Bankovní sektor se potýká s otázkou půjček ve švýcarských francích už roky. Přišlo po prudkém nárůstu švýcarské měny na začátku roku 2015. Dříve byl frank dlouhou dobu na 3,50 PLN. Nyní je o více než čtvrtinu vyšší – téměř 4,50 PLN.

Velmi podobné je to s ostatními klíčovými zahraničními měnami. Jejich sazby se po roce 2015 výrazně zvýšily, ukazující slabost zlotého.

Předseda mBank Cezary Stypułkowski v komentáři zveřejněném v Business Inside upozornil, že komerční banky nejsou zodpovědné za prudké oslabení polské měny. Poukázal na to, že „vlády a centrální banky zemí, které vlastní měnu, jsou odpovědné za stabilitu nebo nestabilitu národní měny„.

Zbytek článku pod videem

Ředitel jedné z největších bank působících v Polsku tak označil vládu a NBP za hlavní aktéry, kteří umožnili výrazné oslabení zlotého. Důsledky nesou dlužníci, dovozci a spotřebitelé.

Cezary Stypułkowski poukázal na Českou republiku jako na dobrý referenční bod pro Polsko. Srovnával kroky vlád a centrálních bank obou zemí a makroekonomické dopady. Upozornil na to toto srovnání nám nesedí.

O politice našich sousedů na jihu řekl: „Vedl racionální politika veřejných financí spojená s péčí o vlastní měnu ve skutečnosti poskytuje nejen mnohem lepší pohled na ekonomiku takové země, ale také zlepšuje relativní hodnotu příjmů a úspor jejích občanů. Umožňuje také vyhnout se poruchám, které by mohly způsobit rychlé znehodnocení národní měny. »

Šéf mBank upozornil, že od roku 2002 zlotý vůči švýcarskému franku oslabil o 77 %. Česká koruna přitom oslabila o 12 %.

„Pokud tvůrci hospodářské politiky naší země zajistili stabilitu naší měny jako jejich čeští protějšky, pak frank by se nyní pohyboval kolem 2,65 PLN. O tom není pochyb v takové situaci by „problém franků“ v Polsku neexistovala i kdyby ano, jeho velikost by byla marginální,“ zdůraznil.

Popsal NBP, mimo jiné naznačil opožděnou reakci na vyšší inflaci a nižší úrokové sazby ve srovnání s tím, co udělala česká centrální banka. Upozornil však na to úroková politika nedokáže vysvětlit rozdílný vývoj hodnoty zlotého a koruny.

Podle Stypułkowského hraje obrovskou roli vládní politika. Vlastně Průměrný roční deficit Polska v období 2005–2020 byl dvakrát vyšší než v České republicekteré by v dobách dobrých ekonomických podmínek mohly vykázat i přebytek rozpočtu. Veřejný dluh k HDP je díky tomu u nás mnohem vyšší. A právě politika veřejných financí bude hlavním důvodem rozdílného vnímání zlotého a koruny ve prospěch druhé.

Naznačil, že v Polsku „je upřednostňována politika stimulace současné spotřeby, včetně zvýšení distribuce na úkor budoucích generací. „Podle názoru šéfa mBank je to plodné „přejídat“ stále větší část národního důchodu.

Cezary Stypułkowski poukazuje na vládní politiku, která oslabuje polskou měnu. Jako předseda mBank se také bude muset v nejbližší době vypořádat s ranou, kterou hodlá bankám zasadit stejná vláda. Tentokrát jde o pomoc lidem se splácením půjček v PLN.

Mezi několika nápady jsou mimo jiné úvěrové prázdniny. Každý dlužník si díky nim bude moci odložit splácení o jednu splátku za čtvrtletí.

„Při silné účasti dlužníků na plánované dovolené budou mít obrovský dopad na výsledky, kapitál a odpisy bankovního sektoru – nedávno ohodnotil viceprezident mBank Marek Lusztyn.

Poukázal na provedené analýzy, které ukazují, že rozsah amortizací spojených s úvěrovými prázdninami překročí současnou úroveň.

„Trvá dlouho mluvit s investory o tom, proč jsou zaváděny takové právní změny, které se týkají již existujících smluv a nejsou plně racionální, ekonomicky odůvodněné z pohledu sektoru“ – připustil Lusztyn.