Mateusz Ratajczak, Wirtualna Polska: Inflace v Polsku v únoru 8,5 % Je to důvod ke spokojenosti?

Piotr Arak, ředitel Polského ekonomického institutu: Asi z nějakého důvodu, protože ta řešení představená na začátku února, tedy tento protiinflační štít, fungují. Inflace se ale bude dále zvyšovat, takže jde o historická data.

Protože, jestli to dobře chápu, protiinflační štít na začátku roku a válka na Ukrajině na konci?

Článek pokračuje pod videem

Přesně tak. Od 26. února jsme zaznamenali poměrně výrazné změny, výkyvy zlotého, změny na trhu s pohonnými hmotami i kvůli tomu, že pohonné hmoty z Ruska by mohly podléhat sankcím.

To vše znamená, že v následujících měsících budeme svědky vyšší inflace. V dubnu prolomí 10 procent. Tomuto výsledku se bude blížit i roční průměr.

Tedy v dubnu a po celý rok kolem 10 %. A příští rok? Je naděje?

S největší pravděpodobností bude inflace nižší, ale zůstane vyšší než před válkou. Pravděpodobně to bude na úrovni 7-7,5 %.

Vše bude záležet na vývoji konfliktu na Ukrajině, zda skončí nebo bude pokračovat. Na tyto otázky nemůžeme odpovědět, takže předpovědi v této situaci jsou plné ještě větších chyb než v případě pandemie.

Dobře, ale dokonce dva inflační cíle už fungují. Co jiného?

Pokud dojde ke snížení úrovně zdanění, pak řešením, které zavádí například Maďarsko, je regulace cen některých produktů, jako jsou pohonné hmoty. V Maďarsku proto došly pohonné hmoty, protože jakmile byly ceny fixní, sousedi tankovali na maďarských stanicích. Ceny byly hluboko pod tržní cenou

Ale jestli tomu dobře rozumím, pevné ceny pro určité kategorie produktů nejsou pro Polsko řešením?

Úvodní akcie bych nedoporučoval regulované tarify. Prosadit takový zákon v kapitalistické ekonomice je velmi obtížné, nejsme plánované hospodářství, to si lze jen těžko představit.

V Maďarsku tento mechanismus také způsobil další problémy související s prováděním předpisů a byl diktován spíše stranickou a volební logikou než sociálními potřebami.

Jak jsem však viděl v posledních průzkumech, pro zavedení byli i Poláci regulované tarify, existují ekonomové, kteří taková řešení doporučují. Někde úplně vlevo, vytrvalý.

Co by se možná v Polsku mohlo zavést, jsou poukázky a benefity pro lidi s nejnižšími příjmy. Podobně jako ti, kteří dostali dodatečný příspěvek na zvýšení cen energií.

Záběr těchto řešení však není široký, protože nechceme zvyšovat míru inflace. Všechna řešení zavedená vládami evropských zemí nemohou zvýšit míru inflace, protože by to rozvířilo spirálu cen a mezd a udrželo by inflaci déle vysokou.

Myslíte si, že bychom v Polsku měli častěji mluvit o zavedení eura?

Viděl jsem tuto diskuzi mezi ekonomy, debata ožívá každý rok díky jednomu z novin, zdá se mi, že vždy stojí za to na toto téma diskutovat. Je však třeba mít na paměti, že euro není jaderná zbraň. Euro nezabrání Rusku v invazi do Polska, a proto je naše země členem NATO.

A ve válečné situaci je lepší mít vlastní centrální banku a vlastní měnu, už jen kvůli omezení úniku kapitálu, což by bylo jednodušší, kdybychom byli v eurozóně.

A jak to, co se děje za naší východní hranicí, ovlivňuje polskou ekonomiku? Ostatně na těchto trzích působily polské firmy.

Rusko, Ukrajina a Bělorusko představovaly přibližně 5 %. export, takže společnosti, které vyvážely určité produkty na tyto trhy, budou muset hledat alternativy. V případě Ukrajiny bude tento export pravděpodobně pokračovat, země v tuto chvíli nevyváží určité zboží, ale dováží.

Velikost této úpravy nebude tak velká, ale bude muset být. V souladu s tím jsme revidovali naši prognózu hospodářského růstu pro Polsko ze 4,3 % na 3,5 %. Ozbrojený konflikt má negativní dopad na výkyvy měn a komodit.

Je zde také otázka ekonomických sankcí, a to na obou stranách, kvůli kterým mají podnikatelé averzi k riziku. Letos po pandemii nedojde k žádnému oživení investic, tato rozhodnutí budou spíše pozdržena.

Co působí příznivě a čemu někteří analytici věnují pozornost, je otázka související s nárůstem veřejné spotřeby. Protože když tu máme uprchlíky z východu, i když většinou míří do západoevropských zemí, stejně budou u nás částečně spotřebovávat produkty a služby.

To bude mít pozitivní dopad na ekonomický vývoj, i když je v tuto chvíli obtížné odhadnout jeho velikost.

Objevují se nápady na uzavření polsko-běloruských hranic, aby takto nemohly probíhat žádné obchody s Ruskem. Co si o tom myslíš?

Problémy jsou dva, protože se nejedná o produkty určené pro ruský nebo běloruský trh. Společnosti, které působí v odvětví logistiky, a připomeňme, že Polsko je magnátem tohoto odvětví, mají svá překládací centra v Polsku, ale ne pro obchod s Ruskem, ale s Čínou.

Existují alternativní nápady na výstavbu silnic a infrastrukturních sítí napříč Kazachstánem a Ázerbájdžánem, ale ty jsou stále v plenkách. Nemáme alternativní distribuční síť, takže obchod s Čínou by uzavřením hranic utrpěl.

Ruští dopravci oprávnění dodávat produkty do Číny toho samozřejmě využívají.

Pokud by se EU rozhodla zavést obchodní omezení s Ruskem a Běloruskem, potřebovali bychom alternativní plán na dodávky produktů z Číny.