Země NATO proto nebudou přímo zasahovat do vojenských konfliktů, řekl Scholz v pátek během návštěvy operačního velitelství německých federálních ozbrojených sil ve Schwielowsee během ruské invaze. „Je důležité, aby nedošlo k eskalaci konfliktu za hranicemi Ukrajiny.“

Přesto EU podporuje Ukrajinu a uvalila na Rusko dalekosáhlé sankce, řekl Scholz. Zároveň musíme zajistit, aby nikdo neútočil na území NATO. Generální tajemník NATO a ministr zahraničí USA Antony Blinken učinili podobná prohlášení jako Scholz. V pátek před jednáním ministrů zahraničí aliance zdůraznili, že aliance je čistě obranná a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu. „Nehledáme konflikt,“ řekl Blinken. „Ale pokud se konflikt dostane k nám, pak jsme připraveni.“

Ukrajina už déle než týden čelí ruské útočné válce. Kyjev zoufale usiluje o zavedení a prosazení bezletové zóny, aby oslabil vojenskou převahu sousední země. Země NATO se zatím takovým požadavkům bránily ze strachu, že budou zataženy do konfliktu s Ruskem.

Ukrajinský postup v pátek odmítl i lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. O takové bezletové zóně by měla rozhodnout Organizace spojených národů a vyvstává otázka, kdo by tuto zónu kontroloval, řekl v pátek na okraj jednání aliance v Bruselu nejdéle sloužící šéf diplomacie ze zemí NATO. Vojenský zásah NATO by byl „globální katastrofou“, varoval. Musíte „stát nohama na zemi“ a nenechat se vyprovokovat, říká Asselborn. Proti se postavil i český ministr zahraničí Jan Lipavsk. „Správným řešením“ je, aby Česká republika a další země dodaly Ukrajině zbraně pro zřízení vlastních bezletových zón.

Mezitím německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock oznámila nové sankce proti Rusku. „Kromě tří přísných sankčních balíčků, o kterých jsme již rozhodli, přijmeme další opatření, která se zaměří na Putinovo centrum moci,“ řekla na okraj pátečního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.