokratický orgán je bohužel pod neustálým politickým tlakem. A kvůli tomuto tlaku nemůže Polsko v žádném případě počítat se shovívavostí ani trpělivostí. Naopak očekávání od polských projektů jsou obecně mnohem vyšší než u jiných zemí – jak jsme se přesvědčovali dlouhé měsíce při čekání na schválení polského národního plánu obnovy. Můžeme si troufnout říci, že nás Evropská komise v mnoha případech spíše obtěžuje, než že nám pomáhá. V případě PKN Orlen se však tento přístup vyplatil, protože mimořádné úsilí vynaložené na analýzu a prognózování výrazně snižuje riziko chyb, které je třeba vždy brát v úvahu při obchodních činnostech. V případě takto strategicky důležitého koncernu by jakékoli obchodní chyby měly katastrofální následky. Díky „vysokým“ očekáváním Evropské komise pro PKN Orlen máme záruku, že každý, byť sebemenší přesun polské společnosti byl dobře a pečlivě naplánován. A to je z mnoha důvodů velmi důležitá informace.

Fúze Orlenu se skupinou Lotos završuje etapu vytvoření největší energetické skupiny v naší části kontinentu. Význam této fúze nelze přeceňovat. Vzhledem k tomu, že Rusko používá energii a energetické zdroje jako nástroj imperiální politiky od 80. let 20. století, fúze Lotosu s Orlenem znamená vznik obranné síly schopné bránit proti němu mnoho domácích trhů. Orlen již dodává energii a palivo více než 100 milionům Evropanů, kteří působí mimo jiné v České republice, Litvě, Lotyšsku, Slovensku a Maďarsku. New Orlen, při použití adekvátního vojenského srovnání, bude v oblasti energetiky ekvivalentem jaderného deštníku pro střední a východní Evropu, omezující schopnost protivníka útočit na trhy našich zemí srovnatelným způsobem.

Slovo „jaderný“ je v případě Orlenu zcela na místě, protože slovem definujícím novou strategii společnosti je multienergie, v rámci které se budou stavět malé a střední jaderné reaktory. Orlen je zde na cestě k vítězství v závodě, ve kterém startují také KGHM a PGE, které jako první spustí komerční jaderný reaktor v Polsku.

Přečtěte si také:

V současnosti je však výroba elektřiny pro obě společnosti důležitým, ale paralelním tématem. I Orlen, který investuje do větrných elektráren v Baltském moři, tak činí především s ohledem na „zelený vodík“, palivo budoucnosti. Při pohledu do budoucnosti však nesmíme ztrácet ze zřetele nelehkou současnost, kdy jsme neustále závislí na fosilních palivech, z nichž většina se těží mimo naši zemi. Zde stojí za vyzdvihnutí vstup PKN Orlen na světové trhy – jak v oblasti plynu, tak ropy.

V případě druhého jmenovaného je důležitá schopnost generálního ředitele Daniela Obajteka proměnit nepříznivá rozhodnutí EK v rozhodnutí přinášející nečekaný úspěch. Evropská komise ostatně ke spojení nedala souhlas, ale podmínila ho splněním řady složitých podmínek. Prezident Obajtek zajistil, aby jejich realizace byla co nejméně bolestivá (jde o kombinovanou transakci prodeje části stanic Lotos společnosti MOL a jejich odkoupení od maďarské společnosti jejich stanic v Maďarsku a na Slovensku). V případě gdaňské rafinérie využil požadavek EK na přeprodej části akcií šéf Orlenu jako skvělou obchodní příležitost. Zvítězil tak jako partner Saudi Aramco – saúdskoarabský gigant, který doposud ropu do naší části Evropy nedodával. Bez žádosti EK by myšlenka prodeje části akcií gdaňské rafinérie jinému subjektu byla jistě těžko prošla, a to i v rámci vlády sjednocené pravice. Obratem bez možnosti nakoupit 30 procent. akcie rafinérie Saudi Aramco by neměly zájem konkurovat Rusku v zásobování Polska. Obajtkowimu se podařilo vymyslet obchodní model Win & Win, kde opravdu nikdo neprohrává a všichni vyhrávají. Pouze Rosněfť a ti, kteří plánovali prodat rafinerii Rusům, jsou poražení.

Přečtěte si také:

Mnohé nasvědčuje tomu, že fúze PKN Orlen a Grupa Lotos bude nejdůležitější fúzí třetí dekády 21. století. A to nejen kvůli velikosti obou společností, ale především kvůli jejich geopolitickému významu. V Polsku a ve střední a východní Evropě stále existuje velký potenciál pro vytvoření silných podnikatelských subjektů. Pokud má polský hrubý domácí produkt v příštích letech dosahovat 1 bilionu HDP ročně (výsledek pro rok 2021 je 660 miliard dolarů), musí naše společnosti, stejně jako PKN Orlen, působit globálně a nejen na domácím trhu (produkty Orlen jsou již působí v 90 zemích na šesti kontinentech!). Vyžaduje originální myšlení, odvahu a schopnost najít cenné obchodní partnery. Sloučení Orlenu a Lotosu proto bude bedlivě sledováno, a to nejen v Polsku. Pokud budou jeho účinky v souladu s hypotézami, připraví půdu pro budování nových globálních koncernů implantovaných do naší části Evropy. I když se tedy v následujících letech tohoto desetiletí dočkáme nových globálních značek vytvořených kombinací polského a ukrajinského, polského a maďarského či litevského kapitálu, půjdou cestou, kterou dříve vytyčil Orlen, a také s využitím jeho cenných zkušeností .

Úspěšná fúze PKN Orlen a Grupa Lotos otevírá velmi zajímavé obchodní vyhlídky pro celou střední a východní Evropu. Pro Polsko může úspěch této fúze znamenat také otevření dveří do G20, skupiny největších světových ekonomik. Pro naši zemi je to bezpochyby velmi žádané místo a dveře tomuto klubu může otevřít Orlen, posílený fúzí, pohánějící celou polskou ekonomiku kupředu.

Miloš Manasterski