– Zájem je obrovský. Samotná rekonstrukce silniční a železniční infrastruktury bude jistě trvat několik leta přesto existuje několik velkých rekonstrukčních míst: energetika, hydrotechnika, letištní infrastruktura, přístavy… – vysvětluje Konrad Wyrwas z Polského svazu zaměstnavatelů ve stavebnictví. – V tuto chvíli neexistuje přímá konkurence pro konkrétní a velké zakázky, protože stále probíhají intenzivní vojenské operace a stále nejsou vyřešeny zásadní otázky investic a kontraktace. Investoři a společnosti z mnoha zemí, jako je Německo, Francie, Nizozemsko a Rakousko, si však již zakládají obchody. Vznikají struktury s minimem personálu, ale takto se navazují vztahy zejména na západě země

1800 firem (údaje ze začátku března) je v databázi Polské agentury pro investice a obchod, která je nabírá. Toto číslo se však zvyšuje.

Zbytek článku pod videem

Předmostí na Ukrajině a znalost trhu mohou být klíčem k získání dlouhodobých zakázek. Zejména proto, že – podle údajů Budimex – materiální ztráty způsobené válkou, především v podobě zničené infrastruktury, byly koncem loňského roku odhadnuty na téměř 115 miliard dolarů. A Ukrajina bude potřebovat hlubokou rekonstrukci.

Západ bude dokonce muset investovat 500 až 750 miliard dolarů, aby se Ukrajina vrátila na cestu udržitelného rozvoje. – Navíc dochází k nepřímým ztrátám v podobě ztráty ekonomického potenciálu. Odhaduje se, že Ukrajina ztratila nejméně 5 milionů pracovních míst a její výrobní kapacita se snížila o 30–45 %. – říká Artur Popko, prezident Budimexu. Tato společnost již vyjádřila ochotu spolupracovat na Ukrajině.

Stejně jako Unibep. Tato společnost již má zkušenosti na ukrajinském trhu, postavila dvě obchodní centra v Charkově a Kyjevě. Hodnota obou zařízení přesahuje 80 milionů eur.

– Máme také smlouvu s investorem na výstavbu galerie v Záporoží, ale ta z pochopitelných důvodů nebude v nejbližší době uzavřena. Na Ukrajině jsme nepřestali působit, stále máme zastoupení ve Lvově – přiznává Leszek Gołąbiecki, předseda představenstva Unipeb SA. Kromě obchodních center společnost uvažuje o výstavbě hotelů, administrativních budov a energetických instalací.

Unibep nevylučuje ani výstavbu sídlišť, vícegeneračních domů stavěných v modulech s dřevěnou konstrukcí. – Dnes máme zakázku na rekonstrukci hraničního přechodu v Szeginu na druhé straně Medyky. Už máme projekt, čekáme na zahájení prací, samozřejmě pokud to situace dovolí – dodává Gołąbiecki.

Obrovská soutěž o zakázky na Ukrajině by mohla skončit mezinárodní spoluprací. Unibep nevylučuje, že „polské firmy se stávají subdodavateli například německých, francouzských nebo amerických firem“. Pro Poláky to však bude z geografických a kulturních důvodů jednodušší.

Nám, tedy polským firmám, by mělo záležet na tom, abychom byli na vrcholu tohoto „potravinového řetězce“, nikoli někde uprostřed. A dnes bychom měli udělat vše pro to, abychom pro ukrajinský trh měli širokou a kompletní nabídku – od financování až po stavební dovednosti a znalosti. Můžeme zvítězit a sehrát důležitou roli při obnově zničené Ukrajiny, i když to jistě nebude jednoduché. A rivalita? Určitě tam bude, protože tam bude hodně peněz. Ale my jsme na to zvyklí a ostřílení v bitvách – oznamuje Gołąbiecki.

Průmysl zdůrazňuje, že finanční zabezpečení je základem podnikání. Zvlášť, když firmy mají stoprocentní polský kapitál bez podpory zahraničního investora.

Pro vstup na ukrajinský trh musí mít polské společnosti finanční zajištění. A pokud půjde o polské financování, bude to realizováno polskými firmami. Pokud pochází z Německa, budou ho vyrábět německé firmy, a pokud pochází z Francie, budou ho vyrábět francouzské firmy. Bylo, je a bude. Při rekonstrukci Ukrajiny může Polsko využít i svůj geografický potenciál a stát se přirozeným uzlem pro dodávky materiálů a dodavatelů na tento trh i pro další evropské subjekty. Proto dnes musíme být připraveni připojit se k rekonstrukci Ukrajiny – ujišťuje prezident Unibep.

Podle Konrada Wyrwase takový systém financování znamená, že země a společnosti, které vloží část vlastních investic nebo národního kapitálu, získají dlouhodobou výhodu, např. získat více zakázek. Paralelní možností je financování z rozpočtu EU, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Jak však zdůrazňuje Wyrwas, žádná specifika zde nejsou. Důležitá jsou systémová řešení, kdo dá peníze a kdo je bude řídit.

Polský stavební sektor zdůrazňuje, že není jasné, v jaké fázi je reforma hospodářského práva na Ukrajině. Nejsou známy ani stavební normy.

– Vzhledem k tomu, že není známo, kdy budou vyhlášeny projekty poválečné obnovy Ukrajiny, nelze jednoznačně určit, jaké stavební normy a další předpisy budou na Ukrajině poté platit. Země získala status kandidátské země EU a evropská integrace by měla být jejím hlavním motorem obnovy. Ukrajinské úřady a lídři EU tvrdí, že poválečná rekonstrukce by měla být spojena s reformami přibližujícími Ukrajinu blíže členství v EU. Tato země se postupně přizpůsobí normám EU, a to i v oblasti stavebnictví, říká polské ministerstvo rozvoje a technologií.

To je nesmírně důležité, protože polské stavebnictví by uplatňovalo normy EU, což v kontextu ukrajinských společností není tak zřejmé. Ukrajinci podle Wyrwase tvrdí, že v případě podpory ze strany anglosaského – pravděpodobně anglosaského hlavního města – přijmou normy a certifikáty EU.

Dalším problémem k řešení je otázka licencí na stavební činnost pro zahraniční firmy. Bez nich je aktivita na Ukrajině v této oblasti značně omezená – ze strany Kyjeva probíhají intenzivní práce na konečném řešení problému.

– Klíčem je urovnat určité záležitosti na mezivládní úrovni. Je to základ veškeré ekonomické činnosti. To se týká polských investičních fondů, licencí, systémového řešení modelů financování, změn v hospodářském právu, obchodního soudního systému, transparentnosti příkazů a vyrovnání – říká Konrad Wyrwas.

Ministerstvo odpovídá, že si je problému vědomo a ujišťuje, že zůstává v neustálém kontaktu s vládou v Kyjevě, kde poskytuje informace o problémech polských podnikatelů. Dobrá spolupráce bude klíčem k větším investicím.

Když utichnou zbraně, přijde tvrdý byznys a budou vládnout peníze. Tuna tanku bude mnohem lehčí než tuna stříbra. Příliš doufáme, že když jsme přijali hodně uprchlíků, že jsme významným logistickým uzlem a že vojensky podporujeme Ukrajinu, budeme ve výsadním postavení. Nebudeme. Někdo dá peníze a EU nebo jiné mezinárodní finanční instituce zajistí, aby se nikdo nestal cílem. Jistě, kvůli pomoci a vlastním investičním penězům budou Američané a další, kteří přinesou velké množství vlastních prostředků na investice na Ukrajině, ve zvláštní pozici, věří Wyrwas.

Piotr Bera — novinář money.pl