Německé vydavatelství se brání tvrzením, že zprávy v médiích se skládají z „manipulativních fragmentů textových zpráv“. Ale případ šéfa Axel Springer, Mathiase Doepfnera, také znovu vyvolal senzaci kolem skandálu spojeného s bývalým šéfredaktorem „Bildu“ Julianem Reicheltem, poznamenává „Tagesschau“.

Týdeník Die Zeit, publikující podrobný článek o Doepfnerovi, se odvolával na dokumenty z minulých let – především e-maily a chatové zprávy zasílané „nejužšímu okruhu vedení mediální skupiny“. Autorem mnoha z nich je sám šéf Springeru, který poslal nějaké zprávy přímo Reicheltovi, který byl tehdy šéfem „Bildu“ – popisuje „Tagesschau“ a připomíná, že „Bild“ je součástí skupiny Axel Springer.

„Die Zeit“ mimo jiné cituje: Doepfnerovy „hanlivé poznámky“ o východním Německu. V roce 2019 mimo jiné napsal: „Ossi (východní Němci – PAP) jsou buď komunisté, nebo fašisté. Nic mezi tím neexistuje. Šokující. (…) Moje matka to vždycky říkala. Nikdy se nestanou demokraty. Možná by se bývalá NDR měla proměnit v zemědělskou a výrobní zónu se standardizovanými platy.“

Jak dodává „Tagesschau“, další citáty se mimo jiné týkají: sympatií k politice Donalda Trumpa. Objevuje se i kritika bývalého kancléře Angela Merkelová, kterou Doepfner považuje za „hřebíček do rakve demokracie“. Ředitel vydavatelství prý navíc Reichelta „dva dny před federálními volbami“ nabádal, aby FDP prezentoval jako silnou stranu.

Doepfner odmítl obvinění vznesená proti němu v článku s tím, že jde o „texty a fragmenty rozhovorů vytržené z kontextu“. „Samozřejmě neexistují žádné předsudky vůči obyvatelům východního Německa,“ píše vydavatelství v prohlášení. Doepfner vysvětlil svá prohlášení „narůstajícím zklamáním a obavami v průběhu desetiletí, kdy se mnoho voličů v nových státech přesunulo od krajní levice ke krajní pravici“. Řekl, že se „obává o úspěch AFD“.

Prezident Springeru také reagoval na obvinění z vlivu na redakci „Bildu“. „O tom je moje práce jako generálního ředitele a spolumajitele,“ vysvětlil Doepfner a zdůraznil, že „základem je nezávislost vydavatele.“

Carsten Schneider, zmocněnec federální vlády pro Východ, vyzval ke změně pozice v čele Springera. Zdůraznil, že pravdivý obraz společnosti zahrnuje také „perspektivu východních Němců, které se ani po více než 30 letech od znovusjednocení nepřikládá dostatečný význam“. „Komentáře pana Doepfnera vyjadřují nejen pohrdání touto perspektivou a lidmi, ale také demokracií,“ řekl Schneider.

Na Doepfnerova prohlášení reagoval rozhořčeně i durynský premiér Bodo Ramelow (vlevo). „Německá jednota je duchovně ničena tím, že se s lidmi, kteří za ni bojovali, zachází jako s odpadky.» – řekl Ramelow v rozhovoru pro MDR-Aktuell. „Doepfner manipuluje svými redaktory a tím také devalvuje žurnalistiku. Pošlapává všechny formy svobodné žurnalistiky a nezávislost novinářů,“ dodal premiér.

Několik hodin po prvních zprávách vyšly najevo další šokující zprávy, které šéf mediální skupiny Axel Springer poslal svým kolegům. Spiegel cituje Mathiase Doepfnera, který „v otázkách zahraniční politiky podporuje svobodný Západ, f… netolerantní muslimy (…)“. Je také +velmi proklimatický+. Protože: „Teplé fáze civilizace byly vždy úspěšnější než studené fáze. »
Doepfnerovy názory jsou prostě „absurdní“, komentuje „Spiegel“.

Podle deníku „Die Zeit“ měl ředitel skupiny Axel Springer Mathias Doepfner údajně urážlivé poznámky o východních Němcích v textových zprávách a e-mailech a pokoušel se zasahovat do volební kampaně Bundestagu. Týdeník Spiegel nazval svůj komentář k aféře „Hlubiny Dr. Doepfnera“.

„Spiegel“ ve svém komentáři k aféře cituje Doepfnera, který „je v otázkách zahraniční politiky pro svobodný Západ, netolerantní muslimy k zatracení (…)“. Je také +velmi proklimatický+. Protože: +Teplé civilizační fáze byly vždy úspěšnější než studené fáze+. » Odsuzuje kroky spojené s pandemií koronaviru: „Je to konec tržní ekonomiky. A začátek 33.“ V roce 1933 se Hitler dostal k moci – vzpomíná „Spiegel“. Doepfner má o východních Němcích nízké mínění. „Moje matka to vždycky říkala. Ossis (termín používaný pro Němce ve východních státech – PAP) se nikdy nestanou demokraty.

Je to muž, který má téměř všechny vnější rysy kultivovaného intelektuála. „Jeho otec byl architekt a univerzitní profesor. Sám vystudoval hudební vědu a germanistiku.“ Získal titul Ph.D. Stal se hudebním kritikem pro noviny „Frankfurter Allgemeine Zeitung“. Poté, ve věku 38 let, se stal předsedou představenstva společnosti Axel Springer AG – vzpomíná „Spiegel“.

„Tento muž sbírá umělecká díla a také rád tráví svůj soukromý čas se sběrateli umění,“ uvádí portál. „Tento muž se také pohybuje v nejvybranějších kruzích“, zejména: je pravidelným účastníkem Světového ekonomického fóra v Davosu nebo konference Bilderberg.

„Jmění tohoto muže se odhaduje na více než miliardu eur.“ Je vlastníkem šlechtických staveb historického významu. „To vše dodává doktoru Mathiasi Doepfnerovi, který je více než dva metry vysoký a který se nejen fyzicky dívá na každého shora, auru kultivovaného muže,“ podtrhuje „Spiegel“.

Jak však podotýká Spiegel, Doepfnerovy názory jsou prostě „absurdní“. Týdeník upozorňuje, že i vysoce postavení lidé mohou mít „ptačí mozky“ a že „ti, kdo se obklopují uměním, nemusí být nutně kultivovaní“.

Doepfnerův zmatek Německu připomněl předchozí skandál v mediální skupině Axel Springer. Na podzim roku 2021 musel Reichelt rezignovat na funkci šéfredaktora „Bildu“, největšího německého bulvárního listu. Jeho odchod byl motivován obviněním ze zneužití pravomoci – Reichelt měl opakovaně sexuální styky se zaměstnankyněmi, které mu byly podřízeny, rychle je povyšoval do vysokých funkcí a po skončení aféry je rychle degradoval. Sám Reichelt se hájil tím, že proti němu uvedl údajnou „očerňovací kampaň“ a obvinění odmítl.

Jde o další vážný skandál německé novinářské komunity. V první polovině března tohoto roku vyšlo najevo, že německá vláda a jí podřízené federální agentury zaplatily novinářům za posledních pět let zhruba 1,5 milionu eur za – jak již bylo popsáno – moderování, texty, psaní, školení, konference a další. Události. Do této aféry je zapojeno 200 novinářů, kteří každý den informují německou veřejnost. Ještě horší je, že tento seznam nezahrnuje novináře placené a vykořisťované Federální zpravodajskou službou. Protože je německé úřady nechtěly prozradit.

Z Berlína Berenika Lemańczyk (PAP)

bml/kgod/